Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 25.7.2005
Svátek má Jakub




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Asimilátor, Deratizátor, Terminátor a Buldozer
 >SPOLEČNOST: Kupředu levá, zpátky ni krok
 >POLITIKA: Kdo zvyšuje ceny elektřiny
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Povodeň na zkoušku
 >SVĚT: Čínská ekonomika na vzestupu
 >ROZHOVOR: „Bojuji za mediální gramotnost“
 >POLITICKÝ CIRKUS: Mediální cvičení
 >PRAHA: Bolševici lákali k jízdě načerno
 >PRVNÍ ISLÁMSKÁ DYNASTIE: Umáyyovci
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se vyhnout blamáži
 >ZVĚROKRUH: Lev
 >GLOSY: Nápady Leonarda da Vinci
 >PENÍZE.CZ: Reforma v Německu a boj s nezaměstnaností naruby
 >SPOLEČNOST: Zavedení zdravotních knížek...
 >POLITIKA: Politici nezklamali - nejsou prostě lepší ani horší než ostatní

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
25.7. SVĚT: Čínská ekonomika na vzestupu
Dušan Neumann

Čínská ekonomika nabírá otáčky až se z toho zbytku světa začíná točit hlava. Čínské firmy, z nichž mnohé jsou pod státní kontrolou, se chtějí stát - a podle seriozních ekonomických předpovědí během dvaceti let stanou - rozhodujícími ekonomickými hráči na světovém trhu. Čína nashromáždila ohromné dolarové zásoby a začíná je realizovat. Nejstarší čínská automobilka Nanjing Automotive koupila minulý týden krachující britskou firmu MG Rover jejíž motorárnu přenese do Číny, kde bude vyráběna i část produkce, ale část výroby automobilů zachová v Anglii, kde bude nadále probíhat vývoj. Z kdysi hrdého britského automobilového průmyslu zbylo v domácích rukou jen několik malých specializovaných výrobců sportovních vozů.

Podobným způsobem zaútočili Číňané i ve Spojených státech, když za petrolejářskou firmu Unocol nabídla čínská státní firma více než americký Chevron. Pokus o převzetí strategické firmy vyvolal v USA pozdvižení a odpor, ač Bushova vláda věrna principům tržního hospodářství zatím odmítla intervenovat. Mezitím Chevron zvýšil nabídku, ale i když Unocol, těžící a prodávající ropu hlavně v Asii, zůstane zatím v amerických rukou, nedá na sebe další čínský útok jistě dlouho čekat.

Z dlouhodobého strategického hlediska USA - nepřeháním tvrdím-li, že z hlediska budoucnosti atlantické civilizace - je čínský vývoj hrou o čas. Rozbory čínské situace vypracované odborníky Pentagonu a zpravodajských služeb ukazují, že Čína cílevědomě zbrojí ve snaze vybudovat takovou ozbrojenou sílu koncentrovanou proti Tajvanu, že se jeho obrana s vyloučením nukleárních zbraní stane nemožnou. Podrobná expertiza byla minulý týden předložena americkému Kongresu a zapůsobila jako studená sprcha.

Tento vývoj může zastavit pouze důsledná reforma společenského režimu a kapitalistická globalizace Číny. Je evidentní, že Američaqné volí tuto strategii. proto silně podporují investice v kontinentální Číně a zejména průnik tajvanského kapitálu. Je jasné, že Čínu nelze porazit vojensky a jakékoliv vojenské střetnutí by mělo katastrofální následky pro celý svět. Cílem investiční strategie a invaze spotřebního kapitalismu je vyvolání čínské verze "perestrojky", jejímž výsledkem by mohl být pravděpodobný rozpad "impéria" podobný zániku Sovětského svazu.

Na nátlak USA Čína konečně uvolnila pevnou vazbu juanu na dolar a měnu navázala na koš měn, jejichž poměr zůstal tajný. Spojené státy tlačily na revalvaci juanu. Uměle podhodnocená měna na dolarových trzích ještě více zlevňuje už tak levné zboží. Čína dlouho tvrdila, že měnu uvolní, až "přijde správný čas". Ale je to právě teď? Americký dolar po zprávě oslabil, nejvíce vůči asijským měnám, což je pro USA vítaná změna. Tajný obsah koše však vzbuzuje určité obavy. Čínské bankovnictví, které není v zahraničních rukou, je - eufemisticky řečeno - ve stavu nepředvídatelného nepořádku. Předčasný kolaps - podobný japonské hospodářské krizi - nastartovaný třeba nedostatkem energetických zdrojů - by mohl způsobit revitalizaci komunistických proudů a nálad ve stylu Německa začátku třicátých let minulého století.

Jak je na tom čínské finančnictví? Čínské dolarové rezervy činily loni 465 miliard dolarů a od té doby ještě vzrostly. Existuje však rozsáhlý vntiřní trh často se pohybyjící ve sférách spelukativních fondů, s nímž si ani čínský Národní výbor Lidové poradní konference (nejvyšší finanční orgán) neví pořádně rady. Kvalitou finančnictví připomíná stav čínských aerolinií, jak je popisuje tento anekdotický případ z frankfurtského letiště, který tu cituji pro odlehčení tématu:

Pilot čtyřmotorového Boeingu 474 společnosti Air China, požádal o přistání a neplánované doplnění paliva na frankfurtském letišti. Důvodem bylo vysazení motoru #3 pro extensivní vibrace. Němečtí mechanici nemohli věřit svým očím, když se na motor podívali. Jejich čínští "kolegové" vyřešili vibrace způsobené uvolněnými a nevyváženými lopatkami rotoru obtokového proudu tak, že ho pomocí bezpečnostních pásů přivázali ke statoru. Poněkud puntičkářští Němci "uzemnili" letadlo a nařídili inspekci ostatních motorů, která skončila tím, že Air China musela koupit tři nové motory, neboť oprava původních přesahovala kapacity letištních dílen. Když se člověk podívá na fotografie motorů, přeběhne mu mráz po zádech a zároven musí smeknout před konsruktéry GE, že s motory v tomto stavu letadlo vůbec odstartovalo a dobelhalo se do Frankfurtu.

Nezbývá než dofat, že čínské státní fanančnictví je přece jen v lepším stavu než státní aerolinie. Útěchou snad může být, že i "motory" čínského finančnictví jsou amerického původu.




Další články tohoto autora:
Dušan Neumann

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku