Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 28.7.2005
Svátek má Viktor




  Výběr z vydání
 >TEROR: Vysvětlování popudů krvelačných
 >SPOLEČNOST: Vládní návrh zákona o prostituci je hloupý a zbytečný
 >POLITIKA: Co je „zhovadilá potřeba“?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Trestný čin vyvolávání pocitu ohrožení levicovým extremismem
 >SVĚT: Náš sever je jih
 >POLITICKÝ CIRKUS: Poprvé veřejně
 >HISTORIE: Československá republika 1918 – 1938
 >CHTIP: Skandál v Budapešti
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (13)
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Trvalkové dny v Tróji
 >EKONOMIKA: Sazby se očekávají beze změn
 >PENÍZE.CZ: Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU
 >MROŽOVINY: Na druhý pohled
 >SPOLEČNOST: Náš nepřítel je v nás
 >SPOLEČNOST: Šesté nedožité výročí Impuls´99

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
28.7. SPOLEČNOST: Vládní návrh zákona o prostituci je hloupý a zbytečný
Jaroslav Zvěřina

Prostituce je opět, bůhví po kolikáté, tématem české politiky. Kdekomu vadí zejména okázalé a veřejné nabízení sexuálních služeb. To je ovšem spíše věcí neschopnosti a neochoty policejních orgánů zjednat pořádek, než nějakou funkcí spojenou s neexistencí zákona. Zejména komunální politici se domnívají, že zásadní změnu prostituční scény v jejich obcích zajistí zákon, který z prostituce udělá zcela legální, a státem dozorované i kontrolované podnikání podle dosti složitě definovaných podmínek. Předpokládají, že takový zákon umožní lépe postihovat ty jevy, které jim na divoké prostituci tolik vadí. Za příklad je dávána situace v Holandsku a v Rakousku, někdy též v Německu, kde podobnou legalizaci různým způsobem v minulosti zavedli.

Je zcela jisté, že upravené uličky sexuálních služeb holandských velkoměst, vyzdobené vitrínami s polonahými děvami působí na návštěvníky spořádaně. Také atmosféra hamburské "Reeperbahnstrasse", nebo podobných uliček ve Vídni vyvolává dojem, že to tam má policie pod kontrolou. Zdání však klame. Tato institucionalizovaná prostituce není ani v těchto zemích obrázkem celé prostituční scény. Spíše jde o vrcholky ledovců. Vždyť střízlivé odhady odborníků říkají, že tímto způsobem lze dostat pod jakous takous kontrolu jen asi pětinu, možná čtvrtinu veškeré prostituce v zemi. Regulace se zpravidla vůbec netýkají prostituce homosexuální, nelze zjednat kontrolu nad prostitucí nabízenou v soukromí, ale ani nad nejrůznějšími podobami prostituce "divoké".

Není také pravda, že by zákon o prostituci nějak účinně zabraňoval šíření pohlavně přenosných nemocí. Prostitutky mají být podrobovány lékařským prohlídkám v jednoměsíčních intervalech. Nikdo samozřejmě nebude ani vyšetřovat, ani evidovat jejich zákazníky. Přesto se bude v občanech vytvářet ničím nepodložený pocit, že takto "dozorovaná" prostituce je nějak "čistší a nějak "bezpečnější" než jiná. Bůhví, jak se při prostituci bude kontrolovat řádné používání "pracovních ochranných pomůcek", kterými by měly zřejmě být kondomy a lubrikační gely.

Předností zákona jistě je, že vytvoří nová pracovní místa. Připomínám nedávnou aféru, kterou kdesi v Německu vyvolalo nabízení místa prostitutek úřadem práce. Tato "komická" situace může brzy nastat i v Česku. Zcela jistě však vzniknou nová pracovní místa v policejních orgánech a na obecních úřadech. Někdo holt bude muset ty bezpečné a regulované prostitutky kontrolovat, aby se zákazníkům zabezpečil klidný a hygienický sex. Nejsem ekonomem, ale troufám si tvrdit s pravděpodobností, která hraničí s jistotou, že zisky státu z prostituce zdaleka nebudou stačit pokrýt prostředky potřebné na nezbytnou, zákonem vyvolanou byrokracii.

Naše příhraniční prostituční scéna, která poutá největší pozornost, je spojena s vysokou poptávkou relativně solventních zákazníků z ekonomicky silnějších západních zemí. Část těchto klientů není ochotna investovat do relativně spořádaných služeb nočních klubů a raději si za podstatně menší peníz dopřává sexu s pouličními "pracovnicemi". Situace samozřejmě čile využívají pasáci a kuplíři nejrůznějších úrovní, velmi často napojení na organizovaný zločin. Tato poptávka nebude přece zřízením veřejných domů nijak odstraněna. Měli bychom spíše ve spolupráci se sousedními zeměmi něco skutečně účinného udělat pro její potlačení. Nadějnými se v této oblasti jeví zejména represe klientů, odstraňování jejich anonymity častými kontrolami a pokutováním, jakož i hlášením těchto přestupků do jejich trvalého bydliště. Důsledné stíhání a trestání kuplířství a obchodu s lidmi by mělo být naprostou samozřejmostí. Pokud si stát vládou schváleným zákonem sám hraje na pasáka, jak věrohodně dokáže trestat takový trestný čin, bude-li páchán na jeho území delikventy a jejich organizacemi? Vždyť trestný čin kuplířství (§204 podle platného českého Trestního zákona) je definován tak, že se jej dopustí ten, kdo: "jiného zjedná, přiměje nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným". Mám dojem, že páni ministři, kteří pro zákon o prostituci hlasovali, tento paragraf buď vůbec neznají nebo jej nepokládají za platný.

Vláda vůbec nemá pravdu, když nám tvrdí, že legalizace prostituce něčemu podstatnému pomůže. Ve světě je celá řada modelů, jak se stát může k prostituci postavit. Žádný z nich není ideální, což samozřejmě platí i pro částečnou reglementaci, kterou vláda ve svém návrhu zákona předkládá. Nedávno jsem měl možnost vidět poměrně spořádané "red districts" v Montrealu. Žádný "lex specialis" o prostituci tam nemají, ale veřejné nabízení sexuálních služeb je tam trestné, což je podstata britského modelu. Policie dokáže výstřelky, které pohoršují veřejnost, bez větších těžkostí potlačovat

Šikany prostitutek a jejich klientů ze strany policejních orgánů, odpovídajících za veřejný pořádek, jsou tím jediným co dokáže zatlačit prodejnou lásku z veřejných prostranství. Domnívám se, že i české zákony dávají státní správě a policejním orgánům dostatek možností ke zjednání pořádku. Musí být ovšem aplikovány příslušným způsobem. Využíván by měl být zejména zákon, který definuje trestný čin výtržnictví. Pokud to není možné, ptejme se po nějakých skutečně účinných změnách. Třeba změně Trestního zákona, kde by kromě postihu kuplířství a obchodování s lidmi bylo vhodné zpřísnit ustanovení o trestném činu výtržnictví tak, aby umožňoval účinné omezení osobní svobody jak divokých prostitutek, tak jejich klientů. Kdyby za nabízení sexuálních služeb na veřejnosti a za jejich veřejné nabízení, ale i vyžadování hrozil trest třeba jen několika dní vězení, byl by to mnohem účinnější prostředek, než komplikovaný a v praxi nepochybně nefunkční reglementační zákon, který by evidoval a kontroloval některé prostitutky, ale úplně nepovšimnuté nechal jejich zákazníky.

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, Csc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS)
přednosta Sexuologického ústavu 1.lékařské fakulty UK v Praze
webové stránky : www.zverina.cz







Další články tohoto autora:
Jaroslav Zvěřina

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku