Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 28.7.2005
Svátek má Viktor




  Výběr z vydání
 >TEROR: Vysvětlování popudů krvelačných
 >SPOLEČNOST: Vládní návrh zákona o prostituci je hloupý a zbytečný
 >POLITIKA: Co je „zhovadilá potřeba“?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Trestný čin vyvolávání pocitu ohrožení levicovým extremismem
 >SVĚT: Náš sever je jih
 >POLITICKÝ CIRKUS: Poprvé veřejně
 >HISTORIE: Československá republika 1918 – 1938
 >CHTIP: Skandál v Budapešti
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (13)
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Trvalkové dny v Tróji
 >EKONOMIKA: Sazby se očekávají beze změn
 >PENÍZE.CZ: Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU
 >MROŽOVINY: Na druhý pohled
 >SPOLEČNOST: Náš nepřítel je v nás
 >SPOLEČNOST: Šesté nedožité výročí Impuls´99

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
28.7. HISTORIE: Československá republika 1918 – 1938
Lydie Junková

Československá republika, nazývaná mnohdy republikou Masarykovou, vznikla po rozpadu Rakousko-Uherska právě zásluhou neúnavného úsilí jedné z největších osobností českých dějin, Tomáše Garrigue Masaryka; ten v prosinci 1914 emigroval a stal se hlavou českého zahraničního protirakouského odboje, usilujícího o vytvoření samostatného Československa. R.1916 založil v Paříži Národní radu, od r.1917 se podílel na vytvoření čs.legií. Podařilo se mu pro myšlenku samostatného čs.státu získat prezidenta Wilsona, muže, na kterém všechno záviselo a který vyslovil souhlas s rozdělením Rakouska.

14.11.1918 byl zvolen prvním prezidentem ČSR, opakovaně pak zvolen r.1920, 1927, 1934. 1935, ve věku 85 let abdikoval ze zdravotních důvodů.

Nová československá republika se skládala ze čtyř zemí, jimiž byly Čechy, Morava a Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Slováci arci chápali republiku jako svůj dočasný domov.

Byla, co se týče zeměpisné polohy, zemí středoevropskou, rozprostírající se od Aše po Jašinu, tedy v podstatě spojovala západní a východní Evropu, což se jí později stalo osudným.

Její obyvatelstvo tvořili příslušníci národnosti československé, ruské a ukrajinské, německé, maďarské, židovské, polské, srbsko-chorvatské, cikánské, rumunské a dalších, což se jí stalo osudným rovněž.

V roce 1930, kdy bylo provedeno sčítání lidu, v ní žilo 9,833.000 československých státních příslušníků .

Jádrem republiky byly tzv. historické země a Slovensko, které se k ní připojilo prohlášením Národní rady 30.10.1918 (Maďarsko uznalo ztrátu Slovenska až v r.1920.)

Podkarpatská Rus byla připojena 10.12.1919 zvláštní smlouvou.

Republika byla budována jako unitární stát, plně respektující základy kapitalistického společenského zřízení, soukromé vlastnictví a demokratický politický systém pluralitního státu. Jeho orgány byly: moc zákonodárná, kterou vykonávalo dvoukomorové Národní shromáždění ,tj. poslanecká sněmovna a senát, vládní a výkonnou moc vykonávala vláda a prezident republiky. Ústava zakotvila též volební a ústavní soud, obsahovala katalog občanských práv a svobod. Ústavní listina platila do r.1939.

Poslanecká sněmovna měla 300 členů, senát 150 členú

Poslanecká sněmovna i senát se volily podle všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva.

Právo volit do poslanecké sněmovny měli všichni státní občané obou pohlaví, kteří dosáhli 21.roku věku, do senátu od 26.roku věku. Volitelní do poslanecké sněmovny byli občané od 30. roku věku, do senátu od 45.roku. Členové Národního shromáždění nesměli být ovlivněni příkazy od kohokoliv, nesměli se snažit ovlivňovat úřady ve prospěch osobních zájmů stran.

Sněmovny mohly podávat návrhy zákonů, k ústavnímu zákonu bylo třeba souhlasu obou sněmoven. Nelze v krátkém článku uváděti více podrobností, důležité je však zmínit složení obou sněmoven.

Poslanecká sněmovna po volbách 1925: komunisté 41, čsl.sociální demokraté 29. čsl.národní socialisté 27, republikáni (agrárníci) 45, živnostníci 13, národní demokraté 13, čsl.lidovci 31, slovenští ludovci 23, zbytek tvořily menší strany.

Po volbách 1935 komunisté 30, čsl.sociální demokraté 36,čsl.národní socialisté 38, republikáni (agrárníci) 44, živnostníci 17, národní sjednocení 16, čsl.lidovci 22, slovenští ludovci 19, národní obec fašistická 6, sudetoněmecká strana 44. (!) a menší strany.

Politické spektrum se tedy skládalo z velmi silné levice, tvořené komunisty a sociálními demokraty, střed byl tvořen lidovou stranou a národními socialisty, pravici tvořili agrárníci a národní sjednocení.

Problémem republiky byli Němci, žijící v pohraničí. Československý stát nenašel správný způsob, jak s nimi žít, což mělo za následek, že se začali po nástupu Hitlera k moci bouřit. Následky jsou známy.

Republiku zaskočila a sužovala také velká hospodářská krize třicátých let; tehdy měla skoro milión nezaměstnaných a mnoho lidí žilo v nedostatku až bídě.

Přesto byla první republika, značně také zásluhou prezidenta Masaryka, který byl většinou přijímán a milován jako prezident Osvoboditel, jako tatíček Masaryk (dodnes je známa jeho oblíbená píseň „Ach synku, synku, doma-li jsi“) konsolidovaný, spořádaný stát, ostrov klidu a pořádku, těšící se v demokratické Evropě vážnosti. Jest jen litovat, že tento dobrý základ byl později brutálně porušen, což by si však vyžádalo jiné pojednání.

Literatura: Ústavní listina ČSR. Československá republika 1918 – 1938 (Právnické knihkupectví a nakl., Praha 1947). Karel Čapek, Hovory s T.G.Masarykem, (Fr.Borový-Čin, 1935). Karel Ludwig, Duch a čin, Rozmluvy s Masarykem (Družstevní práce 1937, 7.vyd.)




Další články tohoto autora:
Lydie Junková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku