Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 28.7.2005
Svátek má Viktor




  Výběr z vydání
 >TEROR: Vysvětlování popudů krvelačných
 >SPOLEČNOST: Vládní návrh zákona o prostituci je hloupý a zbytečný
 >POLITIKA: Co je „zhovadilá potřeba“?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Trestný čin vyvolávání pocitu ohrožení levicovým extremismem
 >SVĚT: Náš sever je jih
 >POLITICKÝ CIRKUS: Poprvé veřejně
 >HISTORIE: Československá republika 1918 – 1938
 >CHTIP: Skandál v Budapešti
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (13)
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Trvalkové dny v Tróji
 >EKONOMIKA: Sazby se očekávají beze změn
 >PENÍZE.CZ: Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU
 >MROŽOVINY: Na druhý pohled
 >SPOLEČNOST: Náš nepřítel je v nás
 >SPOLEČNOST: Šesté nedožité výročí Impuls´99

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
28.7. ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (13)
Epoch Times

Komentář III / 5-5

Tyranie Čínské komunistické strany

VIII. Vymýt mozek celé zemi a udělat z ní „vězení mysli“

Nejsmrtonosnější zbraní, kterou Čínská komunistická strana používá na udržení své tyranské moci, je její kontrolní síť. Dobře organizovaným způsobem vnucuje mentalitu poslušnosti každému občanovi. Nezáleží na tom, jestli sama sobě odporuje nebo jestli neustále mění svá nařízení, pokud dokáže zařídit, aby lidé přicházeli o svá základní lidská práva. Vládní chapadla jsou všudypřítomná. Ať na venkově nebo ve městě, občané jsou pod správou takzvaných pouličních nebo městských výborů. Svatba, rozvod nebo narození dítěte musí být schváleno těmito výbory. Stranická ideologie, způsob myšlení, organizace, sociální infrastruktura, propagandistické mechanismy a administrativní systémy slouží tomuto diktátorství. Strana prostřednictvím vládních systémů usiluje o řízení myšlenek a činů jednotlivce.

To, jak brutálně komunistická strana řídí své lidi, není omezené jenom na fyzické mučení. Zároveň je nutí, aby ztratili svou schopnost nezávislého myšlení a báli se nezávisle mluvit. Cílem vlády Strany je vymytí mozků vlastním občanům, aby přemýšleli a mluvili stejně jako Strana a dělali to, co Strana propaguje. Říká se: „Nařízení Strany jsou jako Měsíc, mění se každých 15 dní.“

Bez ohledu na to, jak často Strana mění svá nařízení, všichni lidé je musí neustále dodržovat. Člověk zneužitý jako prostředek k ubližování druhým musí Straně děkovat za ocenění své síly; bylo-li člověku ublíženo, musí děkovat Straně, že mu „dala lekci“; je-li člověk neprávem diskriminovaný a Strana to později odčiní, musí jí poděkovat za její velkorysost, otevřenost a schopnost napravit svou chybu. Čínská komunistická strana provozuje svou tyranii prostřednictvím nepřetržitých cyklů pronásledování a následného odškodnění.

Po 55 letech tyranie Čínská komunistická strana uvěznila mysl národa a uzavřela ji do povoleného rozmezí. Pro některé je myšlení mimo tyto hranice považováno za zločin. Po opakovaných bojích je hloupost vychvalována jako moudrost; zbabělost se stala prostředkem k přežití. V moderní společnosti s internetem jako hlavním médiem na výměnu informací Strana dokonce žádá své lidi, aby se cvičili v disciplíně a nečetli zprávy zvenku ani nevyhledávali webstránky s klíčovými slovy jako „lidská práva“ a „demokracie“.

Hnutí na vymývání mozků svých lidí je absurdní, brutální a opovrženíhodné, ale všudypřítomné. Čínská komunistická strana překroutila morální hodnoty a principy čínské společnosti a úplně přepsala normy chování a životního stylu společnosti. Neustále používá psychické a fyzické mučení k posílení svého diktátorského režimu a stala se absolutní autoritou, všezahrnujícím „náboženstvím“.

IX. Závěr

Proč musí Čínská komunistická strana neustále bojovat, aby si udržela svoji moc? Proč komunistická strana věří tomu, že pokud existuje život, boje budou nekonečné? Aby dosáhla svého cíle, Strana neváhá vraždit nebo ničit ekologický systém, ani jí nevadí, že většina zemědělců a mnozí obyvatelé měst žijí v chudobě.

Je to kvůli komunistické ideologii, že Straná prochází nekonečnými boji? Odpověď je „Ne“. Jediným principem komunistické strany je odstranit soukromé vlastnictví, o což se pokoušela, když se dostala k moci. Čínská komunistická strana věřila tomu, že soukromé vlastnictví je hlavní příčinou všeho zla. Ale po ekonomické reformě v osmdesátých letech bylo soukromé vlastnictví v Číně opět povoleno a ochráněno Ústavou. Když pronikneme přes lži Strany, lidé jasně uvidí, že v průběhu jejího pětapadesátiletého vládnutí Strana jen inscenovala dramata na přeskupování majetku. Po několika takových cyklech jednoduše přeměnila kapitál druhých na svůj vlastní majetek.

ČKS se sama označuje za „pionýra dělnické třídy“. Jejím cílem je odstranění kapitalistické třídy. Místní nařízení teď ale kapitalistům jednoznačně umožňují vstup do Strany. Členové už nevěří Straně ani komunismu. Co zůstalo z komunistické strany je pouze prázdná skořápka bez údajného obsahu.

Obešel se dlouhotrvající zápas o udržení si členů ČKS bez korupce? Ne. Padesát pět let potom, co Strana získala moc, korupce, zpronevěra, nezákonné chování a činy, které poškozovaly národ a lidi, jsou stále rozšířené mezi komunistickými úředníky po celé zemi. V posledních letech bylo z celkových dvaceti milionů stranických úředníků v Číně osm milionů trestaných za zločiny, související s korupcí. Každý rok si asi jeden milion lidí oficiálně stěžuje na zkorumpované úředníky, kteří nebyli prošetřováni. Od ledna do září 2004 Čínský úřad pro zahraniční obchod vyšetřoval ilegální přesuny peněz v 35 bankách a 41 podnicích a zjistil ilegální transakce v sumě 120 milionů amerických dolarů. Podle statistik z minulých let mnozí vládní úředníci zpronevěřili a ukradli finanční zdroje v hodnotě stovek milionů dolarů.

Bylo cílem těchto bojů zlepšit vzdělanost, rozšířit povědomí lidí a vzbudit jejich zájem o národní záležitosti? Odpověď je „Ne“. V dnešní Číně jsou materialistické touhy nespoutané a lidé ztrácí tradiční ctnosti, jako je upřímnost. Stalo se běžným, že lidé lžou svým příbuzným a podvádějí své přátele. Co se týká důležitých problémů, jako jsou lidská práva nebo pronásledování Falun Gongu, mnohé Číňany to buď nezajímá, nebo o tom odmítají mluvit. Nechávat si své myšlenky pro sebe a zvyk raději neříkat pravdu se stal v Číně prostředkem k přežití. Mezitím Čínská komunistická strana při vhodných příležitostech opakovaně podněcuje sentiment vlastenectví. Například organizuje lidi, aby házeli kameny na americkou ambasádu nebo pálili americké vlajky. Číňané byli bráni jako poslušná masa nebo násilný dav, ale nikdy ne jako občané se zaručenými lidskými právy. Podle Kchang Jou-weja (1858-1927), důležitého reformního myslitele období pozdní dynastie Čching, morální principy Konfucia a Mencia po tisíce let ustanovovaly základnu pro společenský pořádek a moc státu. „Jestli se všechny tyto principy opustí, lidé nebudou mít žádné zákony, které by následovali, a nebudou rozlišovat dobro a zlo. Ztratí svůj směr… Tao bude zničeno“. [8]

Cílem třídních bojů komunistické strany je neustále vytvářet chaos, díky kterému se může prokázat jako jediná vládnoucí strana v Číně - skrze použití stranické ideologie na řízení čínského lidu. Vládní instrukce, armáda a média, to jsou všechno nástroje používané Stranou na udržení diktátorství. Čínská komunistická strana přinesla do Číny nevyléčitelné choroby. Ona sama je na pokraji zániku a její kolaps je nevyhnutelný.

Někteří lidé se obávají, že země by zůstala v chaosu, kdyby se Strana rozpadla. Kdo nahradí vládnoucí úlohu Strany v Číně? V čínské pětitisícileté historii je 55 let vládnutí Čínské komunistické strany krátkých jako prchavý oblak. Naneštěstí během tohoto krátkého časového období ČKS otřásla čínskými tradičními vírami a hodnotami, zničila tradiční morální principy a sociální struktury, zaměnila péči a lásku mezi lidskými bytostmi za boj a nenávist, nahradila úctu k nebesům a zemi arogancí „lidí podmaňujících si přírodu“. Toto ničení zpustošilo sociální, morální a ekologické systémy a zanechalo Čínu v hluboké krizi.

V čínské historii každý shovívavý vůdce považoval lásku k lidem, obživu a vzdělávání lidí za povinnost vládce. Lidská povaha je dobrá a úkolem vlády je povzbuzovat tuto vrozenou lidskou schopnost. Mencius řekl: „Toto je cesta lidí: ti se stálými prostředky budou mít stálá srdce, zatímco ti bez stálých prostředků nebudou mít stálá srdce.“ [9] Vzdělávání bez prosperity nebylo efektivní; tyranští vůdcové, kteří nemilovali svůj lid, ale zabíjeli nevinné, zůstali v opovržení Číňanů.

V pětitisícileté historii byli v dávných časech shovívaví vůdcové jako např. císař Jao a císař Šun, císař Wen a císař Wu dynastie Čou, císař Ťing dynastie Chan, císař Tchang Tchaj-cung v dynastii Tchang a císař Kchang-si a císař Čchien-lung v dynastii Čching. Prosperita, kterou tyto dynastie přinesly, byla výsledkem toho, že vláda následovala nebeské Tao, následovala střední cestu a usilovala o mír a harmonii. Charakteristikou dobrého vládce je použít ctnostné a hodné lidi, být otevřený různým názorům, propagovat spravedlnost a mír a dát lidem to, co potřebují. Pak budou občané ctít zákony, udržovat si smysl pro slušnost, žít šťastně a pracovat efektivně.

Když sledujeme světové záležitosti, často se ptáme, kdo určuje, jestli bude stát prosperovat nebo zanikne – přestože víme, že vzestup a pád země má svoje příčiny. Po pádu Čínské komunistické strany můžeme očekávat, že se mír a harmonie do Číny vrátí. Lidé budou opět pravdiví, shovívaví, skromní a tolerantní a stát se bude opět starat o základní potřeby lidí a všechny profese budou prosperovat.

Poznámky:
8) Jou-wej, „Sborník politických spisů“, 1981. Čung-chua Ču-ťü.
9) Od Menciuse.




Další články tohoto autora:
Epoch Times

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku