Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 29.7.2005
Svátek má Marta




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Jak čelit Paroubkově demagogii aneb 63:41
 >PRÁVO: Politické poradenství není dle úřadů práce švarsystém!
 >SVĚT: Válka civilizací a mýtus o mlčící většině
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Stereokino
 >POLITIKA: Evropa hledá politické vůdce
 >MÉDIA: Hvížďala zneužívá Dostálovo jméno
 >POLITICKÝ CIRKUS: Velké letní mlčení
 >POLITIKA: Vzhůru k volbám! Ale s kým?
 >PRAHA: Tváře?
 >MIMOCHODEM: V kamenném lese
 >PSÍ PŘÍHODY: Vedra uhodila
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 2.)
 >POLEMIKA: O úvaze Karla Janyšky
 >ZOO PRAHA: Expozice dikobrazů a restaurace Gaston
 >PENÍZE.CZ: Bez embosované karty na internetu nezaplatíte

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
29.7. MÉDIA: Hvížďala zneužívá Dostálovo jméno
Petr Štěpánek

V týdnu, kdy se v českých novinách koná nanebevzetí („svatého“) Pavla Dostála, budou moje řádky jistě chápány jako svatokrádež, ale co je moc, to je moc. V Mladé frontě Dnes vyšel článek Karla Hvížďaly (Dva vzkazy Pavla Dostála, MF Dnes 27. 7. 2005), který smrti ministra kultury využívá k lobbingu za zachování reklamy v České televizi. Proti podobné demagogii je nutné se ozvat, protože jestli se Pavel Dostál v něčem opravdu, ale opravdu dlouhodobě mýlil a pokazil, co jen mohl, pak v oblasti mediální legislativy.

Od Hvížďaly je to velmi odvážné s odkazem na Dostála tvrdit, že Česká televize je pilířem demokracie, ba dokonce, že to tak chápou i lidé ve starých zemích Evropské unie. Proč? Protože právě Česká televize a všichni vzbouřenci z doby tzv. televizní krize (tedy i sám Karel Hvížďala) se zasloužili o největší otřes demokracie v našich novodobých dějinách. Lidé ve starých zemích EU jsou v tom ovšem nevinně, oni prostě podobnou zkušenost s tak fatálním zneužitím sdělovacích prostředků nemají.

Karel Hvížďala rovněž tvrdí, že nový zákon o koncesionářských poplatcích nepřináší systémové řešení, protože neobsahuje indexaci, čili automatické navyšování podle procentního nárůstu cen na trhu. Proč něco takového není možné, by mu vysvětlil každý ministr financí bez rozdílu politického dresu. I s tou systémovostí je to právě naopak. Indexace s ní nemá společného vůbec nic, zato přísné rozlišení zdrojů financování pro veřejný a soukromý sektor ano. Jestliže tedy nový zákon umožní čisté řešení, totiž že komerční televize budou financovány z reklamy, zatímco ta veřejnoprávní z poplatků, je to veskrze systémový krok a ještě k tomu správným směrem.

S používáním přirovnání je to vždycky ošemetné. Hvížďala se ohání německou zkušeností, ale stačí se podívat na britské ostrovy a máme po ruce přirovnání úplně opačné. BBC narozdíl od německých veřejnoprávních televizí žádnou reklamu nevysílá. Co z toho vyplývá? Pouze to, že na ostrovech se prostě vydali jinou cestou než u našich západních sousedů. A svoji vlastní cestu bychom si měli umět zvolit i my.

Pavel Dostál jistě vykonal mnoho dobrého. Byl to však člověk z masa a kostí, který se také někdy může mýlit. Zneužívat jeho jméno jako oporu pro aktuální mediální a legislativní šarvátky příliš důstojné není.

Petr Štěpánek, 27. 7. 2005, www.petrstepanek.cz


Další články tohoto autora:
Petr Štěpánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku