Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 3.8.2005
Svátek má Miluše




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Jde to i jinak
 >POLITIKA: „Samozvanci a ztroskotanci“ po téměř třiceti letech
 >SPOLEČNOST: Iluze rovnosti kultur s bombami souvisí
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Na skok za Frýbortem
 >POLITIKA: Lid a jeho političtí miláčci
 >MIMOCHODEM: Procesy v obrazech
 >POLITICKÝ CIRKUS: Jasno po neděli
 >NÁZOR: CzechTek dělí společnost
 >SPOLEČNOST: Mravenčí práce
 >MÉDIA: Změnil se Radiožurnál v Paroubkovu PR agenturu?
 >PSÍ PŘÍHODY: Co všechno pejsek dovede provést
 >FEJETON: CzechDech 2005
 >MEJLEM: Čtenáři k CzechTeku
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 4.)
 >PENÍZE.CZ: Komu škodí české banky?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
3.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Na skok za Frýbortem
Ondřej Neff

Volal mě kamarád Frýbort, jestli nechci do vinárny. Já, že chci a ptám se, jak na to přišel? Protože jsi o tom psal ve Psu, ty moulo, zněla odpověď.
Svatá pravda! Postěžoval jsem si, že ani na skok za kamarádem nemůžu, nemaje času. Takže jsem za ním zajel na motorce. Jezdit na motorce do vinárny je pitomost, protože pak tam sedím o sodovce a všichni mě litují. Není ale proč. Sodovka mi chutná a na motorce jezdím rád. Nicméně k té sodovce. V poslední době jsem si oblíbil nealkoholické pivo. Chutná skvěle (nejlepší je Radegast, ani Staropramen není špatný). Říkám si, a co nealkoholické víno? Ano, existuje. Zkusil jsem ho a je to humus, asi tak, jak bývalo nealkoholické pivo před lety, jmenovalo se to vtipně Pito. Třeba se jednou nealkoholického vína dočkám. Já ho piju, protože mi chutná, nechci bejt prdlej. Naopak, bejt prdlej mi vadí a taky je to lemtací limit, protože když lemtám moc, jsem prdlej moc a pak je mi blbě. Kdyby bylo dobré nealko víno, mohl bych lemtat do aleluja a druhý den bych byl fit.
Když jsem pak jel domů, zaznamenal jsem dvě drobná motorkářská setkání. Motorkáři se zdraví. Dokonce mám škuby zdravit motorkáře, když jedu autem. Nedělám to, protože by si mysleli, že jsem magor. Ale škuby mám. Potěšilo mě, že mě pozdravil instruktor autoškoly. Seděl za svým žáčkem, ten měl samozřejmě oči navrch hlavy, a instruktor mi mávnul. Pak jsem jel dál a proti mně motorka, tak jsem mávnul a on mi nemávnul, tak jsem si řekl, aha, to bude nějakej kokot a on to byl policajt.
Ale nic z toho neodvozujte, nestalo se mi to poprvé, že bych omylem mávnul na policajta, někdy dokonce oni sami jako první pozdraví.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku