Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 5.8.2005
Svátek má Kristián




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: CzechTlach
 >NÁZOR: Odpověď Janovi Bartoňovi
 >SPOLEČNOST: Mediální divadlo s obuškem
 >SVĚT: Pan doktor to ví
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - rock´n roll
 >PRÁVO: Jirka I. Sjednotitel
 >POLEMIKA: Reakce na stanovisko ČHV k CzechTeku 2005
 >POLITICKÝ CIRKUS: Chystá se parlamentní komise
 >DOPRAVA: A co na to právo, pane ministře?
 >POLEMIKA: Atomový optimismus - Ivan Brezina argumentuje od věci
 >PSÍ PŘÍHODY: Irando Lotrando
 >SVĚT: Epidemiolog, který zachránil přes milion životů
 >UMĚNÍ: Všechny podoby světa
 >ZOO PRAHA: Otevření expozice lemurů kata a kotulů
 >PENÍZE.CZ: Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
5.8. SPOLEČNOST: Mediální divadlo s obuškem
Ladislav Jakl

Pro akce velikých technoparty zvaných CzechTech jsem v minulých letech moc velké pochopení neměl. Probíhaly podle podobného scénáře: prostřednictvím internetu a mobilních telefonů provedlo mnoho tisíc příznivců této kultury z naší i z mnoha evropských zemí nájezd na nějaký soukromý pozemek, jehož majitel o akci vůbec nebyl informován, natož aby s ní souhlasil. A na tomto pozemku a bez ohledu na soukromé vlastnictví či zájmy nablízku bydlících obyvatel si tito lidé provozovali svou zábavu.

Vlastníci pozemků i starostové okolních obcí se nemohli u státních orgánů - především u policie - domoci žádného zastání. Myslím, že jeden ze starostů se ještě dnes soudí s policií za to, že mu tehdy proti technařům vůbec nepomohla. Navzdory tomu, že ji dlouhodobě informoval o škodách, které vznikají.

Podobně jsem se díval i na letošní ročník. O to více, že právě v den jeho zahájení jsem měl namířeno do Německa právě po rozvadovské dálnici, přímo kolem místa činu. Během dne jsem z médií dostával hrůzostrašné zprávy o zcela zablokované dálnici a mnohakilometrové frontě. Dálnici prý zablokovali účastníci akce na protest proti tomu, že je policie nepustila na soukromý pozemek. Přišlo mi to velmi bezohledné vůči tisícům nevinných nezúčastněných cestujících, zvláště v tak horkém dni. S těmito informacemi jsem vyrazil na cestu a ke kritickým místům jsem se dostal těsně poté, co dálnice byla opět zprovozněna.

Až tam mi došlo, že policie nezabraňovala v přístupu na pozemek, ale už v tom, aby účastníci technoparty mohli alespoň odbočit z dálnice na posledním možném výjezdu před státní hranicí. Neměli tedy žádnou jinou možnost - kromě složitého proplétání se přes celnici a odbavovací prostory - než v podstatě zůstat na místě. Provoz na dálnici tedy vlastně zablokovala policie. Možná úmyslně, aby tím popudila nezúčastněné publikum proti účastníkům technoparty. Můj celkem spolehlivý teploměr, který mám v autě, ukazoval při projíždění těmito místy třicet osm stupňů. Je nehorázné a necitlivé z jakýkoliv popudů nechat tisíce cestujících při takové teplotě uvězněné ve stojících v autech mnoho hodin izolovaných od jakékoliv pomoci.

Na hraničním přechodu jsem několik desítek účastníků technoparty viděl. Technaři se chovali celkem normálně, mírumilovně, vykoupili v poslední benzinové stanici možná všechnu balenou pitnou vodu, kterou používali dokonce i k ochlazování svých psů, kteří v horku asi dost trpěli. V tu chvíli jsem se na tu akci začal dívat také trochu jinýma očima, ale především jsem začal dostávat různým prostřednictvím mnoha lidí včetně přímých účastníků či jejich rodičů další informace, které mě ubezpečily, že tento ročník byl od organizátorů poprvé alespoň základně připraven tak, aby co nejméně obtěžoval neúčastněné okolí, aby nenarušil práva vlastníků pozemků, aby byla zajištěna hygiena, úklid a další technické zázemí. Přesto právě tento ročník se stal cílem velmi hrubého brutálního zásahu bezpečnostních sil a já se musím ptát, proč.

Z velkého množství prostudovaného materiálu, z desítek videozáznamů, stovek fotografií a mnoha svědectví je podle mě možné říci, že zásah byl neadekvátní a jeho zadání chybné. Velení policejních složek mělo několik let na to, aby si připravilo metodiku, jak se chovat při podobných akcích a při podobných příležitostech tak, aby policie co nejlépe chránila práva občanů a svým zákrokem nenadělala více škody než užitku. Za těchto několik let, jak se zdá, policie žádný takový mechanismus nepřipravila. Velení policejních složek evidentně nemá schopnost samostatně posoudit svým vlastním sebevědomým rozumem, do jaké míry je v tu chvíli porušován zákon a který zákon, jaká práva a v jaké míře jsou dotčena, jak tato práva co nejlépe chránit s co nejmenším bezpečnostním rizikem. Potřebuje politický pokyn.

Mezi policisty je nepochybně mnoho slušných poctivých mladých lidí, kteří tímto nekoncepčním přístupem svého vedení byli postaveni do téměř beznadějné situace, ve které si neuměli poradit. Je také velmi pravděpodobné, že v těchto složkách jsou i lidé, kterým dělá strašně dobře, když se můžou obléci do uniformy, vzít si nějakou zbraň a z pozice síly si něco dokazovat vůči bezbranným mladým lidem, často i dívkám. A když chybí jasný záměr akce odvozený od správného vyhodnocení všech rizik, mají to takoví lidé snazší.

Jenže vše nasvědčuje tomu, že zásah nejen nebyl postaven na správném zhodnocení situace, ale dokonce to ani jeho iniciátoři nechtěli. Měli jiný motiv, než chránit zájmy občanů. Cílem bylo velké politické a mediální divadlo, které rozehrál český premiér. Už v době, kdy akce ještě ani nezačínala a nebyly žádné indicie porušení zákonů, se nechal Jiří Paroubek ze své dovolené v Alpách slyšet, jak silnými slovy dává volnou ruku tvrdému přístupu. Vše nasvědčuje tomu, že tak nedělal z respektem vůči právu a zájmům dotčených občanů, ale že naprosto cynicky zneužíval veřejné mínění, které po minulých zkušenostech bylo proti účastníkům technoparty už dopředu zaujaté. Především ale panu premiérovi šlo o získání laciných bodů u netolerantní části české populace, které ani tak nezáleží na dodržování zákonů a práva, ale které je skupina mladých lidí vyznávající svou odlišnou zábavu už od pohledu nesympatická a její způsob života nepřijatelný. U této části veřejnosti mohou silácká slova a zkratkovitý přístup zabrat a pan premiér to dobře ví. I s rizikem mnoha zranění a dalších velkých škod byl schopen poskytnout politické krytí volbě takového druhu zásahu, u kterého není divu, že se zcela vymkl kontrole.

Jistě, na straně technařů bychom našli mnohá pochybení. To ale leckdy nalezneme i na folklórním festivalu, u oslavujích sportovních fanoušků nebo kdekoli jinde, kde se sejdou tisíce lidí. Od toho máme policii, aby ve VŠECH těchto případech úzkostlivě volila formy ochrany zdraví a majetku občanů a veřejného pořádku. Jaká újma hrozila na legálně pronajaté louce, že musely být povolány tisíce ozbrojenců, helikoptéra, vodní děla, dokonce i tank a slzný plyn? Vidíme snad tyto síly na Silvestra na Václavském náměstí? Může policista zkopat do krve toho, kdo se vyčůrá na trávník? Pokud se účastníci technoparty dopustili chyb či porušení některých pravidel, je třeba to analyzovat, vyšetřit, ale v žádném případě to neopravňuje k pokynům, po kterých se silové složky zcela utrhly ze řetězu a používaly prostředky naprosto neadekvátní situaci, jak to dokládá množství obrazové dokumentace.

Dnešní mladé lidi příliš nezajímají oficiální akce. Výzvy k tomu, že by se příště měli sejít na nějakém předem najatém veřejném prostoru, letišti nebo podobně, nemají šanci. Ke kouzlu technoparty patří i to, že se o místě konání rozhodne na poslední chvíli. Proto se právě takové akce budou konat i nadále. Pak by tedy bylo správné, aby organizátoři udělali co možná vše pro to, aby se akce dotkla práv jiných lidí co nejméně. Jak se o to musejí starat pořadatelé i křesťanské pouti, rockového megakoncertu nebo velké sportovní akce. Při žádné z těchto akcí, které se zúčastní desítky tisíc lidí, není možno stoprocentně zaručit, že nikdo nevykoná malou potřebu do keře, neodhodí žádný papírek nebo nebude svým hlasitým projevem obtěžovat nikoho, kdo si to nepřeje. Jde ale o to, aby tyto negativní vedlejší projevy byly co nejvíce rozumně umenšeny a aby pro to pořadatelé udělali maximum. Ale jak to chceme požadovat od pořadatelů technoparty, kteří poznali, že když se letos snažili mnohem více než v jiných letech, tak brutalita zásahu byla nekonečně větší? Jaké ponaučení si z toho mají vzít?

A jaké ponaučení si má vzít veřejnost? Má ještě nadále věřit, že bezpečnostní složky jsou v dobrých rukou, když je možné je lacině politizovat a předvádět s nimi v médiích hru, kterou si tak pamatujeme z dřívějších let? I před šestnácti, dvaceti, třiceti lety jsem slyšeli, jak zlí, otrhaní, vlasatí demonstranti házeli železné tyče a kamení na nebohé příslušníky Veřejné bezpečnosti. Podobné vidění nám dnes předvádí pan premiér a jemu spřátelená média.

Za škody na zdraví a majetku i za morální škody, které zásah policie způsobil, musí někdo nést odpovědnost. A kdo po ní volá, přece nemusí hned schvalovat anarchii nebo protiprávní zabírání cizích pozemků! Když toto neumí rozlišit vládní představitelé, jak to má rozlišit policista?




Další články tohoto autora:
Ladislav Jakl

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku