Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 6.8.2005
Svátek má Oldřiška




  Výběr z vydání
 >ANALÝZA: Technaři měli právo vstupu, ale ne vjezdu aneb Proč za to všechno stejně může Gross
 >POLITIKA: Paroubek skončil
 >EVROPA: Populismus a nacionalismus vs. globalismus
 >NÁZOR: Milý Astone, co píšeš, podepisuji
 >POLITICKÝ CIRKUS: Jsme tu. Zn.: Všichni
 >MOBY DICK: Ambrožovo zmanagoření
 >SPOLEČNOST: Nemoci státní moci
 >NÁZOR: CzechTek 2005 a Santa Claus
 >BODYPAINTING: Opět ta krásná ženská těla
 >POVÍDKA: Ubohé jistoty
 >CHTIP: Z pamětí ošklivého chlapce
 >ESEJ: O emocích
 >ZOO PRAHA: Do zoo i v noci
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Letos už 200 000 návštěvníků!
 >EKONOMIKA: Červenec ve znamení růstu, co dál

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
6.8. ANALÝZA: Technaři měli právo vstupu, ale ne vjezdu aneb Proč za to všechno stejně může Gross
Vojtěch Kment

Přijet na (cizí) louku blízko osídlení, utábořit se na ní v počtu několika desítek tisíc a až týden vyluzovat pekelný rámus s kadencí 120 - 160 úderů za minutu je něco, co prostě není normální.

Proč? Protože to obtěžuje okolní obyvatele hlukem, nemohou spát, pro starší či nemocné z nich to může mít i fatální následky. Na místě samém pak zůstane větší či menší spoušť.

Nahlédnout toto stačí s elementární inteligencí zlatého pravidla - nedělej něco, co nechceš aby jiní dělali tobě (a pokud jsi propadlý technu, tak zapřemýšlej, zda by ho stejně strávila třeba tvoje kardiacká babička). Civilizovaný svět se od slov jako morálka a svědomí odklonil a spoutal životy změtí zákonů a norem. Je ale vcelku jisté, že na skoro všechno, co není normální, nějaký předpis existuje.

Za sebe přiznám, že nedojde-li k jiným excesům, považuji hlukovou stránku obtěžování a škod za nejzásadnější. Leč právní řád je setrvačností ještě stále vychýlen ve prospěch materiálně obtisklých hodnot, takže se většina právních diskuzí nutně náhradně soustředí na nalezitelné právní normy (ale to je v právu běžný sport).

Organizátoři CzechTeku snad věřili tomu, že připravují legální akci. Tento svůj názor pak šířili účastníkům, kteří se následně cítili policejní činností kráceni na svých právech. Doporučuji ale si přečíst první větu nahoře ještě jednou! Opravdu věřili, nebo jen věřit vší silou chtěli?

Jedním z předpisů, který v podstatě znemožňuje legálně konat akci typu CzechTek na jakékoliv běžné louce nebo poli, je zákon ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, deklarující, že "půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země". Jeho § 3 pak vlastníkovi stanoví povinnost způsobu hospodaření (jednání) s půdním fondem.

§ 3

Hospodaření na zemědělském půdním fondu

(1) Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů,4) nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.

I když jste vlastníkem pozemku, neznamená to, že si s ním a na něm můžete dělat co chcete, ale lze ho užít jen pro účely schválených funkcí. Na zemědělském pozemku nemůžete například postavit činžák ani sklad. Teprve pokud se vám podaří přesvědčit úřady o nutnosti vynětí z půdního fondu, pak ano. Proto je rozdíl cen stavebních a zemědělských pozemků značný.

Ustanovení zákona v podstatě znamená, že ani samotný vlastník (firma Italinvest) by nemohl použít pole (přesněji ornou půdu, jak jsou všechny pozemky vedeny) na týdenní autokempink pro ubytování svých známých, rozhodně ne v tom počtu a hustotě osob, jaká je typická pro CzechTek. Prohlédnete-li si udělený souhlas dobře, zjistíte, že se v něm uděluje souhlas s přístupem na určené pozemky. Přístup může být chápán jako vstup osob, ale v kontextu výše uvedeného zákona již nikoliv jako hromadný vjezd aut. Dokument je přitom i výslovně nadepsán jako "Souhlas se vstupem na pozemek". Schválně se pana Pleskyho nyní zeptejte, zda souhlasem mínil vjezd neomezeného počtu aut.

Souhlas též rozhodně není "nájemní smlouvou" (jak o ní média píší), byť za symbolickou jednu korunu. Nájemní smlouva by musela obsahovat jednoznačnější stanovení předmětu činnosti na pozemku, buď by neobstála vůči věcné náplni CzechTeku, nebo vůči výše uvedenému zákonu a jiným předpisům. Asi proto byl zvolen jednodušší a nejednoznačný Souhlas.

V tomto smyslu pak bylo uzavření přístupové komunikace Policií jednou z možností, jak zabránit nelegálnímu zaplavení polních pozemků auty. Policie sice uvedla důvod jiný - nesouhlas majitelů pozemků pod danou komunikací (mohou být i jejími majiteli), nicméně ten je poněkud právně sporný z důvodů věcných břemen a práva obecného užití. Tím se však rozumí "obvyklý způsob a k účelům, ke kterým jsou určeny" (viz § 19, odst. 1 zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích). Pravděpodobně i tento poukaz na neobvyklost způsobu a účelu Policii dával právo zamezit přístup na tuto jinak veřejnou cestu.

Ohledně první aféry zacpané dálnice existuje poměrně různorodá dokumentace, nicméně jsem neviděl fotku, která by zobrazovala přehrazení dálnice Policií (s chodci takové obrázky jsou), nebo úplné zašpuntování dálničního výjezdu. Podle mne vždy existovala možnost pro auta pokračovat buď po dálnici na Rozvadov a aspoň některým směrem po silnici za výjezdem, nebo naopak zpět na dálnici. Policie má právo umístit potřebné přenosné svislé značky podle potřeby bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, nebo pokud to vyžaduje jiný důležitý veřejný zájem (§ 78 odst. 1 až 3 zákona 361/2000 Sb). Řidiči pak mají dle stejného zákona povinnost chovat se ohleduplně a ukázněně a též řídit se pokyny policisty (§ 4)!

Kromě řidičů zde tedy zjevně selhal především pan Šroub, který sice sehnal pozemek, ale nezajistil k němu již dostatečnou logistiku příjezdu a odstavných ploch pro parkování.

Pokud by se výše uvedený zákon ignoroval a připustil vjezd aut na pozemky, pak plocha pozemku 13,4 hektaru mohla pro CzechTek stačit, ovšem jen tehdy, pokud by svolavatel:

- zorganizoval parkování a stanování stylem sardinek,
- vymezil hranici pozemků se souhlasem,
- nepřijelo by, nebo nebylo by vpuštěno, více než cca 15 tis. osob.

Policie rozhodně nemá povinnost tyto práce zajišťovat namísto svolavatele pseudosoukromé akce, notabene když je o ní informována až 10 hodin po jejím zahájení co nejvíce zmatečným způsobem.

Plně rozjetý CzechTek by pak bezpochyby stále nesplňoval mnoho dalších předpisů, jako jsou hygienické (zdroj vody, skutečný dostatek WC) či požární předpisy a další kuriozní jako poplatky vůči OSA, o nichž publikovalo zpravodajství České televize, bohužel až tuto středu - po akci.

Vrátíme-li se k hluku, pak z mapy (popř. zde ) plyne, že dvě nejbližší vsi Mlýnec a Újezd jsou necelý kilometr od pozemků. Rozhodně by tedy byl prakticky non-stop porušován noční (i "denní") klid a § 127 občanského zákoníku, který stanoví, že "Vlastník věci [tj. i pozemků] ... nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, ... a vibracemi".

Co vedlo pana Pleskyho k tomu, že své sousedy hodlal oblažit přívalem elektronické hudby? Domníval se, že přijede jen pár osob? Možná, proč pak ale poskytl všech 13,4 hektaru, které v místě má? Obdržela firma pana Pleskyho za souhlas nějakou úplatu, nebo byl udělen zdarma?
Vsaďte se, že pan Plesky vám již nyní nic určitého neřekne. Raději si vezme advokáta a bude dělat vlny.

Dálnice má svá ale
Místo zvolené v blízkosti dálnice má své výhody, ale i svá proti, na která naštěstí nedošlo.

Krom masivního zvuku se na technoparty totiž používají i světelné laserové efekty, stroboskopy, flashe, promítací plátna atd. Ty mohou oslnit kolemjedoucí řidiče. Proto je okolo dálnic zřízeno 250m ochranné pásmo (od osy krajního pásu dálnice na každou stranu), v němž provozování světelných zdrojů a barevných ploch předpokládá předchozí povolení (§ 30, odst. 4 zák. 13/1997 Sb.), které samozřejmě nikdo neměl a ani by ho nikdo nevydal.

V oněch 250 metrech se nachází většina z pozemků se souhlasem. Provozovatelé sound systémů by proto buď nesměli používat světelné efekty vůbec, nebo by se museli uchýlit za oněch 250 metrů až do levé horní zadní části pole. Aby toto bylo možné, musel by již od počátku existovat aspoň přibližný plán jejich rozmístění a jejich instruování. Taky nebyl.

Pěšky lze
Přístupu pěšky na pozemky v Souhlasu naopak Policie bránit nemohla a pokud vím nebránila. Jednak by jí na to nestačily početní síly, jednak skutečně existuje právo volného průchodu (i soukromou) krajinou. Nedělní rada prezidenta Klause, že Policie měla ochranu soukromého majetku zajistit předem (jak, když se předem nevědělo, kde akce bude) a tisíce lidí na pozemky nevpustit (o to se u aut snažila, u jednotlivých osob by to však bylo spíše protiprávní), než následně zasahovat, je dost nepoužitelná!

Občan versus policista

Bohužel se zdá, že naše školství v hodinách občanské nauky zcela opominulo poučení o tom, jak se chovat při styku s policistou. Zákon o policii ČR zde obsahuje dva kategorické příkazy:

§ 9 ...

(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.

§ 20

... je policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu policisty uposlechnout.

V právním státu tedy běžný způsob reakce na výzvu je policistu poslechnout, a pokud se cítím jeho rozhodnutím dotčen na svých právech, snažit se o následnou satisfakci právní cestou stížnostmi, trestními podáním popř. soudní žalobou.

Pokud již nehodlám policistovi vyhovět, rozhodně ho nelze napadnout. Jakékoliv násilí na policistovi je trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 trestního zákona (140/1961 Sb.) se sazbou až tři roky, v případě vzniku zranění již od jednoho do pěti let a i více! Maximální formou odporu proti vůli policisty proto je pasivní rezistence - tu předvádí s různými úspěchy například ekologičtí aktivisté - s tím, že se následně jedná většinou pouze o přestupek.

Policistu nemusím poslechnout pouze v případě zjevně protiprávních požadavků. Stáhnout dočasně své požadavky však protiprávní není, kromě toho žádost o vyklizení místa je výslovně zmíněná v citovaném zákonu, takže diskuze na toto téma je ryze teoretická.

Kdyby účastníci CzechTeku flagrantně neporušili i tento zákon, následné dvě vlny zákroků v sobotu by sotva proběhly.

Média
Jsem konsternován přístupem hlavních televizních i tiskových médií k věci a neúctě k právu, kterou projevují jednostranným informováním ve prospěch technařů, kteří ve skutečnosti porušují zákony kudy chodí. Např. Česká televize předem celý CzechTek romantizovala a tuším v pátek 29.7. šířila výše uvedený Souhlas v Událostech bez toho, aby zároveň jasně deklarovala, že právní hodnověrnost dokumentu je naprosto neověřená! I ona tak pomohla vytvořit zdání legálnosti akce a postavit tak v sobotu účastníky proti Policii.

Vrcholem papírového tisku, který jsem zahlédl, byl pondělní plátek MF DNES se "svědectvím" přímého svědka Svoboda a CzechVztek . Tento článek naplňuje v pasáži

Vzduchem létaly větve, lahve, účastníci se bránili statečně a měli na to právo. Čekala snad policie partu gándhíovských pacifistů nebo zbabělých Čecháčků, jejichž jedinou zbraní je slza v oku?

podstatu trestného činu "schvalování trestného činu" (zde útok na veřejného činitele). Polehčující okolností autora je snad jeho ještě existující rozrušení, ale kde zůstala soudnost editora novin?

Co je to za divnou odvahu "bojovat s policistou", když ten má zákonem spoutané možnosti provádění zákroku, včetně povinnosti případně zranivšího se útočníka neprodleně nechat ošetřit?

Apropo slogan "neozbrojené děti". Policejní video ukazuje, že nezanedbatelná část mládeže se proti poměrně klidně postupujícímu policejnímu kordonu statečně vyzbrojila kameny a dřevy kalibru něčeho mezi klackem a kládou.

Policista při zákroku
Má podle zákona o Policii k dispozici větší škálu donucovacích prostředků než by si jeden myslel. Např. patří mezi ně i hrozba služební zbraní. Šot České televize uvedený s otazníkem, zobrazující policistu se zbraní, proto bude právně na 99% v pořádku. Patří mezi ně i ony taktické výbušky a slzný plyn, které bohužel přišly ke slovu v sobotní noc.

Policie a vnitro
Neměly úplně šťastný týden. Pokud něco, pak selhala schopnost jasně, rozhodně a přitom ještě vstřícně informovat účastníky o tom, co se děje a proč se proti nim bude zasahovat.

Zatímco účastníkům byl přes média zdárně vsugerován dojem legálnosti a "in" akce, Policie obrazně i fakticky řečeno neměla dost tlampačů s nechvějícími se hlasy, aby většinu účastníků včas ukecala, že takto se to dělat nedá. Méně šikování se a více informování. Část viny za toto spadá ale i na svolavatele, který informačně maximálně taktizoval a dost možná by mu šel přišít trestný čin "podněcování". Mohou za to i média, která měla mít více právního vědomí. Možná si to ale idealizuji a nepomohlo by ani více informací, nevím (mrkněte se ještě jednou na první větu).

Policie coby Robocop
Je nešťastné vymezovat a považovat policisty za Robocopy, kteří mají dokonalé informace a dokonalé jednání, a podle potřeby mají sloužit tu jako fackovací panák, tu jako chůva. Policista po celodenní zátěži ve skutečně parném dnu bude vždy náchylnější vylít si nahromaděný stres a únavu, za sebe i za čerstvě zraněné kolegy. Technaři porušili řadu právních předpisů primárně v důsledku své programové bezohlednosti a lenivosti si akci včas a řádně připravit (dá se uspořádat i nekomerčně a neziskově, byť ne neorganizovaně). Oproti tomu jen několik málo policistů zřejmě porušilo pravidla zákroku, během bitek v poli. Spatřuji v tom dost významný rozdíl.

Přiměřenost zákroku
Tak jak se situace vyvinula, přičemž právníma očima nahlédnuto, tuto eskalaci zavinili technaři, se zákroky bohužel musely stupňovat, protože předchozí policejní činnosti nevedly k zábraně protiprávního jednání.

Mimochodem, pí. Svatošová se v pondělních Událostech a komentářích zmýlila, když pravila, že dle zákona [o Policii] nesmí při zákroku vzniknout újma vyšší než by byla bez něj. Zákon praví, že použitím donucovacích prostředků se nesmí způsobit osobě újma zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

Bude se tedy diskutovat o přiměřenosti. Z videí ale plyne, že v sobotu odpoledne již nepřicházel do úvahy např. pokus o vytěsnění do pronajatých prostor, střet již visel ve vzduchu. Dalo se jen buď rezignovat na právo, anebo zásah(y) provést.

Podstata diskuzí bude zahalena tím, že "průměr" na jedince až takovou škodu nenadělá, ale akce jako celek pravidelně vytváří škodu značnou, kterou utrpějí majitelé pozemků a s kterými se v trestním právu pojívá flastr půl až tři roky. Přitom v těch číslech ale není započten hluk.

Politici, Policie kritici
Jsem z nich rovněž konsternován. Jak hodlají partaje spravovat stát s Policií, které napřed a poměrně nespravedlivě podryjí autoritu?

Uvědomují si vůbec, že již i Evropou začali chodit terorističtí duchové a že zrovna Policii může Česko potřebovat více, než kdy bylo během jejich života zatím třeba?

A Václav Havel se domnívá, že organizující se bezohlednost je embryem jím toužené občanské společnosti?

Několik srovnání s Národní r. 1989:
Rozdíly:
- maximum fyzického násilí ze strany demonstrantů vůči policistům bylo tehdy několik kytek zastrčených za štít policisty a svíčky zapálené před jejich šiky,
- v roce 2005 prší na Policii kamení a menší klády,

- dost odlišná agenda shromáždění.

Několik podobností:
- obě akce byly "pololegální" s cílem organizátorů přitáhnout co nejvyšší účast,
- u obou byla poplašná zpráva o mrtvém při zásahu,
- různí lidé v pozadí mají různé zájmy.

Pozn.: pojmem Policie v tomtu článku míním Policii České republiky.

P.S.: Chtějí-li politici, aby Policie mohla zasahovat proti ad-hoc vzniklým party efektivně a s omezenou silou, ne tím stylem, jak to zoufale činila v mantinelech existujících předpisů, potřebuje na to skutečně zvláštní zákon. Je to jejich společná odpovědnost zleva doprava i shora dolů. Největší možnost přípravy jeho vzniku ale měl jeden dlouholetý ministr vnitra.

P.P.S.: Která komise vyšetří zpravodajství České televize a jiných médií?

Vojtěch Kment


Další články tohoto autora:
Vojtěch Kment

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku