Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 8.8.2005
Svátek má Soběslav




  Výběr z vydání
 >ANALÝZA: Technaři měli právo vstupu, ale ne vjezdu aneb Proč za to všechno stejně může Gross
 >POLITIKA: Techno a konzerva
 >ÚVAHA: Ty naše nevinné bité dětičky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Sin City
 >SPOLEČNOST: Havel se mýlí, když hájí technaře
 >MÉDIA: Vhodný Kolářův nástupce aneb Veřejnoprávní newspeakové Dada
 >PRÁVO: Bleskový soud nad spisovatelem J.B.
 >POLITICKÝ CIRKUS: Mráz přichází z Downing str. 10
 >FOTOREPORTÁŽ: Happening na Letné
 >MIMOCHODEM: Rodí se sloh
 >PSÍ PŘÍHODY: Fanynčin návrat
 >FEJETON: Láska až za hrob
 >MEJLEM: Dlouhé nože přec jen budou?
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 5.)
 >PENÍZE.CZ: Půjčku půjčkou nesplácejte

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
8.8. Hrstka věrných vzdoruje lítici opozice
(eff)

Bitva u Tachova, tak se bude jednou jmenovat kapitola z dějin českého Absurdistanu. Policejní tahanice, která by se v normální zemi po čtyřiadvaceti hodinách vytratila ze zpravodajství pod tlakem důležitých událostí, stala se tématem všech zpravodajských médií, zákonodárných sborů, vlády a špiček politických stran. Vyvolala lidové hnutí, které vyvrcholilo epizodou, jež nasadila absurditě korunu. To když se v sobotu v Praze na Letné ocitli v jednom šiku představitelé krajního křídla svobodomyslné nezávislé kultury s Halinou Pawlovskou, krajní reprezentantkou komerce a pozlátkového vkusu. Už jen Petr Novotný a sponsoring ze strany Hypernovy chyběli.
To jsou do jisté míry zábavné absurdity, ovšem událost má i podstatný dopad. Médiím a politikům se podařilo fakticky legitimizovat právo občana na násilnou obranu proti policejnímu zákroku. Občanů ovšem musí být aspoň pět set, lépe pět tisíc, a musejí být identifikovatelní jako součást čehokoli občanského, alternativního, undergroundového, overgroundového, aktivistického, nezávislého, angažovaného, nevládního a pokud možno mladého. Pak je možno vzít na policajta basebalovou pálku a pokud jste tančícím dítětem, můžete si být jist, že vás nějaké píšící dítě v novinách podrží.

Hrstka obránců
Ve zpětném pohledu jednoho týdne vidíme hlubokou brázdu vyoranou mezi nimi. Celé to připomíná Maroldovo panorama bitvy u Lipan v Praze ve Stromovce. Hrstka stisknutá kolem Jiřího Paroubka, nad hlavami jim vlaje titulní stránka Práva - a všude dokola, kam oko dohlédne, trosky a rozlícení protivníci. Ale stejně jako jsou na Maroldově malbě jedni i druzí středověcí bojovníci, politiky obou táborů poznamenal nedostatek soudnosti, neúcta k faktům a především zájmy stranické, převládající nad zájmy společnosti. Jen tak se mohlo stát, že od nynějška bude basebalová pálka a plynová maska součástí výbavy pro taneční zábavu a běda policajtovi, který by ceknul.
Prim ve vládním táboře hrál Jiří Paroubek, čímž bezděčně podpořil podezření, že on vydal policistům povel k útoku. Očividně ho vyděsila mediální odezva, která byla jednostranná, spontánně zaujatá proti policii a jejímu zásahu. Patrně nemá žádný krizový štáb, profesionály ve stylu filmu Vrtěti psem. Nenapadlo ho nic lepšího, než kruhová sebeobrana. Všechny jeho argumenty vyznívají jako trapná výmluva a že se jeho ministru vnitra teď říká Bubla svědčí o tom, jak veřejnost vnímá tohoto "silového ministra". Paroubka bezvýhradně podpořil Stanislav Gross. Profesionál z krizového štábu by mu asi doporučil tiše mlčet. Mladým se naopak pokusila vlísat ministryně školství Petra Buzková, když vzkázala po své mluvčí potrestání viníků. Ale aspoň projevila kuráž a dala najevo nějaký názor. Jakpak podpořili svého premiéra sociálně demokratičtí místopředsedové vlády? Bohuslav Sobotka tiše mlčel a Zdeněk Škromach se do toho nepletl. Oba mají svých starostí dost.

Pokud někdo byl zvědav, tak asi na to, jak se k aféře postaví koaliční partneři. Miroslav Kalousek za lidovce i Pavel Němec za unionisty se pomazali tlustou vrstvou úlisnosti, aby úzkým hrdlem tohoto konečníku proklouzli bez újmy na zdraví. Kalousek se "nedovedl zbavit dojmu, že šlo postupovat elegantněji", kdežto Němec bude energicky, rázně a nekompromisně žádat vysvětlení. Celá věc mu, buch do stolu, připadá sporná. Teď už jen vyděšeně koukají, zdali jim ta mudrosloví prospěla či uškodila.

Houfce útočníků
Jestli někdo ovládá umění elegantního zákroku, pak je to prezident Václav Klaus. Nastavil vládě prchající od Tachova nohu, aby upadla a natloukla si nos, ale tak, jak si to přál Kalousek. Prostě elegantně. V zemi s tradicí Palachova týdne a 17. listopadu je opravdu každý policejní zákrok s výsledkem desítek raněných těžko obhajovatelný. To je bezesporný fakt a však také další vývoj zdá se dávat Klausovi zapravdu. Většinový, tedy přinejmenším většinový slyšitelný názor zní, že se u Tachova opakoval výprask z Národní, a bard Nohavica na to téma sepsal hymnus. Topolánek, osvěžený dovolenou, vpadl do arény vyzbrojen ještě hrozivěji, než tachovský těžkooděnec. Přímo obvinil Paroubka z osobní odpovědnosti a velkou měrou se zasloužil o to, že Paroubek je podezírán z nepřípustného řízení policejní operace. V duchu této strategie se pak konalo senátní slyšení, které vyústilo v to, že Paroubek s Bublanem dostali tuhý kartáč.

Výsledky střetu
Bezprostředně vychází ze střetu vítězně Topolánek a jeho ODS, a ČSSD ztrácí. Méně jasné jsou dlouhodobé dopady. Lidé kolem CzechTek jsou bližší Svatopluku Karáskovi než Přemyslu Sobotkovi, a dočasné spojenectvím může spíš podpořit Karáska než Sobotku, pokud máme personifikovat politické směry. CzechTek, to je alternativa, NGO, aktivismus, volnost s přídechem anarchie, kdežto devizou ODS by měla být právní jistota a prosazování zákona. Až se boule zahojí, lidé budou politikům jejich postoje k bitvě u Tachova připomínat. Není jisté, kdo z dnešních vítězů a poražených na tom bude v tomto smyslu za půl roku, za tři čtvrtě.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku