Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 9.8.2005
Svátek má Roman




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Pan Euro a jeho smrt
 >DLOUHÁ CESTA 9: Z pouště pryč k opačnému břehu
 >SPOLEČNOST: Média s rebely ruku v ruce
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Je to pravda? Není to pravda?
 >SPOLEČNOST: Bijte děti, kopejte policisty
 >SVĚT: Hanoi Jane zase útočí
 >SPOLEČNOST: Kauza „Rudá ústavní“
 >POLITICKÝ CIRKUS: Hrstka věrných vzdoruje lítici opozice
 >SPOLEČNOST: Kde končí svoboda a začíná úpadek
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co policajt nesmí
 >PSÍ PŘÍHODY: Je to pravda? Není to pravda?
 >ARCHITEKTURA: Půdou a sklepem projedete bez nebezpečí aneb Znovu paternostery
 >NÁZOR: Vážený pane premiére...
 >ESEJ: O zabíjení kaprů
 >PENÍZE.CZ: Exekuce bez legrace

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
9.8. SVĚT: Hanoi Jane zase útočí
Stanislav Reiniš

Už to je dávno, kdy známá herečka Jane Fonda zasáhla do dějin. Někteří herci mají takovou snahu se zviditelnit, až to skoro vadí. Jane Fonda v roce 1972 náhle přišla na to, že by mohla zvětšit svoji slávu tím, že se projeví politicky. V té době se válčilo ve Vietnamu a Jane nevěděla nic lepšího, než podporovat rudé agresory ze severu proti obráncům demokracie z jihu. Ještě dnes se v tom mnoho lidí nevyzná a tvrdí, že Američané v této válce vystupovali jako imperialisté a Severovietnamci jako obránci demokracie. Prostota je někdy svatá. Od té doby se jí říká Hanoi Jane a je nepochybné, že přispěla ke smrti 20.000 padlých Američanů v tomto konfliktu války proti komunismu a k utrpení lidí z lodí, tedy boat people.

Vystupovala tehdy vehementně, i když poněkud nemoudře. Hovořila do vietnamského rozhlasu a jezdila v USA na besedy se studenty. Jeden její citát je pamětihodný. V listopadu 1970 vykřikovala na University of Michigan: „Kdybyste rozuměli tomu, co je komunismus, doufali byste, prosili byste na kolenou, že jednoho dne budete žít v komunismu.“

Na Duke University v Severní Karolině to ještě zopakovala a dodala: „Jako socialistka si myslím, že bychom měli směřovat k socialistické společnosti a ke komunismu.“

Takové citáty poslouchám s nadšením, když je pronáší ne dítě komunistických kádrů, ale bohatá slečinka privilegovaná zde na tomto kontinentě tak, že se nám o tom ani nesní. Dítě komunistických kádrů by nic takového neřeklo, bylo by rádo, kdyby dostalo nové džínsy, které mu tatínek přivezl z Paříže.

Hanoi Jane byla jako had. Je jisté, že si komunisté a jim podobní vždy našli důvěřivou kavku, která hlásala jejich pravdy. V době hladomoru na Ukrajině, který byl vyvolán rudými komisaři, tam pozvali Sověti G.B. Shawa, známého britského spisovatele, a ten pak po celé Evropě prohlašoval, že na Ukrajině není hlad a že to všechno je výmyslem imperialistických zaprodanců. Stejně tak prohlašovala Hanoi Jane, že američtí váleční zajatci ve Vietnamu si žijí jako v bavlnce, o nějakém týrání nemůže být ani řeči a vůbec se jim vede výborně. Když se pak na konci války vraceli domů do USA, vyprávěli něco jiného, hovořili o vietnamských krutostech a nelidském týrání. Jane je označila za lháře a byli lidé, kteří věřili jí a ne skutečným zajatcům, kteří zajatecké tábory ve Vietnamu prožili.

Wall Street Journal 3. srpna 1995 uveřejnil interview s pracovníkem Generálního štábu severovietnamské armády jménem Bui Tin. Během interview dostal soudruh Tin otázku, zda mělo americké hnutí proti válce ve Vietnamu nějaký význam. Tin odpověděl, že bylo základem jejich strategie. Válka podle něj byla vedena na dvou frontách, ve Vietnamu a v Americe, kde protiválečné hnutí na universitách a v ulicích sehrálo významnou roli. V tom sehrála Jane Fonda svoji úlohu. Její návštěva ve Vietnamu společně s jinými návštěvami dala severovietnamskému politbyru naději, že válku vyhrají. Soudruh Tin řekl, že Amerika prohrála kvůli své demokracii, protože ztratila schopnost bránit se a vyhrát. I významné vítězství Američanů, jako byla ofensiva Tet v roce 1968, se pak změnila v porážku.

Tohle vše by byla polozapomenutá historie z dějin politického nevědomí Američanů, kdyby se Jane Fonda nerozhodla, že v březnu příštího roku vyjede ze Santa Fé na cestu po USA a bude žádat ukončení americké účasti v Iráku. Pojede s ní její dcera a rodiny veteránů irácké války. Pojede prý autobusem poháněným rostlinným olejem a jak je vidět, pokusí se radikálním muslimům vyhrát jejich válku za celosvětový kalifát. Teď na to muslimové verbují i staré harcovníky.

Nejsem si jist, zda do té doby dostane rozum. Asi ne. Historie se opakuje, muslimové se pokusí o vnitřní rozvrat USA, když na jiné vítězství nemají. Snad se bude historie opakovat jako fraška.




Další články tohoto autora:
Stanislav Reiniš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku