Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 12.8.2005
Svátek má Klára




  Výběr z vydání
 >ANALÝZA: Bez zásahu mohl CzechTek dopadnout i mnohem hůř
 >IZRAEL: První krok. Nebo poslední?
 >POLITIKA: Klausův hradní kobereček
 >POLITIKA: Paroubkovo mediální harakiri
 >PRÁVO: Personální opatření ministra Němce
 >POLITICKÝ CIRKUS: Zapeklitá otázka
 >ÚVAHA: Jakou policii vlastně chceme?
 >POLEMIKA: Reakce na článek Právní úprava divokých technoparty v Británii
 >ÚVAHA: Vzpomínka na politruka Adámka
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 7.)
 >ZOO PRAHA: Otevření expozic Vodní svět a Opičí ostrovy
 >EKONOMIKA: Akciové trhy rostou
 >PENÍZE.CZ: Ví stát nejlíp, jaká cena je správná?
 >POLITIKA: Zhovadilá potřeba
 >SVĚT: Svatá válka je čím dál tím jasnější

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
12.8. POLITICKÝ CIRKUS: Zapeklitá otázka
Ondřej Neff

Byl to úlet, řekl si mnohý občan, když se před čtrnácti dny dozvěděl o děkovném dopisu Klausova tajemníka Ladislava Jakla za podporu strany Národního sjednocení. Jakl v dopise tlumočil potěšení, že Národnímu sjednocení není dění na dnešní politické scéně lhostejné a otevřeně prezentuje svůj názor na věc. Šlo o podporu Václava Klause v jeho aktivitách proti Euroústavě a proti současné podobě Evropské unie. Dopis vyvolal podiv a nevraživost a Jakl se tehdy bránil, že na zdvořilý dopis je třeba zdvořile. Národní sjednocení je legální politické uskupení a prezident je prezidentem všech občanů, proč tedy neodpovědět. Načež se bouře ve sklenici vody uklidnila.

Jenže on to nebyl úlet.

Indiskrecí z nitra ODS se provalilo, že předseda Občanských demokratů Mirek Topolánek jednal za zavřenými dveřmi s předsedkyní Národní strany Petrou Edelmannovou. Topolánek musel na první informace bezprostředně reagovat v rozhlase a řekl, že oni, tedy lidé z Národní strany, "mají pocit, že je dobře, aby nejsilnější pravicová strana věděla, co se děje v její části politického spektra a tím to (jednání) skončilo." Tím naznačil, že Edelmannová mu přišla na Janský vršek odmeldovat národní program její strany. Jenže Národní strana se také vyjádřila a interpretovala jednání jinak. Podle ní nešlo o jednostranné informování, nýbrž o oboustranné jednání o možnostech předvolební i povolební spolupráce.

Kdybychom měli použít slovníku a metod z Topolánkovy výzbroje, jakou používá po návratu z dovolené, museli bychom konstatovat, že Topolánek v rádiu lhal a vědomě klamal veřejnost. Jednostranné informování je něco zcela jiného, než jednání o spolupráci. Takto řekneme, že předseda ODS nepokládal za nutné informovat veřejnost o svém jednání s Národní stranou v plné šíři.

Nikdo ho k tomu nemůže nutit, jakož mu nikdo nemůže zakazovat jednání s Národní stranou po předvolební a povolební spolupráci. Národní strana je legální. Není vedena jako extremistická organizace. Působí důsledně politicky, neprojevuje se ničím, co by bylo v rozporu s ústavou a se zákony naší země. Soustřeďuje se na "obhajobu národních zájmů", ale to dělá prezident republiky také. V čem tedy problém?

Problém je v tom, že každé extremistické hnutí v dějinách se vyvinulo z "normální" politické aktivity. Na základě historické zkušenosti jsme tudíž ostražití vůči potenciálním líhním extremismu. Ani Národní sjednocení nic protizákonného neprovozuje. Jenže se zaplétá s živly, které se výrazně přichylují k neonacismu. Národní straně nemůže nikdo konkrétně vytknout ani toto. Jedna otázka se však rýsuje po středečním jednání s naléhavou zřetelností: je ODS pořád ještě občanská a demokratická strana? Nebo už je to hlavně nacionální demokratická strana?


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku