Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 13.8.2005
Svátek má Alena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: „Kulturní fronta“ pomáhá Paroubkovi s výběrem ministra
 >ÚVAHA: Paroubkovo divadélko
 >POLITIKA: Fronta vpravdě národní
 >SPOLEČNOST: Už je to tady!
 >POLITICKÝ CIRKUS: Co nedá ODS nacionalistům zadarmo?
 >BODYPAINTING: Potěcha pro oko
 >MOBY DICK: Pražská výzva
 >NÁZOR: Je cosi shnilého v naší policii, nebo snad i v justici?
 >ZÁBAVA: Test logického myšlení
 >NÁZOR: CzechTek a kolektivní vina
 >POVÍDKA: Starý kamarád
 >MEJLEM: Reakce na článek Techno a konzerva
 >NÁZOR: Pokud byla policie na Czechteku napadána, pak proto, že se nechovala jako policie
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (15)
 >EKONOMIKA: Silná koruna

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
13.8. POLITIKA: „Kulturní fronta“ pomáhá Paroubkovi s výběrem ministra
Jan Bartoň

Premiér Paroubek vybírá nového ministra kultury. Metodou, kterou tak činí, je opět zejména mediální humbuk. Jakoby indiskrecí unikne jméno nástupce Pavla Dostála, což vyvolá okamžitou reakci potrefených umělců, kteří stále bůhví proč spojují svůj další osud s osobou ministra kultury.

Paroubek tedy nabídne dalšího kandidáta, tentokrát z „uměleckých“ kruhů a opět se snese z řad „kulturní fronty“ nesouhlasný pokřik. U osoby pana Jandáka bych se přeci jenom trochu pozastavil. Pan Jandák se na počátku devadesátých let angažoval v propagování pravice. Tehdy dle mého názoru velmi pravdivě obhajoval nutnost existence silné pravice, proti níž bolševický režim celou dobu své existence bojoval. Po událostech kolem CzechTeku mi proto přijdou zvláštní slova pana Jandáka o Paroubkovi jako „rovným chlapovi“ a to, že uvažuje o vstupu do vlády řízené tímto člověkem vypovídá o tom, jak moc se změnilo společenské klima za posledních patnáct let a jak moc se změnil pan Jandák.

Naše kulturní fronta ale nezahálela a nabídla Paroubkovi dalšího kandidáta, chtělo by se říci „svého“. Pan premiér přijal delegaci umělců (i pan Svěrák se tam objevil!) a velkoryse slíbil, že se dalším kandidátem bude zabývat. A jiní zástupci kulturní fronty se mezitím probrali z letargie a lobbují za „Slávka“. Umělci proti umělcům? Nebo umělci a „umělci“?

Pokud by měl člověk brát tuto metodu výběru nového ministra kultury jako inspirativní, máme se do konce Paroubkova vládnutí ještě na co těšit. Paroubkovi očividně nedochází, že ministr kultury není prodlouženou rukou kulturní lobby. Že tento výběr kandidáta staví budoucího ministra do role – my jsme ti pomohli, teď ty pomůžeš nám - a dáš nám pár milionů na film, divadlo či jen tak pro nic za nic. Možná, že právě v tomto „výběru“ je krystalicky čistá esence korupce, která se za poslední roky usídlila v našich státních i obecních orgánech. A na závěr – potřebujeme vlastně ministerstvo kultury v tomto paroubkovském pojetí?




Další články tohoto autora:
Jan Bartoň

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku