Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.8.2005
Svátek má Jáchym




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Obhájci národní, politicky korektní sebevraždy
 >VZPOMÍNKA: Pozapomenutá kapitola
 >POLITIKA: Kam zákon nemůže...
 >RODINA A PŘÁTELÉ: To jsem to zase popletl
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Letadlo na Prahu
 >SVĚT: Jak změnil boj proti terorismu média?
 >POLITICKÝ CIRKUS: Historický den
 >SPOLEČNOST: CzechTek a svoboda
 >MIMOCHODEM: Trik z Kolchidy
 >PSÍ PŘÍHODY: Host do domu, hůl do ruky
 >ÚVAHA: Co udělá lesní zvěř
 >SPOLEČNOST: Polský katolicismus mladých
 >MEJLEM: Etika soudců
 >DOKUMENT: Etický kodex poslance (pracovní návrh)
 >PENÍZE.CZ: Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitosti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
16.8. MEJLEM: Etika soudců
Edmont Dante

Etické zásady chování soudce

Najdete je na internetových stránkách Soudcovské unie ČR a zní ctnostně. Ovšem jaká je skutečnost? Nevím jak je vnímají soudci, ale vím jak je vnímám já-občan. Podal jsem několik žalob na české soudy v kterých napadám protiprávní jednání, samozřejmě, že ne z hlediska rozsudku, zde funguje institut procesního odvolání, ale z důvodů chování soudců v rozporu nejen z těmito Etickými zásadami, ale i se zákony. Zvažoval jsem, zda uvést součet částek, které požaduji jako odškodnění po soudech. Vím, že slušnější část čtenářů mě nazve Donem Quichottem, ti bezprostřednější zvolí jiný titul a část na článek po přečtení upoutávky ani neklikne. Ano částka přesahuje milión a samozřejmě, že jsem z ní neviděl ani korunu a opět ti přímější větu dokončí: …......a také neuvidíš! Víte přátelé, ono se říká, že o peníze jde až v první řadě, ale není tomu až tak. Jak etické zásady jsou uplatněné v praxi naši justici z mého pohledu?

1.Soudce podporuje mravní integritu a nezávislost soudcovství.

Rozdělil bych to na dvě související věci. Začnu nezávislostí soudcovství a je to i důvod, proč na jednání soudců nepodávám stížnosti, ale žaloby. Dle zákona 6/2002 Sb. si na způsob, jak došel soudce k rozsudku, nemůžete stěžovat. Můžete si stěžovat třeba na soudní průtahy nebo na nevhodné chování soudce, ale to vás velice rychle justiční orgány umravní a ujistí vás, že se spisy se pracuje v termínech. Mě tak dlouho ujišťovaly všechny stupně soudů, že se spisy pracují v termínech, až jsem podal žalobu na ČR k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku (ESLP). A kupodivu zde měli naprosto odlišný názor na výklad práva a ČR byla nucená mi vyplatit morální odškodnění za spor táhnoucí se 12 let. Nyní se za nezávislosti soudcovství skrývá všechno. Stěžujete si, že soudce nezná zákony. Dostanete odpověď, že soudce je ze zákona při svém rozhodování nezávislý. Ale jak může být nezávislý i na zákonech a povyšuje svoje slovo nad zákon? Tak tohle vám již nikdo nevysvětlí. Nezávislost soudců je vykládaná v takovém rozsahu, že vlastně popírá zodpovědnost soudců za své rozhodnuti. A to je pro nás občany špatná zpráva.

Mravní integritu soudců vám mohu transparentně uvést na konkrétním případě jednání vrchního soudu. Abych neuváděl svoje domněnky budu citovat z Protokolu o jednání spisová značka 1 Co 39/2004:

Jednání zahájeno ve 13.10 hodin

žalobce přednáší své odvolání shodně s písemným vyhotovením č.l.43-49 spisu včetně jeho doplňku č.l. 56-59 spisu. Poukazuje na rozsudek krajského soudu ….... atd. atd.

Hlasitě diktováno, skončeno a podepsáno ve 13.35 hodin.

Po vyhlášení rozhodnutí a po jeho odůvodnění žalobce žádá zaprotokolovat, že přísedící soudce v průběhu jednání sdělil, že na něj soud nemá čas.

Je to malý úryvek na kterém chci ukázat mravní integritu soudců a to konkrétně jak lžou. Když si spočtete čistý čas jednání, pak si spočítáte listy spisu, které jsem měl přednést, vezmete do ruky stopky a nahlas si přečtete jednu stránku A4, tak zjistíte kolik to zabralo času a dojdete k závěru, že 10 stránek A4 přečíst za 25 minut není v lidských silách. Podal jsem na soud žalobu nebo si myslíte, že si tohle mám nechat líbit?

2. Soudce využívá všech svých schopností k naplnění soudcovského poslání a soustavně si doplňuje své odborné znalosti

Zde jako ukázku použijí rozsudek jednací číslo 25C 140/2001-73. O co šlo? Firma nám v rozporu z návodem na montáž zařízení na PB nenamontovala do vozidla součástku zvanou emulátor otáček. Vozidlo při nastartování dokonce explodovalo. Požadovali jsme montáž této součástky na základě vyjádření Ministerstva dopravy a spojů, které provoz zařízení na PB dozoruje po stránce bezpečnosti. Ministerstvo sdělilo, že je povinnosti tuto součástku montovat standardně. Pouze okrajově dodám, že později na základě naší stížnosti bylo firmě odebralo oprávnění k těmto pracím. Ovšem firma v rozporu se skutečností nám vozidlo zadržela a podmínila jeho vydání zaplacením více práce, jak dodatečnou montáž emulátoru nazvala. Samozřejmě, že věc skončila u soudu a jak soud rozhodl? Vědomé konání montážní firmy v rozporu s danou legislativou označil soud jako záruční vadu. To znamená, že soudce nemá vůbec tušení, že záruční vada je vlastně skrytá vada a ne protiprávní a vědomé konání v rozporu s legislativou. Pro to já mám jediné pojmenování, podvod na zákazníka. Dále soud rozhodl, že více práce naše firma neměla platit a teď se podržte, zadržení vozidla označil soud jako oprávněné. Takže důvodem zadržení vozidla ze strany dodavatele bylo nezaplacení více práce, soud rozhodl, že více práce naše firma neměla platit, čímž ale pominul důvod zadržení vozidla, jak pak mohlo být ovšem zadržení vozidla v souladu se zákonem? Vy by jste za tyhle nesmysly nepodali na soud žalobu? Pozor, spor jsme v podstatě prohráli. Já jsem viděl rudě a advokát dostal silný astmatický záchvat.

Takhle bych mohl komentovat i ostatní body Etických zásad chování soudce, ale vzhledem k rozsahu článku se omezím pouze na dva.

3. Soudce vykonává soudcovské povinnosti nestranně, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Abych nerozebíral zde další kauzy, tak budu pokračovat stejnou. Advokát podal procesní odvolání a já jsem podal žalobu na ČR-okresní soud. První proběhlo stání ve věci žaloby na soud a bylo konstatováno, že jednání soudu proběhlo v rámci platných právních norem a ničím nevybočilo z daného rámce. Navíc soud konstatoval, jedná-li se před soudem nelze porušit žádné práva občana. Když si uvědomíte, že jedná-li se před soudem a nejdou porušit žádná práva, tak to v podstatě znamená, že žádná práva nemáte, protože kdybyste jako občan měl jediné právo, tak by mělo jít porušit. A když se podíváte třeba na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, tak zjistíte, že buď se pan soudce mýlí, protože právě tento právní předpis občanovi práva před soudem garantuje nebo tato Úmluva v ČR neplatí.

Ten sám krajský soud rozhodoval ve věci procesního odvolání a došel k rozsudku, kterým celou věc vrátil k novému projednání a přiznám se, že když jsem tento rozsudek četl, neskrýval jsem uspokojení, protože jsem měl dojem, že krajský soud opisoval z moji žaloby na okresní soud. Ovšem kladu si otázku jak může ten samý soud, v té samé záležitosti vynést diametrálně se lišící rozsudky? Jednou označí jednání, že nevybočilo z právního rámce a po druhé konstatuje, že okresní soud rozhodoval spor podle občanského zákoníku, při čemž měl spor právnických osob rozhodovat podle obchodního zákoníku a uvádí zde i další spoustu výhrad. Ano tohle není o nestranném rozhodování, ale o soudcovské kolegialitě.

6. Soudce zachovává vůči ostatním soudcům náležitou úctu a chová se k nim kolegiálně.

Tak zde poprvé a naposled s Etickými zásadami souhlasím. Soudci se k sobě opravdu chovají kolegiálně a to si můžeme dokumentovat na přiznání si 13 a 14 platům. Komunisté třinácté platy nazývali podílem na hospodářských výsledcích podniku. Nevím jak by se měly tyto nadstandardní platy pro soudce nazývat. Jestli jde o nějaké univerzum, tak by měly být také 13 a 14 podpory v nezaměstnanosti. Dále mě napadá, zda se tyto nadstandardy vyplácejí plošně a třeba i soudce Berka dostane svůj 13 a 14 plat, jistě si ho zaslouží a s ním i další borci naší justice známi ze sdělovacích prostředků prohlížením dětské pornografie a dalšími bohulibými projevy své etiky.

Možná se zeptáte jak probíhají jednání ve věci mých žalob na soudy. Tak to vám mohu sdělit jednou větou. Ještě se nic neprojednávalo, není mi dovoleno ani přednést žalobu a vždy je konstatováno, že jde o soudcovskou nezávislost. Nyní jsem už s jednou záležitosti u Nejvyššího soudu, takže uvidím co tento. Ale i kdyby věc vrátil k novému projednání, co mohu čekat od soudu, který neuznává práva občana před soudem?

A jak je to se svědky? I to je prosté, cituji z rozsudku 1 Co 39/2004-84: ….............popřípadě výslechem svědka, jak to navrhoval …................ Takové důkazy by byly nadbytečné a nehospodárné. Ovšem je dojemné jak soudy dbají o moji hospodárnost? Zkrátka není mi dovoleno předvolávat svědky a to pro moje dobro. Protože všechny spory vycházejí v můj neprospěch a byl bych to já kdo by musel svědkům platit. Na druhé straně zde vidíte jak se lze u naší nezávislé justice dovolat práva. A že je to v rozporu z Úmluvou a dalšími normami komunitárního práva? To by to právo, ale museli soudci znát nebo co je horší, znají ho a jde o soudcovskou kolegialitu dle Etických zásad chování soudce?

A kde hledat důvody takového chování soudců?

V těchto dnech byla jmenována paní JUDr. Vlasta Formánková ústavní soudkyni. V době kdy začínala svoji kariéru poslala na 10 měsíců do vězení nějakého hospodského, který měl prohlásit něco v tom smyslu, že není zvědavý na komunistické kecy. Paní Formánková dnes sebekriticky řekla, že tenkrát byla hloupá. Opravdu? Já si to nemyslím, nebyla hloupá, naopak byla vychytralá. A vyplatilo se ji to, protože se stala ústavní soudkyni.

Položme si otázku, co kdyby nepřišly společenské změny v 89 roce co by nasledovalo? Opět by možná dostala šanci být jmenována do Ústavního soudu nebo jiného vysokého úřadu, jenže to by její odsouzení hostinského bylo padáváno naprosto v jiném světle:

Tato soudružka již v mladistvém věku rozeznala nebezpečí pravicového oportunismu a neváhala proti těmto snahám nekompromisně vystoupit......................“

A protože paní Formánková přesvědčila naše zákonodárce, že je v dnešní době již chytrá, proto by musela zákonitě prohlásit za této modelové situace:

Tenkrát jsem byla mladá a hloupá, vystoupení hostinského schvaluji a prohlašují, že ani já nejsem zvědavá na vaše komunistické kecy.“ Myslíte si, že by tohle za daných teoretických okolností řekla?

Historické srovnání

Můj dědeček přišel znárodněním o všechen majetek a ještě byl jako nepřítel lidu a vykořisťovatel postaven před lidový soud. Rovněž on chtěl svoji vinu vyvrátit a žádal, aby byli u soudu vyslechnutí jako svědci jeho zaměstnanci. Soud nedovolil předvolat svědky, přesně jako v mém případě a to se opakuje po více než padesáti létech! A když se bráním, tak soudy tento postup ospravedlňuji, že vše proběhlo v rámci právních norem, akorát zapomněli dodat, že nejde o právní normy ES, ale o právní normy komunistické justice, kterou hájila úspěšně i paní JUDr. Formánková.

Přesto dědeček a jeho přátelé, které potkal podobný osud věřili, že opět bude nastolená občanská společnost vyznávající určité morální hodnoty a proto se vyplatí být slušným za všech okolností. Já jeho vnuk jsem se toho nedočkal, protože paní JUDr. Formánková se stala ústavní soudkyni a předpoklad mého dědečka popřela. Jestli jste sledovali diskuzi v senátu na toto téma, tak nějaký senátor doslova řekl: „Prohlásit, že nebudu poslouchat nějaké komunistické kecy, nepovažují za žádné hrdinství a proto paní Formánkovou doporučují jako ústavní soudkyni.“

Stanoviska naších zákonodárců

Pane senátore, tady nejde o žádné hrdinství hostinského, tady nejde ani o prohlášení hostinského nebo o rehabilitaci hostinského! Tady jde o zásadní lidský postoj paní Formánkové v době nesvobody, která neváhala tento stav aktivně podpořit a postavit se proti občanům, při čemž neváhala za naprostou banalitu poslala člověka na 10 měsíců do vězení! Odpustit ji tohle selhání prosím, ale jmenovat ji ústavní soudkyni? A je nanejvýš vhodné si uvědomit, že nejde ani o osobu paní JUDr. Formánkové, tady jde o názory a konání naších volených zákonodárců. Nechci odsuzovat všechny soudce, kteří vykonávali své povolání za období socialismu, ale uvědomuje si pan senátor co je to Ústavní soud? A co my občané můžeme pak od člověka typu paní JUDr. Formánkové očekávat? A to platí zvlášť i pro mě. Co mohu očekávat od svých žalob i když nakrásně skončí třeba u Ústavního soudu ČR? Je zde jediná naděje ESLP ve Štrasburku. Ovšem je to ještě daleko.

A proč přesto zůstávám optimistou?

Všechny soudy odmítají moje body všech žalob projednat. Myslíte si, že kdybych neměl pravdu, že by si kterýkoliv soud nechal ujít příležitost a o mých scestných představách na právo občana mě rázně nepřesvědčil? Proč všechno co svými žalobami napadám zakrývají soudcovskou nezávislosti o odmítají jednotlivé body projednat? Já v tom nevidím nezávislost soudů, vidím v tom soudcovskou kolegialitu a naprostou nezodpovědnost za konání konkrétních osob! Nyní v případě, kdy je naděje transparentně prokázat lži vrchního soudu, jsem se obrátil na Ministerstvo spravedlností, konkrétně paní JUDr. Lustigovou vedoucí stížností a Soudcovskou unií ČR, aby vyslali své pozorovatelé na jednání, jehož termín jim s předstihem sdělím. Ať vidí uplatnění Etických zásad soudce v realitě, kdy občan nesmí přednést žalobu a když se chce k něčemu vyjádřit, je napomínaný pro průtahy v soudním řízení, případně je mu vyhrožováno vykázáním z jednací místnosti, navíc nesmí ani předvolávat svědky. Takže více takových JUDr. Vlast Formánkových do Ústavního soudu a dalších významných funkcí a brzy se budeme opět zdravit Čest práci.

Co článkem sleduji?

Nepíši ho jenom proto, abych ukázal jak bojuji s větrnými mlýny. Strašně bych si přál, aby i ostatní občané se přidali a začali podávat na soudy žaloby. Jsem si vědomý, že sám nedokáži nic. Před pár měsíci napsaly Lidové noviny o ESLP a byla tam zmínka o mém případu. Nyní již vlna telefonátu opadla, ale ozývali se lidé z celé republiky, abych jim poradil jak se obrátit na ESLP. Žaloba k ESLP údajně stojí od 25.000,- Kč až do 100.000,- Kč, záleží na složitosti záležitosti. Ujišťují vás, že nebylo příjemné poslouchat příběhy těchto lidí a jejích problémy s naší justici. Ovšem přesvědčilo mě to, že nemohu zůstat lhostejný a je třeba se proti konání naší justice v mnoha případech bránit.




Další články tohoto autora:
Edmont Dante

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku