Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 17.8.2005
Svátek má Petra




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Sedm prezidentů a nová Evropa
 >POLITIKA: Paroubek si buduje kult
 >MÉDIA: Nejzajímavější pořad? Teleshopping!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Klady a zápory e-obchodu
 >SPOLEČNOST: Hovory o stavu české kultury
 >MÉDIA: Prima válka s Novou
 >POLITICKÝ CIRKUS: Veselá volba
 >KNIHA: Jak Silberstein potkal Synkowitze
 >GLOSA: Běda Čechům…?
 >PSÍ PŘÍHODY: Invazivní vítání
 >HISTORIE: Dvojí zklamání generála George Pattona
 >CHTIP: Objednávka pizzy
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (16)
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 9.)
 >PENÍZE.CZ: Absolventi bez práce aneb Dávky čerstvě po škole

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
17.8. POLITIKA: Paroubek si buduje kult
Jan Bartoň

K této krátké poznámce mne přivedla četba a poslech. Nejprve jsem se od Martina Mařáka na NP dozvěděl o tom, že premiér Paroubek poskytl rozhovor Radiu 1 na téma CzechTek 2005. I nelenil jsem a rozhovor si poslechl. A stojí to za to.

Obecně ale nelze tvrdit, že Paroubek "objevil" něco neznámého. Trik jeho politické "práce" je prastarý jako politika sama. Člověk v jakékoli politické funkci má v podstatě dvě možnosti. Tou první je realizovat program, kterému věří a kvůli němuž byl zvolen. Mediální výstup této činnosti je poměrně nejistý a sláva jakbysmet. Tou druhou možností je pracovat na svém vlastním mediálním profilu. Jezdit tam či onam, "sbírat" zkušenosti, pracovat tak říkajíc "v terénu". To, co je u normálního člověka běžné se v podání "významného politika" stává jakoby zásluhou. A tak se dovíme, že politik XY navštívil to či ono, seznámil se s "problémy", viděl to "na vlastní oči" a tím tomu dodal punc věrohodnosti a zájmu.

Vraťme se ale k meritu věci. Pan Paroubek vyjel na "místo činu", tj. do prostoru zásahu proti účastníkům CzechTeku, aby pohovořil se starosty, obecními zastupiteli, dokonce i se zástupci "druhé strany". A reportér se ho "drze" zeptal: "A co z toho má občan této země, že to děláte?" Jinými slovy, proč musí předseda vlády putovat po vlastech českých, aby cosi zjistil. Není to vlastně naopak ztráta času? Tato provokativní otázka byla "po paroubkovsku" zodpovězena a "vysvětlena"- aby si to "uměl lépe představit a byl z toho moudrý". A na příslušné webové stránce Radia 1 si může každý poslechnout "skvosty" našeho premiéra.

Na celé této záležitosti je smutné zejména to, že "problém" zavařil sám premiér a jeho ochotný vládní personál, dělající mu pravé pomyšlení. To zásadní nebezpečí ,které u politika Jiřího Paroubka vidím, je naprosto mimořádný kult osobnosti premiéra, který v jeho podání může rozhodovat o všem a o všech. Jenom tak lze pochopit jeho neurvalost ve vztahu k prezidentu Klausovi. Tomu odpovídá i jeho politický slovník, mimo jiné si libující v obratech z dob bolševické totality. Připomenul jsem tu nedávno jeho výrok o "ztroskotancích", po jmenování Jandáka ministrem kultury jsme se zase z premiérových úst dozvěděli, že politickou minulost pana Jandáka má na svědomí "dětská nemoc pravičáctví". Kde jen jsme to slyšeli a viděli? Ale ano! V. I. Lenin a jeho publikace "Dětská nemoc levičáctví v komunismu"!




Další články tohoto autora:
Jan Bartoň

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku