Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 19.8.2005
Svátek má Ludvík




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Bublan si vymýšlí, Husák má obrácené priority
 >MÉDIA: Demagogie jako kvalifikace novináře
 >POLITIKA: Rozejděte se, toto shromáždění není povoleno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - řemeslníci
 >DOKUMENT: Průběžná zpráva o postupu Policie ČR na CzechTeku
 >ANALÝZA: Sezónní aspekty sebevražednosti
 >POLITICKÝ CIRKUS: Volba dle očekávání
 >NÁZOR: Důchod v sedmdesáti?
 >PSÍ PŘÍHODY: Scéna z horroru
 >FILOSOFIE: Bůh jménem Ladislav Klíma
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 10.)
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (17)
 >ZOO DĚČÍN: Pomozte zachránit želvy!
 >EKONOMIKA: Koruna posiluje
 >PENÍZE.CZ: Případ Helvag - OVB se nechová jako seriózní firma

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
19.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - řemeslníci
Ondřej Neff

S Ljubou teď přistavujeme k jejímu domku ve Zvoli garáž a dva pokojíky, takže jsme pořád ve styku s řemeslníky všemožného druhu. Jak to bylo v době mého dětství?
Ona ta padesátá léta byla přece jen pár let od více méně normálních poměrů, kdy všechno fungovalo jak má, a fungovalo to i za války (jeden pamětník mi tvrdil, že rozvoz mléka do domu, na práh domu, skončil 5. května 1945 a nikdy nebyl obnoven, jak jsem koupil, tak prodávám, nevím, co je na tom pravdy, asi nic, ale připadá mi to jako zábavná představa). V podstatě nebylo těžké sehnat soukromého řemeslníka. Rád vzpomínám na elektrikáře pana Slezáčka, vypadal jak profesor latiny, chodil v šedém obleku, usmíval se a vyznal se v elektrice. Pan Jarolímek byl instalatér. Tvrdil, že chodil opravovat vodovod k herečce Adině Mandlové a že ho přijímala sedíc nahá ve vaně. Opravoval mým rodičům karmu (plynový průtokový ohřívač vody) opravdu od firmy Karma. Vždycky se zamkl v koupelně, když to dělal, pak vylezl a karma fungovala. Později, když jsem dospěl v jinocha, jsem zjistil, proč se zamyká: stačilo pohnout takovým jedním šroubečkem, který upravoval sílu plynu do věčného plamínku. Naučil jsem se to dělat a pan Jarolímek přišel o kšeft. Pan Duchek nám čistil okna. Vyprávěl mi o první republice a šokoval mě tvrzením, že nezaměstnanost je výmysl komunistů, že kdo chtěl dělat, práci našel i ve třicátých létech. Znělo to jako děsné rouhání v těch dobách! Vyprávěl mi taky, že jeho firma měla náklaďáček, fordku. I to mi připadalo nepochopitelné. Jednak že někdo měl firmu, jednak že měl firemní auto a že to bylo auto americké! Na malování jsme měli pana Kvíčalu. Měl hlásek odpovídající jménu. Byl malinký, veselý a když vstupoval do dveří, hlásil: budeme řádit!
Tito lidé postupně vymírali, ale kupodivu dokázali přenést tajemství řemeslného fortelu dalším generacím. Za což je třeba jim vyslovit dík a věnovat jim aspoň tohle malé vzpomínání.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku