Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 23.8.2005
Svátek má Sandra




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Peníze nebo život!
 >SVĚT: Nutkání odpelášit
 >POLITIKA: Gross přikryl Přibyla, Paroubkovi přibyl Přikryl
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Absurdní nápad, zcela nesmyslný
 >MIMOCHODEM: Opomenuté okurky
 >NÁZOR: Dva Paroubkové? To už je moc!
 >POLITICKÝ CIRKUS: Perpetuum mobile
 >FEJETON: Bomby na knižní trh
 >ARCHITEKTURA: Střípky z Berlína
 >PSÍ PŘÍHODY: Ema na návštěvě
 >INTERNET: Český Parnas a kyberkultura
 >CHTIP: Z totality II.
 >ZVĚROKRUH: Panna (2)
 >EKONOMIKA: Řekni, kde ty zdroje jsou
 >PENÍZE.CZ: Mění ČNB úrokové sazby neočekávaně?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
23.8. EKONOMIKA: Řekni, kde ty zdroje jsou
Lukáš Jelínek

Dodnes nemohu zapomenout, jak poslanec za ODS Ivan Langer při parlamentním projednávání vyjádření nedůvěry Špidlově vládě koncem září 2003 parafrázoval český překlad Seegerova evergreenu proslavený Marií Rottrovou. Nešlo mu přitom o nic jiného než o Špidlův legendární výrok „Zdroje jsou“, který dal Langer do souvislosti s předvolební polemikou o nutnosti škrtů v rozpočtu a o nezbytnosti sociální a důchodové reformy. Bohužel se ale sousloví „zdroje jsou“ pravidelně v parodované verzi vynořuje i v médiích, včetně Neviditelného psa. A jelikož mnoho autorů od mýtických „zdrojů“ plynule pokračuje k údajné rozhazovačnosti stávající Paroubkovy vlády, je na místě uvést vše na pravou míru.

Předně si zopakujme, že Vladimír Špidla řekl, že „zdroje jsou“, při debatě s Václavem Klausem v Nedělní partii TV Prima 2. června 2002. Zdroje se však nedostaly na přetřes při propírání reforem, ale při vysvětlování záměru Zemanova kabinetu vložit na 100 miliard korun do infrastrukturních investic v krajích. Tehdy totiž menšinová sociálnědemokratická vláda objížděla republiku a postupně uvolňovala prostředky na rozvoj jednotlivých regionů. Můžeme diskutovat o tom, nakolik to byl počin populistický. Nikdo ale asi nepopře, že podobné investice byly žádoucí.

Moderátorka Nedělní partie zapochybovala, jestli stát na zmíněné investice má. A předseda ČSSD Špidla opáčil, že „všechny zdroje jsou kryté, jsou to zdroje ze státního rozpočtu, zdroje z privatizace, z evropských fondů a z ekonomického růstu.“ 12. února 2004 se při sněmovních interpelacích poslanec Šeich premiéra dotázal, jak jsou tyto závazky plněny. A V. Špidla pečlivě popsal, jak jsou vládní usnesení o investicích do projektů v krajích v mezích možností realizována. Tolik ke skutečnému kontextu termínu „zdroje jsou“. Co se s ním následně dělo a děje, je pouze mediálně-politickou manipulací.

Celá tato historie nám v posledních týdnech znovu ožívá, poněvadž i Jiří Paroubek je viněn z toho, že bagatelizuje potřebné úspory a reformy. Plejádě kritiků zejména vadí premiérovo optimistické opírání se o sílící českou ekonomiku. A opětovně zaznívá, že sociální demokracie má tendenci projídat naši budoucnost, populisticky rozdávat peníze a plýtvat prostředky získanými z kapes daňových poplatníků.

Pasování se do role ubohých obyvatel nuzné země je hloupé. Žebříčky OECD řadí Českou republiku k těm státům planety, jež trpí nejmenší chudobou. Jsme prosperujícím členem Evropské unie a v rámci celosvětového porovnávání o sobě můžeme mluvit jako o příslušnících „zazobané“ severské civilizace, které může strádající Jih pouze závidět. Jsme území oplývající nejen „medem a srdím“, nýbrž též zdroji: ve vyspělé ekonomice, ale také v hlavách a rukou šikovných lidí. V tomto směru „zdroje“ opravdu jsou.

Je přirozeností pravice bohatství schraňovat. Škoda jen, že odpovědné šetření se v jejím podání tak často mění jednak v prachsprosté tunelování, jednak v nenápadné bohatnutí bohatých a chudnutí chudých. Pravicové hospodářské koncepty zkrátka zhusta vedou k dělení společnosti na chudé a bohaté. Levice má recept odlišný, vyplývající ze sociální soudržnosti a solidarity. Jinými slovy, usiluje o takové přerozdělování bohatství, které zajistí vysokou kvalitu života maximálnímu množství lidí.

Obě cesty hospodářské a sociální politiky jsou legitimní a prolínají se s demokratickým uspořádáním státu. Záleží vždy jen na voličích, kterou si vyberou. Mást je zkreslenými výroky a účelovými dezinformacemi jako v případě vysmívaných „zdrojů“ však považuji za podlé a nehodné politické kultury, k níž se snažíme vzhlížet.

22.8.2005

(autor je politický analytik, poradce předsedy Sněmovny a bývalý poradce V. Špidly)




Další články tohoto autora:
Lukáš Jelínek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku