Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 24.8.2005
Svátek má Bartoloměj




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Finance popírají svého šéfa
 >SPOLEČNOST: Bez peněz do nemocnice nelez
 >HISTORIE: Manažer gottwaldovského teroru
 >RODINA A PŘÁTELÉ: To je situace...
 >POLEMIKA: Jsme jako Dederoni nebo ne?
 >CHTIP: Z totality III.
 >POLITICKÝ CIRKUS: Arbitrážní klekánice
 >HISTORIE: Pražské jaro a kremelský mráz
 >ZVĚROKRUH: Panna (dokončení)
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart urval větev
 >ZÁBAVA: Máte dobré oči?
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 12.)
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (18)
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Do Troje na letničky a motýly
 >PENÍZE.CZ: Nechoďte do banky, už nemusíte

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
24.8. SPOLEČNOST: Bez peněz do nemocnice nelez
Pavel Pafko

Toto byl jeden z podtitulů článku, v němž hejtman Středočeského kraje pan Bendl vysvětloval svůj postoj k privatizaci nemocnic v kraji. V podstatě odmítl bezplatný převod nemocnic na města, tedy vzkázal zájemcům, že nemocnice bude opravdu třeba koupit.

Na první pohled by se zdálo nesprávné prodávat něco, co nám všem „dříve“ patřilo. Jenže nám „dříve“ patřilo vše a dnes mezi námi chodí miliardáři. Ocelárny v Kladně také patřili všem a později otci a synovi Stehlíkovým, nevím jak dnes. Z tohoto prvního pohledu by bylo lepší jistě dát nemocnici městu, tedy občanům, jimž místní nemocnice slouží. K čemu by ale došlo? Již dříve měl stát problémy s financováním nemocnic, a tak je ministryně Dr. Součková předala do působnosti krajů. Ty by předáním nemocnic dál městům neudělaly nic jiného, než udělala paní ministryně. Posunuly by pro ně neřešitelný problém „dolů“. Jistě by pan hejtman vypadal v očích občanů lépe, ale zadluženost by tím neřešil. Města nejsou schopna v stávajícím systému financování zdravotnictví ekonomicky „utáhnout“ provozy nemocnic. Jenom pro příklad. Malá nemocnice v Říčanech je ve ztrátě 12 milionů korun (Právo 12.srpna).

Tedy se zdá, že by do nemocnic zájemci o jejich privatizaci opravdu bez peněz lézt neměli. Nahradíme-li slovo lézt slovem vstupovat, ptejme se kdo ještě do nemocnic vstupuje.

Jsou to v první řadě pacienti a platby, které nemocnice za jejich ošetřování dostávají. A právě tyto jsou, podle mne, hlavní příčinou ekonomických problémů českých nemocnic. Dokud bude přespání v nemocnici levnější než v hotelu a dokud budou výkony v nich prováděné (např. operace) hrazeny tak jak jsou, nemůže se situace zásadně změnit. A stát bude nesystematicky, jednorázově do systému pod tlakem „přisypávat“. Poslední přisypání slíbila vláda letos, ale pojišťovny tvrdí, že na ně peníze nemají!

Bude dobré si ujasnit otázku, zda je hospoda (do které se nemá bez peněz lézt) a nemocnice z ekonomického hlediska stejná, anebo zda rohlíky dodávané do nemocnice, či oprava její střechy jsou za jiné peníze než v hospodě…

Srovná-li občan, který pojede do Rakouska, Německa, Indie či USA ceny v českých a tamních hospodách a ceny ošetření v nemocnici zde a tam, nevyjde z údivu při porovnání cen v nemocnicích. Vycestovat bez dalšího pojištění může v případě nutnosti větší operace v cizině přivést pacienta a jeho rodinu na pokraj ekonomické katastrofy. Naše pojištění totiž pokryje pouze zlomek reálné ceny takovéhoto ošetření.

Pozdější privátní majitelé nemocnic jistě zracionalizují provoz a tím zalepí „černé díry“, v kterých se část prostředků dnes ztrácí, ale budou se také nepochybně snažit o ekonomickou prosperitu tím, že v systému současného financování zdravotnictví budou provádět ziskové činnosti a ne ty, které jsou zdrojem ztrát. Tím dříve nebo později donutí stát ke změně financování tak, aby věci a činnosti měli svou reálnou hodnotu a ne někým předepsanou, diktovanou. To se bohužel za 15 let nepodařilo politikům docílit, protože to je věc nepopulární a druhotně by to mohlo ohrozit jejich existenci. Že privátní sektor může nastolit reálné ceny ošetření, můžeme vidět ve stomatologii (péče o chrup).

Lékařská komora ani paní ministryně s privatizací nemocnic nesouhlasí. Proč? Podle mého názoru si dobře uvědomují, že platby za nemocniční péči neodpovídají nákladům a privatizace povede k restrikci této péče resp. k selekci toho, co bude pro majitele nemocnic „zajímavé“.

Kdyby platby od pojišťoven nemocnicím odpovídaly nákladům, nemuseli bychom se bát, že budoucí privátní majitele budou péči omezovat. To by ovšem nemohlo být financování paušální platbou na určité období tak, jak ho známe dnes, ale muselo by reflektovat skutečnou činnost a materiální vstupy do ní. O to se ostatně Lékařská komora snaží již dlouhou dobu.

Zůstaneme-li u problémů privatizace nemocnic Středočeského kraje, musíme vědět, že v ní se počítá s ponecháním 4 – 5 takzvaných páteřních nemocnic, které by byly krajské a s privatizací všech ostatních. Je chvályhodné, že někdo s koncepcí začal, ale schází-li celostátní koncepce, je to záležitost problematická, je-li subjekt mající koncepci závislý na okolí, které koncepci nemá. Je třeba souhlasit se Středočeským krajem, že celostátní koncepce, vzhledem k tomu, že na Moravě již privatizace nemocnic probíhá, měla být připravena.

Co mám na mysli, je provázanost nemocnic v tom kterém kraji s největšími nemocnicemi v zemi (zpravidla fakultními). Takové například Středočeský kraj nemá, naopak Praha jich má několik.

A jak je to s pacienty Středočeského kraje? Protože jsem zaměstnancem jedné z pražských fakultních nemocnic (Fakultní nemocnice Motol) vím, jak počet pacientů ze Středočeského kraje v naší nemocnici narůstá. A jsou to často pacienti se závažnými změnami zdravotního stavu, jenž si vyžaduje komplikované a tudíž drahé ošetření. Naprostá většina českých nemocnic (letos i naše) je však financována paušální platbou od pojišťoven. Tedy ne tak, aby s narůstajícím počtem pacientů narůstala platba za ně. Bylo by správné a z ekonomického hlediska jedině správné, aby za pacienty šly také peníze. Je ale jasné, že z hlediska plátců (pojišťoven) je paušální platba nezohledňující narůstající počet pacientů spojena s nejmenším rizikem situace, ve které by peníze „došly“.

A že nemluvím obecně, aspoň dva údaje pro ty, kteří připravovali panu hejtmanovi koncepci zdravotnictví Středočeského kraje.

Fakultní nemocnice v Motole v prvním pololetí 2003 ošetřila hospitalizované pacienty přeložené ze Středočeského kraje za 117 milionů, ale v prvním pololetí 2005 již za 170 milionů.! Zatím co celkový počet pacientů v sledovaném období z tohoto kraje byl 6548, letos je již 7606 a to privatizace ještě nezačala!

Jistě, velké nemocnice jsou zde od toho, aby pomáhaly řešit situace, které menší nemocnice řešit nemohou, ale jejich financování musí být založeno na jiném principu. Bohužel jsme svědky toho, že dnes jsou posíláni z menších nemocnic i pacienti ne proto, že by odborně nemohli být ošetření v menších ústavech, ale proto, že jejich ošetření je nákladné!

Myslím, že většina z asi 250 000 zaměstnanců ve zdravotnictví očekává od politické reprezentace naší země jasnou koncepci zdravotnictví a zejména změnu jeho financování, která bude vycházet z reálných cen, jež jsou v každé české hospodě!

Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.

přednosta III. chir. kliniky

V Praze dne 17.8.2005




Další články tohoto autora:
Pavel Pafko

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku