Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 26.8.2005
Svátek má Luděk




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Brouk Pytlík Paroubek
 >SPOLEČNOST: Orwelovština ministra Sobotky
 >SPOLEČNOST: Potíže s pochopením, natož překladem do jakéhokoliv jazyka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Holčičí kufříčky
 >PRÁVO: Dvojí metr - Kulínský a katarský princ
 >GLOSA: Otazníky nejen nad Kanyzou
 >POLITICKÝ CIRKUS: K zářezu skalp
 >USA: Setkání v KOA
 >HISTORIE: Atlantida, jedna z největších hádanek
 >PSÍ PŘÍHODY: Kde je les?
 >LITERATURA: Výtečné knihy o něčem jiném
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 13.)
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (19)
 >TISKOVÁ ZPRÁVA:: Členové bývalé RRTV zákon neporušili
 >PENÍZE.CZ: Potřebuji životní pojištění? Je to produkt pro mě?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
26.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Holčičí kufříčky
Ondřej Neff

Taky jsem otec dcery, ale nevšiml jsem si, že by moje Irena v dětství měla kufříček. Za mého dětství by bez kufříčku byla společensky nemožná. Každá holka měla kufříček. Skalní kufříčkářky ho nosily i do školy a musely ho držet v hluboké ilegalitě. Pravda, nestalo se, že by učitel (tehdy ještě žil živočišný druh dnes už takřka vyhubený, Učitel obecný) nebo učitelka kufříček trvale zabavil (la), či dokonce zničil (la). Tahanice však byly.
Kufříček byl z papíru, s kovovým uchem a dvojicí klapacích zavírátek. Uvnitř kufříčku byla vždycky malinká panenka z jakési umělé hmoty, pak bavlnky a háček na pletení. Holky pletly na panenku kabátky a čepičky a soupravičky a vedly kolem toho řeči a vzájemně soupeřily kolik toho upletou a v nepřítomnosti jedné pomlouvaly nepřítomnou a když ta přišla a ta původní odešla, nová drbala tu první, zkrátka, holky vedly nad svými kufříčky společenský život.

Zaznamenal jsem a zajímala mě vážnost jejich počínání. Nebylo v tom žádné alotrium, žádný úlet. Bylo to podobné práci. Skoro bylo trapné holku nad jejím kufříčkem oslovit, asi jako těžko budete chtít oslovit varhaníka nebo hodináře při práci. Taky bylo zřejmé, že kufříček je zdroj holčičího sebevědomí. Holka bez kufříčku byla prostě holka, kdežto s kufříčkem, to byl Někdo. Z toho taky plynulo, že ani kluci holkám jejich kufříčky nebrali a nešeredili s nimi. Respektovali kufříčky a i tím se připravovali na životní roli.
Kam ten svět dospěl, dnes, bez kufříčků?


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku