Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 27.8.2005
Svátek má Otakar




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Cukr a Kozloduj
 >POLITIKA: Matení pojmů
 >EVROPA: Nepravda Václava Klause na druhou
 >PRÁVO: Al Sání a odpovědnost soudců za pochybení
 >POLITICKÝ CIRKUS: Syrečky povýšeny na krásné umění
 >SPOLEČNOST: Návštěva archivu estébáckých udavačů
 >POLEMIKA: Pehe napsal špatný článek
 >SPOLEČNOST: Pouze kultura je schopna tolerovat subkulturu
 >MOBY DICK: Musíte počkat
 >BODYPAINTING: Zas je tu konec týdne...
 >ZÁBAVA: Poezie?
 >POVÍDKA: Příjezd z nemocnice
 >CHTIP: O tchýních
 >ESEJ: O životě ve vesmíru II
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Analýza TV zpravodajství o Czech Teku

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
27.8. EVROPA: Cukr a Kozloduj
Petr Duchoň

Sladidlo a jaderná elektrárna ─ na první pohled není mezi těmito pojmy žádná souvislost. A přece. Cukr býval naším vývozním artiklem, ale už není. Po přistoupení do EU nám byla přidělena kvóta výroby cukru tak nízká, že jsme se z exportéra stali dovozcem. Našim producentům nebylo umožněno soutěžit s ostatními výrobci na trzích EU. Byli prostě obětováni na oltář našeho členství v EU během jednání o podmínkách našeho přistoupení.

K podobnému obětování se schyluje v Bulharsku. V Kozloduji je známá jaderná elektrárna. Díky ní je Bulharsko nejen soběstačné ve výrobě elektřiny, ale řadí se mezi její největší exportéry v Evropě. Nebýt Kozloduje, který byl schopen pokrýt zvýšenou poptávku elektřiny v době konání olympijských her v Aténách, sever Řecka by byl v té době bez elektřiny.

Pod záminkou nebezpečnosti tohoto typu elektrárny jsou Bulhaři stavěni před volbu: buď předčasně ukončit provoz dvou ze šesti bloků elektrárny, nebo si zásadně zkomplikovat jednání o přistoupení. V rámci jejich přístupového procesu je jim z prostředků EU nabízena finanční pomoc, která má zmírnit ekonomické dopady tohoto kroku. Věc má však háček. Plánovaná finanční pomoc je řádově nižší, než odhadované ztráty.

Takový krok je ospravedlnitelný jedině tehdy, představuje-li elektrárna vážné bezpečnostní riziko, které je objektivně větší, než u jiných provozovaných elektráren tohoto typu v Evropě. Bezpečnostní argumenty pro odstavení elektrárny však neexistují, jak prokázaly opakovaně prováděné srovnávací studie.

Politický tlak ze strany komise EU se přitom opírá o nepravdivá a zavádějící tvrzení o neplnění evropských bezpečnostních standardů. Evropské bezpečnostní standardy však, vzhledem k různorodosti jaderných elektráren, neexistují.

Co s tím máme my společného? Jsme členskou zemí EU. Neseme odpovědnost za její další rozvoj stejně jako ostatní členské země. Rozhodně nemůžeme mlčky přejít, je-li na nově přistupující země vyvíjen politický tlak bez věcného zdůvodnění. Pocit křivdy, který u mnoha Bulharů v této otázce skutečně existuje, není dobrým základem jejich připravovaného členství.

Nelze se smiřovat se situací, kdy se pláštíkem údajné starostlivosti o bezpečnost obyvatel EU a zneužíváním emotivního strachu z jaderné energie maskuje věcně neodůvodněný politický nátlak. Jinak totiž vzniká nepěkné podezření, že hlavním motivem takového kroku je připravit půdu pro zakázky firem ze starších členských zemí EU. Může se stát, že se za peníze daňových poplatníků EU bude přispívat na uzavření technicky vyhovujících kapacit v jaderné elektrárně, později na její odstranění, a to jenom proto, aby se za jejich další peníze mohly budovat kapacity nové.

Petr Duchoň
poslanec Evropského parlamentu




Další články tohoto autora:
Petr Duchoň

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku