Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 29.8.2005
Svátek má Evelína




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Socialismus mnoha tváří, jedné podstaty
 >SVĚT: I mistr tesařský se utne...
 >POLITIKA: Jaruzelski a sudetští Němci
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Stávám se zvolským občanem
 >PRAHA: Olympiáda? Ať rozhodnou Pražané!
 >SPOLEČNOST: Celebrity a ti druzí
 >POLITICKÝ CIRKUS: Klaus v poločase
 >FEJETON: Radio Jerevan o kauze „katarského prince“
 >MÉDIA: Kam spěje televizní předvádění reality?
 >PSÍ PŘÍHODY: Pustit Irdu do hospody
 >DETEKTIVKA: Agentura Nepol
 >VĚDA: Nechtěné pohlaví aneb Přejete si kluka nebo holku?
 >MÉDIA: Procházky minovým polem české žurnalistiky po r. 1989 (Část 14.)
 >ESEJ: Jak se máš?
 >PENÍZE.CZ: Nekývněte v září na první banku

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
29.8. PSÍ PŘÍHODY: Pustit Irdu do hospody
Ondřej Neff

V neděli jsme byli na kolistickém výletě. Žádná velká kilometráž, jenom komorní kolečko po Brdech s obědovou zastávkou nad Kytínem. Místo se jmenuje U papouška a není to ledabyle zvolené jméno.
Iris měla entrée - nejdřív se očuchávala, poté poprala s fenkou labradora. Nevím kdo začal, třebaže jsme byl metr od rignu. Prostě se to semlelo. Irda má školu od Barta, tomu se to taky vždycky nějak semele. Zpětně neposoudí nic ani Sherlock Holmes.
Teď k těm papouškům.
Ono výletní hostinské místo je určeno pro kolisty v létě a běžkaře v zimě. Je tam příjemné posezení, dostanete tam najíst a napít a můžete se kochat pohledem na český ráj: je to zahrádka, obydlená trpaslíky (četnými), kancem, čápem, papouškem a podměrečným jelenem a srnkou, to vše z gypsu (nebo plastu, neťukal jsem na to). Je to všechno velmi krásné. Iris, která se poprala s labradorkou, se nechala zahnat pod stůl a tam setrvala dobře dvacet minut.
Pak si všimla gypsového (snad plastového) jelena se srnkou.
Vydržela civět skrz plaňky plůtku dělícího hospodu od českého ráje snad půl hodiny. Pohne se to? Nepohne? Nic není cítit, ale je správný vítr?
Píši večer, už je hluboce po setmění a Iris už podřimuje ve své krabici vystlané dekou. Jako každý večer usíná, zde bude spát. Občas se jí zdají sny. Ňafe a hrabe nohama.
Jestli to udělá tuhle noc, budu vědět, že se jí zdá o gypsové srnce, jak obživla.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku