Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 30.8.2005
Svátek má Vladěna




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Jak ČSSD likviduje na Univerzitě Karlově studenty z regionů
 >DLOUHÁ CESTA 11: Hlavní město a největší město
 >POLITIKA: Poslanecká imunita
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Velké pokušení
 >SPOLEČNOST: Kanyza, Jandák a StB
 >MÉDIA: Velký bratr bodoval, Paroubek prohrál
 >POLITICKÝ CIRKUS: Ministr údajné spravedlnosti
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Ikarie XB 1, CzechTek a utajování informací
 >SPOLEČNOST: Radost ze zla
 >PSÍ PŘÍHODY: Případ ztracené rukavice šťastně skončil
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Srpen
 >ARCHITEKTURA: Fenomén Ještěd
 >OSOBNOST: Robert Moog
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Autor novinové zprávy neuvedl důležité sdělení BIS
 >PENÍZE.CZ: Důchodové pojistky - jehla v kupce pojistného sena

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
30.8. POLITIKA: Jak ČSSD likviduje na Univerzitě Karlově studenty z regionů
Marek Dluhoš

Nenávist k lidem vzdělaným byla vždy nosným prvkem sociální demokracie. Způsob, jakým absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy člen ČSSD Gross či řídí ministerstvo školství jeho kolegyně Buzková, jen ukazuje skutečnou podstatu této pro všechny státy minulosti tak špatně se osvědčující strany. Z jejich činnosti je jasně zřetelné, že nutnost dlouhodobě, systematicky a koncepčně se věnovat výzkumu či řešení problému, což je jednou z hlavních věcí, kterou se člověk na vysoké škole má naučit, se jim nikdy nestala vlastní. Daleko bližší jsou jim hesla typu „všechno všem“, která sice mohou přinést dobře placená místa členům a příznivcům ČSSD díky zmanipulování lidí frustrovaných vlastní ekonomickou situací (tady naprosto souhlasím s panem Stoiberem), ale s vědeckým bádáním a nutností soustředit různé zdroje na dosaženích různě důležitých cílů, jak to dělají nejvyspělejší ekonomiky západu, nemají nic společného.

Být sociálním demokratem se vždy spojovalo s hlásáním idejí o rovnosti v přístupu ke vzdělání a možnosti vystudovat, kterou „dělnická“ třída dříve postrádala. Stačí však několik let vlády této sekty lidí sázejících na hesla o přerozdělování většiny majetku těm „méně“ majetným a celá jejich zdánlivě „sociální“ politika se začíná na praktických příkladech ukazovat jako levná demagogie mající zakrýt prázdnotu programu a neefektivitu v řízení. Navíc je zajímavé sledovat, jak zatímco pro sebe a své děti vybírají členové ČSSD jen ty nejlepší školy od mateřských až po vysoké, ani tvrdě pracující člověk z regionu už dnes po nových „reformách“ nemusí být schopen zaplatit studium jen jednoho potomka na Univerzitě Karlově. A to i bez zavedení školného, kterému se prý ze „sociálních“ důvodů ČSSD tak brání. Protože se školným by za současné politiky ČSSD jistě nemohlo studovat a nevystudovalo několikanásobně více studentů. Určitě by se na univerzitách ale objevilo ještě více míst, která by díky dobře placeným státním funkcím a úřadům rodičů z ČSSD obsazovali prakticky bez konkurence jejich potomci. Obyčejný dělník, zemědělec, ale podle mne i mnoho podnikatelů střední třídy a dalších těžce si za současné vlády (neříkám, že za ODS bylo lépe – ale školský systém nešel ke dnu takovým způsobem a tempem) vydělávajících skupin však prakticky přichází o možnost zaplatit potomkovi pobyt v Praze. A chtějí-li v rodině studovat děti dvě a více, mohou si podle mne stále více spíše hodit mincí nebo střihnout kámen, nůžky, papír, případně být v rodině rádi, že studia zaplatí jen jednomu z nich. Což možná ČSSD chce, protože ve vzdělanější populaci by již jistě nenašla žádné voliče, když důchodci se pravidelně přiklánějí spíše ke KSČM.

Od září tohoto roku se ministryně školství za ČSSD Buzková významně zasadila o rozbití klasického systému fungování kolejí jako místa, kde především studenti ze vzdálenějších oblastí nacházeli možnost levného ubytování. Výše kolejného se zvyšuje běžně na dvoj- až trojnásobek, což ČSSD propaguje jako „reformu“, která umožní rozdělovat prostředky z kolejí na bydlení všem studentům, nejen těm na kolejích. Ministryně Buzková opět ukázala, jak se dá smysluplná částka držící ceny kolejného na sice už vysoké, ale přece jen více přiměřené výši, rozpustit v neefektivních dotacích, které jsou tak minimální, že například studentům na UK nijak nepomohou. To ve svém důsledku bude znamenat, že daleko více z nich se místo toho, co by pro ně mělo být prioritou – vzdělávání, bude snažit na nočních brigádách vydělat prostředky na zajištění svých základních potřeb, načež budou usínat přes den ve školních lavicích. Že stále více studentů univerzitu nedokončí, je zřejmé, protože po překročení jisté hranice opotřebovanosti ze zaměstnání v noci a studia přes den si většina např. v Praze najde práci, které je sice uživí, ale znemožní jim absolvovat. A to už nehovořím o neexistenci prázdnin, které i po jejich celkovém strávení na brigádách sotva zaplatí jen samotné celoroční studentské bydlení.

Již nyní v září po tzv. „reformě“ ČSSD, bych náklady na velmi se omezující měsíční pobyt studenta v Praze, který ještě nemá 26 let a nemusí si platit zdravotní pojištění, odhadoval na 7000 Kč. Vezměme navíc v úvahu, že výše zdravotního pojištění se za 6 let vlády ČSSD zvedla z 250 Kč měsíčně na 1100 Kč. A pan Škromach zase hodlá prosazovat zvýšení minimální mzdy a tím i výši toho, co si jako zdravotní pojištění musí zaplatit každý student od 26 let sám. Přitom v USA a dalších vyspělých státech západu je běžné, že po střední škole člověk pracuje, případně cestuje a získává zkušenosti, aby se pak mohl daleko zodpovědněji rozhodnout, co vlastně vystuduje a v čem bude odborníkem. Tuto možnost však ČSSD v ČR soustavně a podle vývoje z posledních let cílevědomě likviduje, protože člověk těsně po střední škole si v platových podmínkách ČR většinou moc nevydělá a nenašetří. A pokud tvrdě pracuje a zvládne to, jen malá část se pak z tohoto pracovního zápřahu dokáže vrátit do školních lavic. Zde jim však život ČSSD maximálně znepříjemní. Jakoby vzdělání byla pro sociální demokracii největší hrozba. Osobně se domnívám, že to je jedna z mála věcí, které snad i přes svou neschopnost ČSSD cítí správně.

ČSSD ve své nekoncepčnosti a neporozumění základním podmínkám vysokoškolských studentů tedy umožnila přispívat z financí, původně určených pouze na koleje, nejen studentům z regionů, ale i těm, kteří studují v místě bydliště. Že student bydlící u rodičů v Praze rozhodně nemá takové náklady jako ten, který si musí hledat bydlení přes realitní kancelář, nevzali lidé z ministerstva školství zřejmě vůbec v úvahu. Stejně jako to, že náklady na bydlení jsou v různých městech nestejné. Vedení Univerzity Karlovy si navíc kromě rozdělení už tak minimální částky na bydlení pro studenty z regionů i na studenty z Prahy vymínilo, že se tato částka bude rozdělovat podle „sociální potřebnosti“ studenta, odvozené z příjmů rodiny. Přitom těm, kteří o tomto ještě pokřivenějším provedení přerozdělování financí rozhodli, asi nedošlo, že na studium si právě tito „sociálně potřební“ budou muset přivydělávat nejvíce – a to i v případě, že si vyberou k bydlení nejhorší 4 – 5 lůžkové pokoje, které ke slušnému studiu a dlouhodobějšímu bydlení naprosto nejsou vhodné. S přivýdělkem, který by však jen trošku zlepšil jejich sociální situaci a případně jim umožnil lépe bydlet, ale zase přijdou o tyto nové sociální dávky UK. Výše dávek z ministerstva je oproti zdražení kolejí stejně tak malá, že se dá hovořit o výsměchu ČSSD studentům.

Po 5 let studia Univerzity Karlovy jsem jasně vnímal, o kolik rostou náklady na existenci v Praze, o což se významnou měrou přičinil další člen ČSSD Škromach. Nové zákony o povinnosti platit z brigád zdravotní a sociální pojištění, případně neustálé zvyšování minimální mzdy, ze které se studentům nad 26 let vypočítává výše povinné platby zdravotního pojištění, se ukazují jako stále neúnosnější faktor pro možnost absolvovat vysokou školu. Občan dostává každý rok stejně jako v létech normalizace jasněji najevo, že vystudovat univerzitu nebo vysokou školu má ihned po skončení střední školy, před dosažením věku 26 let, jinak mu ČSSD učiní tuto možnost sociálně neúnosnou. Je zřejmé, že studující člověk v naprosté většině případů nemůže po celý rok pracovat na hlavní pracovní poměr, protože nutnost navštěvovat byť jen povinné semináře mu v tom brání. Pan Škromach však evidentně zkouší jakýkoliv způsob, aby se mladí místo absolvování kvalitní školy stávali součástí jeho úřadů práce a podpůrných programů, které však stejně pro stále větší neefektivitu řízení státu a množství na něm závislých musí snižovat výší vyplácených sociálních dávek.

Mohu zodpovědně a z vlastní zkušenosti říci, že náklady na studium v Praze se za 5 let zvedly minimálně dvojnásobně – pokud máte platit podle Škromacha zdravotní, sociální a další poplatky trojnásobně. Výdělky z brigád se díky povinnosti platit z každé mzdy i jako 18letý student zdravotní a sociální pojištění minimálně o 15 procent snížily. Před 5 lety byla v Praze brigáda za 50 Kč a dnes je také za 50 Kč, jen studentům strhnou více poplatků přímo ze mzdy.

A zatímco daně a poplatky studentům rostou, ceny kolejného rostou do astronomických výšek (na dvoj-trojnásobek z minulých let) a vedení ČSSD tvrdí, že na bydlení univerzitních studentů za ceny z minulých let už nemá prostředky (jedná se o stamiliony), připravilo další, daleko více megalomanský plán. 6,5 miliardy korun se dá na „zlepšení výuky jazyků“.

Celý tento plán je však podobně jako „reforma“ financování bydlení studentů postaven na stejně nezodpovědných a nepromyšlených základech. Připravili ho lidé, kteří by jen chtěli rozhodovat o stále větších státních financích. To je zřejmě z toho, kolik nových úřednických míst a programů se z těch miliard má profinancovat, přičemž si nemusíme dělat iluze o tom, kdo bude příjemce oněch miliard vybírat. Opět hlavně lidé z ČSSD.

Chtěl bych tímto článkem jen lidi motivovat k zamyšlení, co dobrého nám vláda ČSSD přinesla v oblasti vysokého školství. Po 5 letech studia UK bych byl rád, kdybych mohl říci, že nic. Ke škodě všech obyvatel ČR i jejich studentů však musím dodat, že Buzková a Škromach se pro stále větší část českých vysokoškoláků stávají smrtící kombinací. Je nejvyšší čas, aby jim byly úřady odňaty a pokud možno se do jejich čela už nikdy nedostali. A to nejen oni, ale ani nikdo z jedné pro státy (Rusko, Německo, ČSR) nejosudověji fatálních stran – ze sociální demokracie, trojského koně komunistů.




Další články tohoto autora:
Marek Dluhoš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku