NEVIDITELNÝ PES    //   EUROPE'S   //    ZVÍŘETNÍK   //    BYDLENÍ   //    EKONOMIKA   //    VĚDA   //    SCI-FI   //    SWNET
  
Čtvrtek 16.11.2000
Svátek má Otmar

 Hledání:
 Výběr z vydání:

AMERICKÉ LISTY: Volební Fidlovačka na Floridě

POLEMIKA: Jak je to s energetickou náročností tvorby HDP

POLEMIKA: Budeme potřebovat jadernou energii

POLITIKA: Hlavice a štítky

NÁŠ RYBNÍK: Těžit uran - to je těžké rozhodování!

PENÍZE: www.jsemzavodou.cz

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem dělal jahodu při povinném ručení

DETEKTIVKA: Lukášku, pojď mi otevřít!

PSÍ PŘÍHODY: Šemíkův skok ještě jednou

CHTIP: Soap opera aneb Patálie s mýdlem

1 TÝDNĚ: Kočičí fyzikální zákony

ŠAMANOVO DOUPĚ: Příliš mnoho odbojů

JAR: I. český ples v Jihoafrické republice

MEJLEM: O volbách do krajů

ZDRAVÍ: Vegetariánské stravování
 Rubriky:
Svět
Austrálie
USA
Německo
Ukrajina
Kanada
Nikaragua
Holandsko
Čína
Jižní Afrika
Švédsko
Izrael
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět >> Jižní Afrika

16.11. JAR: I. český ples v Jihoafrické republice
Franta Grosmann
Pretorijská Brněnka v akci na plese. Mezi oběma státními vlajkami nezbytný kříž, neboť haly k pronajmutí patří vetšinou kostelům.
V sobotu 11.listopadu se konal v Pretorii první český ples na půdě Jihoafrické republiky. Ne, že by zde nikdy neexistoval krajanský život, opak je pravdou. Jihoafrickou část kontinentu, abychom tak řekli, začali osídlovat známí Baťovci již před více než šedesáti lety. Jediný, dosud žijící z nich pan Tomeš, byl myšlenkou plesu nadšen, pro náhlé úmrtí své ženy se však nemohl zúčastnit. Pro zajímavost nedávno mu bylo 93 let. V roce 1946 emigroval do Jižní Afriky pan Václav Valenta. Vzal s sebou tehdy ilegálně pravé české podhoubí. Usadil se ve východním Transvalu a houbám se v tamních krásných borových hájích neuvěřitelně daří. Kdo neviděl neuvěří. Kilové praváky bez jediného červa se na vás doslova smějí ze všech stran. Jak se však všichni shodují, jen jaksi chuť a vůni těch pravých českých za ta léta ztratily.

Doslova invazi našich krajanů zažila Jihoafrické republika po okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Poté se také začala rozvíjet spolková činnost krajanů v tom pravém slova smyslu. Konala se četná setkání, večírky, hrálo se divadlo.V roce 1973 byla založena organizace Sokol, která v Johannesburgu působí dodnes. Vycházel zahraniční krajanskou obcí respektovaný časopis Našinec. Přišel však rok 1989 a s ním tak zvaná sametová revoluce. Konečně se i Čechům a Slovákům žijícím v JAR, dosud od ní neprodyšně izolovaných, dveře staré vlasti otevřely. Mnozí se do ní natrvalo vrátili, jiní ji pravidelně navštěvovali a dosud navštěvují.Tato skutečnost měla pochopitelně za následek jakési ochlazení, či ztrátu potřeby vzájemné komunikace krajanů. Nepochybně velký vliv na vzájemné vztahy měl i zánik společného státu. Přesto však zde touha po vzájemném setkání, popovídání, či obyčejné zábavě zůstala.To se začalo projevovat zejména po příchodu nového velvyslance Dr.Pavla Vošalíka. Úřadem pořádané kulturní a reprezentační akce byly stále četněji krajany navštěvovány. Proto se rozhodla nezávislá skupina krajanů v čele s paní Zdenou Šírovou a jejím manželem, kapelníkem nově založené Pretorijské Brněnky, uspořádat První český společenský ples v Pretorii. Ano, první. Po vzniku samostané České republiky v roce 1993 se totiž žádná podobná akce krajany pořádaná nekonala.Navázali jsme tak na dlouholetou tradici setkání československých. Nutno říci, že jsme se báli nezájmu a neúspěchu. O to více nás reakce nejen českých krajanů,ale i našich slovenských přátel překvapila. Potěšil nás rovněž zájem pana velvyslance, který nad plesem převzal záštitu.

A tak, jak věříme, vznikla v sobotu 11.listopadu nová tradice. Sešlo se více jak 250 krajanů a jejich přátel. Večer měl slavnostní a srdečně vlastenecký ráz.Po úvodním slově a uvítání hostú ples slavnostním přípitkem zahájil velvyslanec naší republiky v JAR Dr.Pavel Vošalík. Spolu s Pretorijskou Brněnkou jsme si pak na úvod všichni zazpívali TU NAŠÍ PÍSNIČKU ČESKOU. České písničky,polky ,valčíky, ale i tance jiné pak libě našim uším zněly po celý večer. K dobré pohodě nepochybně přispělo I to naše české vepřo- knedlo- zelo a smažený řízek. Zapíjelo se dobrým jihoafrickým pivem. Ale nebojte se, ani ta PLZEŇ nechyběla. Celá bedna byla druhou cenou tomboly. První, vnitrostátní letenku do vítězem vybrané lokalizace v JAR, věnoval pan Milan Wild. V dobré náladě, příjemném prostředí a svěžím vzduchu, vyčistěném africkou bouři, večer rychle ubíhal. Když jsme se dlouho po půlnoci rozcházeli, v duchu jsme pořadatelům děkovali. Věříme, že se zase brzy sejdeme a na milou vlast naší společně vzpomeneme.

Franta Grossmann, Pretoria




Další články tohoto autora:
Franta Grosmann

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: