hud  
Zpět  Zpět     Hudba a zvuk - hudební rubrika Neviditelného psa, kterou řídí Lubomír Fendrych, vychází každé úterý. Pro návrat do hlavní stránky klikněte na přišpendlený obrázek v titulku nebo sem.     
 

STARŠÍ PŘÍSPĚVKY:

31.8. forbína o tom, jak nedovedeme propagovat užitečné věci - přípodoteky Pražský podzim. Stavangerský symfonický orchestr. Ve Vamberku se konají varhanické soutěže. Hudební pořady televize z Brna - Jiří Janda zemřel - recenze A.Dvořák: Koncert pro violoncello h moll, Klid, Rondo - ftipy (?) (taky jeden pro fyziky) Něco málo o hoboji, Concertinu Praga a o rodičích s Danou Wichterlovou
24.8. forbína o neviditelné ruce slepého trhu - přípodoteky Jsou hudebníci přínosem pro národ?Aneb o naší, tedy české televizi. Na starou hudbu s jehlou šla skupina Gladiola. S. Kopčák natáčí ruský repertoár. Verdiho opery na ulicích Prahy - recenze "Ze zlatého fondu" - M. Ravel: Boléro, La Valse.... ftipy Allegretto, aneb výjev ze života - Cembalo je, když: povídání s Monikou Knoblochovou - Kterak zařízení dobré hudební sobě vybrati beze škod na měšci svém (pokračování) Konzerv hudebních sobě smysluplně obstarávati

Ještě starší příspěvky (archiv HaZ)

Seznam hudebních ukázek
Mediálním partnerem
Hudby a zvuku je:
jdi na WWW stanice Vltava - ČRo 3 (1kB)
Úterý 31.8.1999 Hudba a zvuk - ZNĚLKA (17 kB) - každé úterý HUDBA A ZVUK (108)

forbína o tom, jak nedovedeme propagovat užitečné věci - přípodoteky Pražský podzim. Stavangerský symfonický orchestr. Ve Vamberku se konají varhanické soutěže. Hudební pořady televize z Brna - Jiří Janda zemřel - recenze A. Dvořák: Koncert pro violoncello h moll, Klid, Rondo - ftipy (?) (taky jeden pro fyziky) Něco málo o hoboji, Concertinu Praga a o rodičích s Danou Wichterlovou


Byla v Praze sešlost harfistů a harfistek, byla i sešlost hráčů na lesní roh - a koncerty i společenské události, ba i obchodní jednání a besedy v uzavřeném kruhu s tím spojené. Nadějeme se určitě časem i sešlostí dalších. Je to dobře, ale chtělo by to trochu víc propagace. Chápu, že to bývá především vnitřní záležitost zainteresovaných muzikantů, nicméně jsou tu také koncerty, někdy i dost jedinečné, a tak by bylo potřeba, aby denní tisk avizoval ty věci včas a věnoval propagaci té či oné sešlosti trochu víc místa. Ono není jen tak, že se ti či oni muzikanti svolali právě do Prahy. Je za tím dost práce a hlavně uznání úrovně našich muzikantů.
Aktuality
Přípodoteky

Pražský podzim se bude konat mezi 10. - 26. září v Obecním domě, Rudolfinu, Státní opeře Praha i na Žofíně. Program od Mozarta po začátek 20. století možno charakterizovat jako. vpravdě posluchačsky zacílený, to jest bezproblémový. Interpreti byli pozváni valnou většinou prvotřídní. Mezi nimi i jeden objev: symfonický orchestr z malého města v Norsku (Stavanger), který se vypracoval v těleso uznávané už i v zahraničí. (Hraje v něm - jak by ne - taky několik Čechů). Ceny vstupenek...no, ne zrovna lidové.

Stavangerský symfonický orchestr žije v městě bílých nocí - na jihozápadě Norska a má pro své činění - mimochodem až k neuvěření bohaté - nejen dost elánu, prostoru, ale i peněz. A jak se zdá, hýbe celým městem. Hrají velký repertoár - i třeba Orffa (Carmina burana), zaměřují se ovšem především na autory skandinávské. Natáčejí i CD...a hledají šéfdirigenta. Co kdyby někdo od nás z těch mladých? Nemám dost místa pro další zajímavosti: odkazuji na rozhovor, který byl otištěn v srpnové Harmonii (str. 21). Je nabit neuvěřitelnými fakty a je veskrze věcný. Rád bych nějaké CD ze Stavangeru představil čtenářům Haz. Třeba se to podaří.

Ve Vamberku se konají varhanické soutěže i za účasti některého z mezinárodních porotců. Setkáme se tu s vítězi soutěže Pražského jara, ale i řadou jiných muzikantů, kteří - snad časem - prorazí také.Tento rok se bude soutěžit a vzápětí i koncertovat od l9. do 25. září. Jak jsem se dočetl, už počtvrté. Protože vážnohudební aktivitu pokládám za tím záslužnější, čím má tužší život a čím je na Praze nezávislejší, vrátím se k celému projektu ještě jednou. Jde tu, pokud jsem pochopil, především o "stylovou barokní interpretaci". A také improvizace tu má místo, jaké k varhanám patří. Vamberk je rodištěm Jana Václava Hugo Voříška (1791), takže hudební festival na jeho památku i počest - v jehož rámci se koná tato varhanická soutěž - tu má své oprávnění.
Kde jsou varhany, tam je zapotřebí odborných oprav a peněz na ně - tady pomohli víc než půl milionem korun dokonce až z Nizozemí.
Jiří Janda Jiří Janda zemřel.
(Dozvěděl jsem se to dost pozdě a přes Kanadu, přesto, že Jirka žil v Modřanech, ale dávám vědět v nejkratším možném čase.)

Myslím, že jste jej většinou neznali - osud většiny průkopníků- nicméně:

zabýval se zlepšováním hifi přístrojů v době, kdy si u nás o kvalitní reprodukci hudby mohl každý nechat jen zdát; navíc dělal to tak, že si ty přístroje mohl - eventuálně s menší odbornou pomocí - sestrojit každý. A vedl k tomu i jiné konstruktéry.
Dokázal vydupat výstavu hifi přístrojů - samozřejmě s naprostou převahou zahraničních firem - první to výstavu toho druhu u nás vůbec, a pak i druhou, ta byla už v paláci u Hybernů a stály na ní taky fronty...
Byl u začátků Hifi - klubu, kde se sdružovali techničtí všeumělové a zároveň příznivci dobré hudby, byl u založení časopisu Hudba a zvuk, což byla organizační základna a odborná pomoc, technická i muzikantská všem, kdož měli u nás zájem poslouchat - už v šedesátých letech - hudbu na lidské úrovni.
Byl to člověk kladný, optimistický a neskutečně činorodý, který měl i záviděníhodné výsledky. Ale žil v období temna, tudíž většinu času a nervů mu sebral boj s papaláši a funkcionáři všech stupňů. Nevzdával nic předem, ani souboj se svou zákeřnou nemocí.

Škoda...velká škoda.

Osobně se nikam nedral, ale fotku jsem přece našel - to když v říjnu 1993 přál vše dobré nově vzniklému časopisu Stereo&Video, jakémusi nástupci Hudby a zvuku( ten byl začátkem sedmdesátých let samozřejmě zakázán "coby socialistické mládeže zhouba").


Stereo&Video - logo (2kB)
Stereo&Video na září

se přede mnou otevřelo slibně - Pomůcky pro líné milovníky pořádku. Má to být jakýsi elektronický knihovník pro domácí videoarchív, dokonce takový,který vyplňuje kýžená data jaksi sám. Je jich, či má být, několikero druhů - bohužel jen pro majitele počítačů. Dále přehrávač DVD za 10 $.Jenže ty požadavky na procesor a hardware vůbec.
Testovány v tomto čísle jsou zesilovače mezi 20 - 30 000 Kč, širokoúhlé televizory, s obrazovkou 70 cm, dokonce i police pod naše hifi i AV miláčky, které samozřejmě vyžadují existenci bez záchvěvů - ty za hraniční pěkně drahé- inu za nefalšované dubové dřevo se musí platit. A další přehrávače minidisků zároveň se zprávou, že se firmy nakonec dohodly a MD formát od nynějška bude ve světě ne-li pouze jediný, pak alespoň s menším počtem variací, než dnes kolečka velká. Za veletest možno pokládat zde uveřejněný přehled evropských výrobků roku - Ceny EISA.
Rubrika TOP ukazuje jednotlivé komponenty (DVD přehrávač, Domácí kino, reproduktorové soustavy) ovšemže kvalitní, leč za mírně infarktové ceny. Jako obvykle, leckdo si může dobře a výhodně vybrat pročítá-li pozorně rubriku Profily (zesilovače, reprosoustavy, CD přehrávač se zesilovačem, DVD přehrávač, videokamera...).
V Novinkách je obvyklá všehochuť - také televizní obrázek k zamontování všude (ale bez zvuku), zase nové videokamery, poslech teď už dokonce deseti kanály, vysoce dynamický poslech ve speciálních sluchátkách, minikamera kromě jiných vymožeností i pro podvodní snímky, nejmenší přehrávač minidisků zvící tří na sobě položených MD, ploché reproduktorové soustavy, digitální televizory za poloviční cenu než konkurence...(teď ještě tu digitální televizi u nás...). Ještě satelitní digitální přijímač a Grundig v Octavii Combi.
Nakonec nás časopis nabádá k očistě našich tapedecků a elektroniky (kde to je zapotřebí) vůbec. A úplně nakonec obvyklá příloha Volume, kde mám nejspíš taky pár recenzí, takže si ji přečtěte.
Hudební vysílání ČT Brno v září:

2.9. v 22,50 na ČT 2 - Notes, (Reprízy 3.9. v 1,00 a 4.9. v 11,00)

16.9. v 22,50 na ČT 2 Notes, (Reprízy 17.9. v 1,00 a 18.9. v 11,00)

30.9. v 22,50 na ČT 2 Notes-Muzzik, (Reprízy 1.10. v 1,00 a 2.10. v 11,00)
Recenze Recenze

RECENZE

A. Dvořák: Koncert pro violoncello h moll, Klid, Rondo g moll
Jiří Hanousek violoncello, Janáčkovu filharmonii Ostrava řídí Dennis Burkh

CD Rosa Classic RD 218

Skladby to jsou v muzikantských a posluchačských kruzích obecně známé. Všechny spojuje neobyčejně šťastné využití sólového nástroje, kterým sice sám Dvořák coby hráč nevládl (on byl violista, dále ne zrovna brilantní klavírista a konečně dobrý varhaník), ale intuitivně pochopil sílu melodie přednášené tímto nástrojem, jeho zvláštní melancholičnost i a zase hravost a schopnost virtuózní hry a ovšem: v neposlední řadě úctyhodný rozsah. Co si tak nadaný melodik může víc přát. Navíc Dvořákovo rozpoložení v době jeho končícího pobytu v Americe po takovémto vyjádření přímo volalo. Koncert pro violoncello h moll je navíc sdostatek virtuózní i monumentální, aby se mohl stát vděčným koncertním číslem.
Dvořákovi na celkovém vyznění a úspěchu koncertu velmi záleželo, proto se k němu několika doplňky a změnami vrátil. Nebyly to však hráčsky nazírané požadavky violoncellisty, který měl koncert prvně hrát (H. Wihan). ale dotvoření kompoziční, myšlenková, vedoucí k větší jednotě těch tří vět.
Rondo g moll je skladbou vysloveně příležitostnou - určenou k obohacení repertoáru přítele Wihana, Klid (v definitivní úpravě pro violoncello s klavírem nazvaný Klid lesa) je přepisem jiné skladby, ovšem nikoli mechanickým: vzniklo tak dílko v lecčems daleko lepší, než jeho základ.
Interpretace sólisty a koncertního mistra Janáčkovy filharmonie Jiřího Hanouska je výtečná: v dobrém slova smyslu tradiční - totiž taková, že je a bude srozumitelná nejspíš všem. Také zahraniční dirigent, takto šéfdirigent Janáčkovy filharmonie Dennis Burkh rodák ze San Franciska cítí Dvořáka po našem. Orchestr pod jeho taktovkou hraje - ono se říkává s plným nasazením, já raději: jako o život. A protože velice dobře dopadlo Rondo i Klid, rád toto CD doporučuji. I zvuková stránka je nadprůměrná. Nejraději bych Vám poslal po Internetu aspoň jednu větu Koncertu, ale to je vždycky víc, než 11 minut, takže vybírám skladbu méně známou, ale na kB méně náročnou. I tak jsem nucen - nerad - ochuzovat zvuk. Snad jednou Internet vyroste v medium schopné "přenášet" i estetické informace.
Hudba Dvořák Klid (855 kB)

Kterak želaná CD sobě získati

Prague Music News prodejna Široký dvůr Praha Hradčany Loretánské náměstí -
tel. 02/20515403,
fax 02/20514489,
http://www.sdmusic.cz,
sdmusic@mbox.vol.cz
CLASSIC - tel./fax 02/894642


Ftip

ftipy

  • Když ukradnete nápad jednomu skladateli je to plagiát, budete- li to dělat soustavně budou všichni mluvit o stylovosti vašeho díla...
  • Čistý notový papír bývá často pro hudbu tím nejlepším řešením...
  • Nevíte - li si rady s harmonizací, napište akordy, které ješti nikdo nenapsal
  • Genialitu nekoupíte nikdy, nadšenou kritiku snadno.
  • Dobrá melodie uživí i toho, kdo vůbec nezná noty
Hádanka
pro fyziky, kteří si dovedou představit jednorozměrnou strunu:
Rychlost světla - podle všeho - známe. Ale jaká je rychlost tmy?
Sólo pro...
Něco málo o hoboji, Concertinu Praga
a o rodičích s Danou Wichterlovou

Dana Wichterlová takto konzervatoristkou, která vyhrála v soutěži Concertino Praga - přes své mládí (18) dokonce s Mozartem (Koncert C dur KV 314).

Concertino Praga je soutěž mezinárodní, kam se posílají nejprve nahrávky, vítězové se pak představí na veřejném koncertě, a to nejen v Praze. Úroveň je značně vysoká, proto jeden z koncertů přenášela i česká televize. Věk účastníků je limitován, soutěží se ve více kategoriích, než třeba na Pražském jaru (v roce1998 to byly dechové instrumenty). Mezinárodní je i porota. Samozřejmě je to teprve start běhu na dlouhou trať, ne každý vydrží, ale co jsem slyšel byly tu výkony vždycky muzikantsky zapálené a poctivé. Jsem na světě už dost dlouho, takže jsem se setkal s několika vítězi Concertina Praga na koncertních pódiích i na CD.
  • Jak jsi se dostala k nástroji?

  • Tatínek ve mně objevil kus muzikantství, nejdřív byla zobcová flétna a nakonec jsem zůstala u hoboje - za to může jeden pan profesor z Lidušky, který mi dal nějaké rytmické ukázky, podíval se mi na zuby a na prsty a bylo to. Netušila jsem, co se na mně chystá, ono to všelijak piští, když se začíná. A pak to "kouzlení" se strojkem...

  • Co rodiče ?

  • Otec je tak trochu muzikant, matka ne - otec mne měl ke cvičení, matka měla slitování. Já moc nechtěla - chytlo mne to doopravdy až na konzervatoři. Tam jsem dělala zkoušky vcelku nedobrovolně, pány profesory - snad - zaujala moje muzikálnost... upřímně řečeno bylo dost málo uchazečů.

  • Kolik Ti zabere cvičení - ono toho na dechové instrumenty nemůže být tolik jako u klavíru..

  • Tak tři hodiny průměrně, důležité je, abych se za tu dobu něco doopravdy naučila, ne ty hodiny samy o sobě.

  • Jak to je s muzikantským rozhledem?

  • Důležitý pro mne byl a je všeobecný rozhled, určitým motorem v hudbě je soutěživost - to až na konzervatoři, když jsem viděla, co dokáží ostatní.. A skladatele, které mám ráda? Martinů Lukáš , Dvořák.

  • Co budeš dělat po prázdninách?

  • Prázdniny = soustředění s orchestrem. V budoucnu bych ráda udělala zkoušky na AMU - a pak konkurs do dobrého orchestru. A pokud možno hrála i sólově.

  • Jak to máš s technikou a trémou?

  • Technika je u mne celkem bez problémů a zdraví taky, trochu problémů mám s dechem.

  • Co Ti jde a co nejde?

  • Nemám moc ráda technická cvičení jako taková, jdou mi, podle mého, kantilény.

  • Jak to, že ten Mozart....

  • Mozart je těžký, já ho hrála dva roky, než k to bylo trochu k něčemu. Že to dobře dopadlo? Byla to nálada, akustika, podpora orchestru, pana Vronského...

  • Závěrem ještě jednou rodiče...

  • Otec je teď rád, že mně k hudbě přidržel, matka samozřejmě také, hlavně když vidí, že dělám, co mne baví.
Takže tak. Dodávám, že jsem málokdy slyšel tak povedeného Mozarta.

Lubomír Fendrych

 
 
 
 
Klikací mapa