Krimi  
Zpět  Zpět     KRIMI.. - zajímavé a seriózní informace o kriminalistice a kriminalistech. Stránku připravuje plk. JUDr. Jan Hlaváček, ze Společnosti pro kriminalistiku. K návratu do hlavní stránky klikněte sem.      
 
15.9.1999 (148)
Krádeže motorových vozidel
(Tomáš Koníček)
Minule bylo:
8.9.1999 (147)
13 způsobů jak odmítat drogy
(Marie Müllerová, Karel Nešpor)
1.9.1999 (146)
Současný stav a perspektivy rozvoje forenzní biomechaniky
(doc. Jiří Straus)
25.8.1999 (145)
Tulák
(Antonín Jirotka)
Aktuální archiv rubriky KRIMI
&
archiv KRIMI do konce roku 1998

15. 9. 1999 (č. 148)

Krádeže motorových vozidel

Také vám přes prázdniny ukradli auto? Je to k vzteku. Jen v Praze je za jediný den odcizeno průměrně okolo tří desítek vozidel. Každý samozřejmě může statistické údaje považovat za hru čísel šálivých. Obvykle tak také každý normální člověk koná potud, než se mu ztratí z parkoviště před domem právě jeho auto. Kritika nečinnosti policie však není na místě. Ač se to nezdá, ale i to lze v policejních statistikách vyčíst. Krádeže vozidel patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím formám organizované kriminality a boj s organizovanou kriminalitou je záležitost systémová. Na to bychom nikdy neměli zapomínat, zvláště když v amoku ze ztráty vlastního majetku nadáváme strážmistrovi na obvodním oddělení policie, který metodou vyhledávání písmenek na psacím stroji Consul (v lepším případě) sepisuje protokol. Co mám na mysli tou systémovou záležitostí? To, že policie sama nemůže dokázat ohlídat soukromé majetky všech bez jejich účinné spolupráce, že nemůže pracovat bez dokonalého materiálnětechnického, legislativního atd. zajištění, ale také že boj s kriminalitou patří do popisu práce celé řady dalších státních orgánů (mám na mysli třeba celníky, soudce aj.). Při všech chybách policistů je absurdní dělat z policie fackovacího panáka. Ještě jsem neměl čas odpovědět jednomu rozhořčenému čtenáři rubriky KRIMI.. (vystupujícímu anonymně pod mailovou adresou), který mne zásobuje historkami o zločinech policie, se kterými se potkává bezmála na denním pořádku, ale takové ty kecy, jako že "já si platím daně, tak ať mi ti blbečkové koukají bleskově najít moje auto" prostě neberu. V příspěvku převzatém (se souhlasem) z produkce pracovníků odboru prevence kriminalisty MV ČR se zle dočíst, že krádeže motorových vozidel skutečně nenechávají spát policejní organizace na celém světě. Hlav.

Krádeže motorových vozidel jsou preferovanou trestnou činností ve většině států. Jsou převážně páchány organizovaně a internacionalizace této činnosti je značná. Odcizená vozidla jsou určena především k exportu do jiného státu nebo k rozebrání na součástky. Dle některých odhadů zainteresovaných orgánů řešících danou problematiku je v řadě států vysoký podíl fiktivních krádeží (pojišťovacích podvodů). Tento podíl údajně osciluje kolem 40 % nahlášených krádeží vozidel. Odcizená vozidla směřují převážně do východních zemí. Výjimkou ale nejsou u vozidel vyšších kategorií ani trhy na Středním východě.

Krádeže motorových vozidel byly v ČR do roku 1989 prakticky bezproblémovým druhem trestné činnosti. Početně krádeže vozidel nedosahovaly 5 000 případů ročně a objasněnost těchto krádeží byla kolem 75 %. V průběhu roků 1990 - 1993 došlo k prudkému nárůstu krádeží především dvoustopých vozidel, více než pětinásobně oproti roku 1989. Závažnost trestné činnosti související s motorovými vozidly v ČR je možno dokumentovat posledními statistickými údaji: za roky 1997 a 1998 jich bylo odcizeno skoro 30 000, v poslední době je registrována tendence ke stagnaci.

Způsoby páchání krádeží vozidel jsou velice různorodé a pachatelé jsou při jejich volbě ovlivněni řadou okolností, zejména značkou vozidla, jeho zabezpečením, ale také technickým vybavením i praktickými zkušenostmi či znalostmi pachatelů krádeží. Obecně je možno konstatovat, že se snižuje počet krádeží, při kterých dochází k viditelnému poškození vozidla. I v České republice dochází k nárůstu fingovaných krádeží, tj. podvodnému jednání vůči pojišťovnám. Jde o vysoce latentní trestnou činnost, páchanou jak občany ČR, tak i cizinci. Zvyšuje se i počet krádeží vozidel, kde je vyžadováno takzvané "výpalné". Kromě vývozu mimo území ČR je část odcizených vozidel rozebírána na součástky, které jsou poté prodány přímo nebo prostřednictvím vrakovišť.

Způsoby převozů odcizených vozidel včetně vozidel odcizených v zahraničí je možno dělit na převozy:

1. po vlastní ose

a) oficiálními přechody, kdy je nejčastěji využíváno falešných dokladů, někdy bývají pozměněna čísla karoserie, VIN kódu a motoru, u podvodů pak s notářsky ověřenými zápůjčními smlouvami,

b) násilné přechody a přejezdy "zelené hranice".

2. na přívěsech či nákladových plochách - vozidla jsou zpravidla bez státní poznávací značky, často bývají poškozena či částečně rozebrána. Z dovezených vraků jsou využívány části karoserií s čísly k přestavbám odcizených vozidel.

3. v kontejnerech (kamiony, vlaky, lodě) - je využíváno zejména u vozidel vyšších cenových skupin. V kontejneru je deklarováno různé zboží kusového charakteru, hmotnost bývá dovažována různě.

Nejvíce využívaný způsob přepravy odcizených vozidel je po vlastní ose najatými řidiči.

Pokud jde o trasy převozů odcizených vozidel z území ČR, nelze je přesně kvantifikovat. Nejfrekventovanější je v současné době cesta severovýchodní - do Polska a dále pak na bývalé státy SSSR (Bělorusko, Litvu, Ukrajinu, Rusko). Dále je možno vyznačit i cestu východní - na Slovensko a odtud na Ukrajinu nebo do Polska. Již méně frekventovaná je cesta jihovýchodní - na Slovensko dále Maďarsko, Rumunsko, státy bývalé Jugoslávie či Bulharsko. Tyto trasy jsou využívány zejména pro přepravu po "vlastní ose". Jsou zjišťovány signály o dalších cestách, a to cesty směřující do severských států (Dánsko, Finsko), ale ty jsou méně frekventované.

Pohled Interpolu na uvedenou problematiku

Kriminalita v oblasti motorových vozidel (krádeže vozidel, nezákonný obchod vozidly, padělání dokumentů) představuje zejména v 90. letech v souvislosti jak s rostoucí životní úrovní (množstvím užívaných vozidel), tak i především s uvolněním hraničních bariér po proběhlých politických změnách doprovázených dalšími politickými trendy závažný a společensky citlivě vnímaný fenomén celosvětového, v našem případě evropského dosahu.

V Německu se za důležitý krok považuje jednotná tvorba dokumentů k vozidlům co do formy, obsahu a právního významu. Cílem je prosadit ji co možná nejdříve v EU. Na národní úrovni pak jde o zvýšení bezpečnosti OTP proti padělání.

Svaz škodních pojistitelů (VdS) má záměr hlásit dopravním inspektorátům všechna totálně zničená vozidla; jen tak budou DI moci odhalit manipulaci s vozidly; k tomu musí přistoupit povinnost předjet s vozidlem při opětovném přihlašování po totálním zničení.

Rovněž významná je skutečnost, že škodní pojistitelé poskytují u krádeží zánovních vozidel plné škodní plnění jen tehdy, když je vozidlo vybaveno elektronickým protiodjezdovým zařízením.

Nezbytnou součástí prevence je také práce s veřejností - v tomto smyslu musí být veřejně pranýřováno, jasně pojmenováno a důrazně trestněprávně posuzováno a odsuzováno jednání zakládající čin podvodu ke škodě pojišťovny; nelze je tolerovat a zlehčovat jako kavalírský delikt.

Pracovní metody organizovaných skupin je možné ve stručnosti a zjednodušeně nastínit takto:

  • Organizátor vyhledává těsné kontakty v garážích, u prodejců vozidel a na šrotištích, spolu s úředními osobami, které mohou napomáhat při "legalizaci" odcizených vozidel. Tento organizátor spolupracuje se sítí lidí zapojených do padělání, pašování a nabývání atd., přičemž často operuje v rámci legální obchodní společnosti.
  • Počet zlodějů vozidel závisí na požadavcích "trhu". Zloděj propátrává různé lokality, zejména parkoviště, aby vyhledal vozidlo, které je předmětem "zakázky" organizace. Profesionál je schopen vloupat se do vozidla skoro každé značky a vyjet s ním během deseti sekund.
  • Vzápětí po krádeži je vozidlo předáno kurýrovi. Kurýři pak odcizená vozidla velmi rychle přepravují za hranice, mnohdy dříve, než je vozidlo hlášeno jako kradené. Kurýři nebývají schopni nebo ochotni uvést totožnost svých kontrolorů, neboť normálně znají jen jejich přezdívky.
  • Všichni mívají "oficiální" doklady k vozidlu. Padělatelé a mechanici opatřují vozidlům zfalšovanou nebo zcela falešnou identitu.

Kromě obchodování celými vozidly existuje čilý obchod s náhradními díly na základě stále rostoucí poptávky hlavně z rozvojových zemí např. po motorech z nákladních aut. Tento trend je v prvé řadě pozorován ve Velké Británii, nejsou ho ale ušetřeny ani jiné státy EU.

V důsledku zdokonalených opatření proti krádežím vozidel používáním alarmů a blokovacích systémů si stále více pachatelů pronajímá vozidlo legitimní cestou, často za pomoci podvodně získaných kreditních karet s úmyslem dopravit ho za hranice. Tento způsob jim vychází díky časové prodlevě, než postižené společnosti nahlásí krádež.

Jinou metodou je získání vozidla prostřednictvím předstírané krádeže a podvodného vylákání náhrady škody na pojišťovně, což vyžaduje souhlasnou součinnost majitele nebo držitele vozidla s pachatelem a běžně znamená prospěch pro obě strany.

Pátrací evidence

Jde v prvé řadě o Schengenský informační systém (SIS). Ten obsahuje pátrací evidenci motorových vozidel z následujících států: Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemí, Španělska, Portugalska, Itálie, Řecka, Rakouska a SRN. Pátrací evidence SIS umožňuje promptní dotazování a zadávání v jednotné databázi, která je dostupná policejním složkám na celém teritoriu zúčastněných států. Generální sekretariát Interpolu vyvinul centrální databázi odcizených vozidel ASF (Automatic Search Facility). V experimentálním režimu do ní již zadaly své databáze Slovensko, Švédsko, Lucembursko a Rusko.

Oproti dvěma uvedeným není databáze EUCARIS (EUropean CAr Registration and Information System) prvoplánově evidencí pátrací. Systém vznikl z iniciativy nizozemského ministerstva dopravy. Jedná se o datovou síť na bázi on-line. Jejím cílem je obdržet potřebné informace před přihlášením vozidla do provozu v jiném státě, tzn. jednoznačně identifikovat vozidlo pomocí čísla podvozku (VIN) před provedením úkonu státní správy, přičemž jsou mj. indikovány také informace o eventuálním odcizení atd. Do systému se v první fázi zapojily státy Beneluxu, dále Velká Británie a Litva. I další evropské země se postupně přidružují. Do budoucna si tento projekt klade další cíle jako prověřování technické způsobilosti vozidel, rozpoznávání odcizených dokumentů, prověřování pojistných smluv apod.

Prevence a účinný boj s kriminalitou v oblasti motorových vozidel, a to jak s individuální a lokálně omezenou, tak s mezinárodní a organizovanou, není a nemůže být jen záležitostí státních, zejména represivních orgánů. Podle svých různých oborů mají na tomto poli významnou a nezastupitelnou úlohu subjekty nestátní povahy jako pojišťovny, leasingové společnosti, autopůjčovny, autodopravci, výrobci vozidel, bezpečnostních systémů a zařízení, autoservisy a další.

V zahraničí existuje a prakticky se realizuje větší možnost spolupráce nestátních subjektů se státními orgány, zejména s policií než u nás, v České republice.

a) v Německu Svaz škodních pojistitelů (VdS) má jako jediný nestátní subjekt přímý přístup do policejní pátrací evidence motorových vozidel;

b) sdružení švédských pojišťoven společně založilo a provozuje akciovou společnost zabývající se investigativně problematikou motorových vozidel a úzce spolupracující s policejními a celními orgány;

c) v USA pracuje jako nezisková organizace National Insurance Crime Bureau dohledávající odcizená vozidla pro pojišťovny v USA. Má přístup ke všem informacím, co se týče čísel podvozků, odcizených vozidel a registrace, je schopna prověřit číslo podvozku každého vozidla vyrobeného v USA apod.

d) nizozemské pojišťovny, leasingové společnosti a firmy pronajímající vozidla společně vyvinuly registr pohřešovaných vozidel. Ten je v základním přístupovém oprávnění propojen s centrálním registrem vozidel (Vermiste Auto Register - VAR), který zároveň obsahuje i pátrací evidenci. Ta může být formou prvotního signálu o odcizení vozidla přímo doplňována z registru VAR. Do tohoto registru může krádež vozidla nahlásit poškozený telefonicky, což znamená, že během několika minut po zjištění krádeže je vozidlo signalizováno jako odcizené.

Kromě toho existuje další databázový systém propojující dovozce, prodejce, opravce vozidel, pojišťovny, leasingové společnosti a další, v němž je vedena evidence ke každému vozidlu, mj. údaje o (generálních) opravách, technických kontrolách, haváriích apod. Vyústěním mezinárodních aktivit nadace VAR je vznik obdobné databanky i v ČR: systém OCIS (OPEN CAR INFORMATION SYSTEM). Kromě naší republiky jsou do aktivit systému OCIS již dnes zapojeny SRN, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Francie, Belgie, Dánsko, Finsko, Švédsko, Nizozemí, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie, USA a Kanada.

* * *

Ke snížení počtu krádeží motorových vozidel a zvýšení objasněnosti v této problematice byla a je realizována řada opatření v legislativní, organizační i řídící oblasti, jakož i v materiálním vybavení pracovníků policie řešících danou problematiku.

V oblasti prevence kriminality krádeží motorových vozidel bylo uspořádáno několik odborných seminářů a výstav. Dále odbor prevence kriminality zajistil výrobu videopořadu s uvedenou problematikou a v současné době je před vytištěním informativní skládačka k zabezpečení aut pro veřejnost.

S využitím časopisu Policista zpracoval JUDr. Tomáš Koníček, odbor prevence kriminality MV ČR
 
 
 
 
Klikací mapa