Pondělí 10.2.2003
Svátek má Mojmír

Literatura
Film
Povidky
SF akce
Akademie SF
SF&F workshop

Archiv vydání


TV zaklínač - rešerše třináctidílného seriálu
>>>


přehled životopisných medailonků na Sardenu
>>>


přehled filmových recenzí, zveřejněných v roce 2002
>>>


seriál o přednášení - spousta postřehů pro přednášející, několik rad pořadatelům a něco málo pro zasmání nakonec
>>>


Přehled článků o Euroconu 2002 v Chotěboři
>>>


Pod tímto odkazem najdete seriál paní Freiové o jazyku naší fantastiky.
>>>


Připravili jsme pro vás přehled článků, které se vztahují k mírám a váhám v překladech a vyšly na Sardenu během diskuse na dálku letos na jaře.
>>>


Vaškovi Pravdovi došla mejlem následující informace o dvaadvacátém ročníku literární soutěže Lorian Hemingway Short Story Competition.
>>>

 
 
SARDEN: sci-fi sekce NP + deník o SFFH
šéfredaktor: Pagi, redakce: Zdeněk Rampas (Interkom), Vlado Ríša (Ikarie)
kalendář SF akcí, Pagiho fotoalbum, NOVÉ KNIHY

 HLAVNÍ STRÁNKA

10.2. RECENZE: Philip Pullman, Rubín v kouři, (pagi)

Po velmi kvalitních Světlech Severu od Philipa Pullmana jsem sáhl po jeho další knize, která u nás vyšla, i když se nejedná o dílo žánru SFFH. Ale o Philipu Pullmanovi jsem toho v poslední době přečetl hodně, a tak jsem byl zvědavý, zda i tato jeho kniha ze série, výrazně jinak zaměřené než His Dark Materials, je podobně dobře psaná.

Sedmero blaženství

Jednoho chladného, větrného dne na počátku října 1872 předjela před budovu kanceláří firmy Lockhart a Shelby - lodní přeprava, v samém finančním srdci Londýna elegantní drožka, z ní vystoupila mladá dívka a zaplatila drožkáři

Mohlo jí být asi šestnáct let - byla sama a neobyčejně půvabná. Byla štíhlá a pobledlá, oblečená ve smutku, na hlavě černý pod bradu uvázaný čepec, pod nějž si právě zasunula pramen světlých vlasů uvolněný větrem. Na tak světlovlasou osůbku měla nezvykle tmavé, hnědé oči. Jmenovala se Sally Lockhartová a v příštích patnácti minutách měla zabít člověka.

Tak těmito větami kniha začíná - a tady už bych vlastně recenzi mohl skončit, je tu popsáno téměř vše podstatné, s čím se pak setkává čtenář na zbývajících dvou stovkách stran. Jenže jedna důležitá věc je obsažena v úvodním nadpisu a vysvětlení najdete až mnohem dál. Sally přišla nedávno o otce, zahynul při potopení své lodi kdesi v Jihočínském moři, a je to právě tajemství jeho smrti a tajného východního spolku Sedmera blaženství, které rozehrává okolo Sally a rubínu zápletku románu.

Sally byla vychována moderně - míněno moderně dokonce i ve vztahu k naší době, a spíš bych ještě dodal, že svým otcem byla vychována prakticky. Koncem devatenáctého století pro dívku jejího věku a finanční nedostatečnosti byla otevřená cesta do světa jen v povoláních typu guvernantky nebo vychovatelky, a ona neuměla nic z toho, co se po společnici očekává. Uměla účetnictví, vyznala se v akciích, zvládala střelbu z pistole, uměla řídit byznys - ale stále ještě byla šestnáctiletou dívkou na prahu citového dozrávání.

Postupně se dozvídá pravdu o smrti svého otce, odhalí tajemství rubínu, který je spojen s jejími nočními můrami, získá přátele a o některé z nich přijde, i mrtvoly se okolo ní objevují víc, než u mladých dívek jejího věku a původu bylo v těch letech obvyklé - ale platí o ní, že co ji nezabilo, to ji posílilo.

Příběh je psán velmi zručně, střídá akční pasáže se záhadami, prokládá je okamžiky pohody a radosti, aby se zase rychle přenesl do Docklands - temných uliček za Towerem, kde v těsném sousedství Temže za noc zemře snad víc lidí, než kolik tam je opiových doupat. Philip Pullman tu je myslím ještě autentičtější, než ve Světlech Severu. Pozorný čtenář si nejspíš uvědomí, že příběhy Sally Lockhartové i dívenky Lyry toho mají hodně společného - ne rekvizity, ale do značné míry výstavbu příběhu a hlavně celkovou atmosféru. V obou případech používá Pullman podobné prostředí, tady původní, ve Světlech Severu alternativní ke stejnému historickému období

Jak jsem na začátku upozorňoval, nejedná se o SFFH. SF tam není, fantasy, magii a kouzla tam nenajdete (snad kromě jedné věštby, ale její realizaci se Pullman obratně vyhne), snad ten horor? Ani tak nemůžete Rubín v kouři označit, i když mrtvol a tajemných Číňanů v něm najdete přehršle a hlavní hrdinové mají několikrát velmi na kahánku. Trochu mi to vše rezonovalo s některými příběhy Sherlocka Holmese, také s Hospodou Jamajka Daphne du Maurierové. Philip Pullman ale děj prosvětlil bez použití laciné sentimentality a vytvořil tak velmi dobrý román, který zaujme čtenáře z velmi odlišných zájmových skupin.

Philip Pullman: Rubín v kouři
překlad: Jitka Minaříková
obálka: Karel Šejna
Egmont, edice Rubín, 2002
205 stran, 189 Kč, vázané
ISBN 80-7186-809-4




Další články tohoto autora:
(pagi)

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku:




Výběr z vydání

  • FILM: Vesmírní kovbojové dostali výprask od života (1 - rozbor filmu)

  • RECENZE: Philip Pullman, Rubín v kouři

  • CON: pozvánka na Opatcon 2003

  • FILM: Ospalá díra

  • AKCE: Milan Fibiger vystavující

  • AKCE: Pragocon 2003 a Mimozemšťan roku '02

  • SOUTĚŽ: Raketa 2002

  • DIVADLO: žádnou paniku - aneb Já su Peťa z Prostějova a miluju čaj

  • LIDÉ+LITERATURA: Bill Baldwin + navigátorský cyklus

  • AKCE: Literárny workshop Fantázie

  • HISTORIE: jak to je s dějinami fantastiky u nás doopravdy? 4 - první robot v Čechách

  • DVD DRBY: protinožci nejsou tak daleko, jak to vypadá

  • MEJLEM: internetová galerie ilustrací, komiksů a obrazů

  • FILM: Pátý element Luca Bessona

  • LIDÉ: Ivo Pechar (a taky trochu Theodor Pištěk)

  • Na okraj
    2003-02-29..02 Vakukokon - HRABĚŠICE

    iDnes 2003-01-30: rozhovor s Kájou Saudkem

    2003-02-22..23 Pragocon 2003

    2003-02-14..16 Trpaslicon
    2003-02-01..02 Party pro Deep Space 9
    2003-01-17..19 Tolkiencon
    2003-01-18 ComicZcon, setkání SG-1


    Pagiho fotky z Pivoconu - oslavy 20 let SFK Andromeda
    Pagiho fotky z LastMinuteConu