V Thajsku se náhle objevil první chronolit. A na něm nápis, oslavující kapitulaci vojsk jižního Thajska
a Malajsie před vojsky jakého Kuina, ke které došlo jedenadvacátého prosince 2041. Mělo to jednu vadu - ten
chronolit se objevil v roce 2021. A od tohoto okamžiku provázíme Scotta, hlavního hrdinu - či spíše jednoho z
hlavních hrdinů - tohoto příběhu. Nezačíná zrovna šťastně, jeho dcerka onemocní těžkou infekcí a on není
po ruce, aby jí ochránil. Pětiletá Kaitlin tak přijde téměř o sluch a její matka Janice za to dává vinu
Scottovi A také za to, že jim nepomohl a místo toho se vypravil ke chronolitu.
Chronolity se začínají objevovat na různých místech a postupně do svého příběhu Scotta vplétají jako
odsouzence do kola. A nejen jeho - Sue Choprová zvládla teoretickou fyziku, která ke chronolitům zřejmě směřuje.
Další a další lidé jsou postupně napojováni na jemné předivo osudových souvislostí. Ekonomika Země se
postupně propadá, státy se rozpadají, ale tajemný Kuin stále staví další pomníky své velikosti. Nikdo ho však
nezná a nikdo není schopen najít jedinou jeho stopu v současnosti. Zato všude na světě vznikají komunity jeho příznivců.
Sue nakonec bojuje na mnoha frontách - buduje vědecké základy teorie chronolitů, pere se o granty, které její výzkum
drží nad vodou, a uniká kuinistům. Je to právě ona, kdo v budoucnosti Kuinovi předá znalosti nezbytné pro vytvoření
chronolitů a jejich instalaci v minulosti? Není nakonec Kuin legendou, která oživne na základě existence chronolitů?
Co je příčina a co je následek?
V prvním plánu je tenhle román zajímavou časovou šarádou. Ale pokud se chcete podívat pod její povrch,
najdete tam ještě několik spodních proudů, které jsou nakonec možná zajímavější, než vlastní příběh.
Kaitlin, Scott a Janice (nebojte se, nevrátí se k sobě, je to ze života a žádný slaďák) - to je složitý
rodinný a osobnostní trojúhelník, jemuž podobných asi ze svého okolí pár znáte. Sue, Scott a jejich
spolupracovníci mi spíš připadali jako ideální vědecký tým, žádná akademie či katedra; dnes mnohem více záleží
na schopnosti vědce sehnat peníze než na jeho umění vymýšlet teorie, na jejichž základě se dá letět k Tau
Ceti. Kaitlin a Adam a další mladí - to je další z plánů této knihy, příběh ztracené generace. A to, že v
knize jsou produktem kolabující ekonomiky, zatímco v naší současnosti je fabrikuje ekonomika fungující, není
podstatný rozdíl. Asi nejdůležitějším prvkem této knihy je ale vůle člověka bojovat i v bezvýchodné
situaci, nevzdávat se a nepovažovat svoji budoucnost za předurčenou.
Wilson si dal práci nejenom s fyzikou, ale i s geologií a s dalšími aspekty světa chronolitů a tak je výsledkem
povedená SF, která se v současné, byť nepříliš velké, produkci tohoto žánru neztrácí. Jen zakončení mi přišlo
takové roztahané, šlo by vyřešit krátkou pointou, ale autor chtěl ukončit všechny plány svého příběhu. A,
myslím, také chtěl ukázat, že nejenom chronolity, ale i naše současnost nestojí na předurčenosti.
Robert Charles Wilson, Chronolity (The Chronoliths)
překlad: Petr Kotrle
obálka: Jim Burns
Polaris, 2003
267 stran, 199 Kč, brožované
ISBN 80-7332-022-3