Pondělí 3.11.2003
Svátek má Hubert

Literatura
Film
Povidky
SF akce
Akademie SF
SF&F workshop

Archiv vydání


HISTORIE: seriál Jak to je s dějinami fantastiky u nás doopravdy?
>>>


CONY: seriál Pořadatelem snadno a rychle
>>>


TV zaklínač - rešerše třináctidílného seriálu
>>>


přehled životopisných medailonků na Sardenu
>>>


přehled filmových recenzí, zveřejněných v roce 2002
>>>


seriál o přednášení - spousta postřehů pro přednášející, několik rad pořadatelům a něco málo pro zasmání nakonec
>>>


Přehled článků o Euroconu 2002 v Chotěboři
>>>


Pod tímto odkazem najdete seriál paní Freiové o jazyku naší fantastiky.
>>>

 
 
SARDEN: sci-fi sekce NP + deník o SFFH
šéfredaktor: Pagi, redakce: Zdeněk Rampas (Interkom), Vlado Ríša (Ikarie)
kalendář SF akcí, Pagiho fotoalbum, NOVÉ KNIHY, UKÁZKY

 HLAVNÍ STRÁNKA

3.11. UKÁZKA: Denny, Mořičvíl
Denny
     Hostinský Alen T´aBasco nervózně přecházel po lokále. Důvodem byli dva poslední návštěvníci, kteří tvrdošíjně odmítali jeho hostinec “U Vyšinutého mamuta” opustit. Obvykle měl na takové hosty T´aBasco osvědčený recept v podobě kůží potáhnutého dřevěného obušku, ale na těchhle dvou ho znervózňovaly dvě věci. Tak za prvé - ani jeden nebyl, čistě technicky vzato, člověk. Vyšší z nich byl průsvitný, měřil dva a půl metru a na zádech měl batoh, zatímco ten menší vypadal jako nepovedený mix mezi Dědou Mrázem a Liškou Bystrouškou. Na zádech neměl nic, ale v jedné z tlap držel hlásnou troubu.
     “Kdyby vám to nevadilo”, řekl T´aBasco co možná nejopatrněji, “šel bych si rád lehnout. To víte, už je dost pozdě a zítra, teda za chvíli, je ve městě trh, bude nával, musím narazit pár sudů, porazit prase, sehnat holky…”
     “Ale nám to vůbec nevadí”, řekl průsvitný dlouhán, “klidně jděte spát, my tady ještě musíme s Cyrilem něco dořešit”.
     Jeho hlas byl podobný svému majiteli - poslouchali jste ho a měli jste dojem, že ačkoli jste zaznamenali slova, vaše uši neslyšely žádný zvuk. Dlouhán neměl průsvitné jen tělo, ale i hlas.
     “To je fakt, tady Vilém stojí tvrdošíjně na svým, a jak von se takhle zasekne, trvá to děsně dlouho”, souhlasil se svým kamarádem Cyril.
     “Jak asi tak?”, odvážil se položit otázku T´aBasco.
     “No, posledně jsme se dohadovali tak dlouho, až přišla potopa a vzala hospodu s sebou,” řekl průsvitný muž.
     “Jo, to si pamatuju”, zamručel Cyril, “to bylo v tý poušti na druhý straně Vrcholů.”
     Hostinský T´aBasco obrátil oči v sloup.
     “A že jsem tak smělý, pánové, o čem se to vlastně dohadujete?”
     “Ále, taková maličkost”, mávnul tlapou Cyril a dal tím jasně najevo, že jeho celá věc otravuje stejně jako T´aBaska a také by už nejraději spal, jenomže na světě existují lidé, jako například jeho průsvitný kamarád, kteří se s vámi dokáží celé dny přít o nesmyslech, což vy si samozřejmě ale nemůžete nechat líbit už tak nějak z principu.
     “To není žádná maličkost, to jenom ty to zlehčuješ,” nesouhlasil Vilém. “Podívejte se, pane hostinský, jak by působilo na vás, kdybyste šel takhle v noci lesem a ...”
     “Já lesem v noci nikdy nechodím, nejsem blázen”, ohradil se T´aBasco.
     “Říkám kdyby. Jenom jako. Hypoteticky.”
     “Ani hypoteticky. Lesy jsou i ve dne plný loupežníků, bubáků, hejkalů a různejch jinejch příšerností, natož pak v noci. Kdepak, do lesa mě nikdo nedostane, já mám rád svý jistý,” trval na svém T´aBasco.
     “Já náhodou jsem hejkal, abyste věděl,” řekl dotčeně Cyril.
     “Hejkal?”
     “Máte něco proti hejkalům?”
     “Ani ne,” špitnul T´aBasco a snažil se být nejmenším na celém světě.
     Dlouhán se k T´aBaskovi naklonil: “To je dobře. Cyril je totiž deprivovanej. Už od dětství. Když mu někdo řekne, že ho nemá rád, hrozně si to bere. Strašně potom pláče.”
     “A vy jste kdo?” risknul to T´aBasko.
     “Vilém Tříska, duch na penzi,” představil se dlouhán.
     “Aha, no mohlo mě to napadnout, když je váš kamarád hejkal.”
     Vilém přešel k baru a donesl láhev neurčitého vzhledu a barvy.
     “Víte, za předpokladu, že se budete hodně snažit, nemohl byste třeba někdy, úplně náhodou, jít v noci, spíš za soumraku lesem? Možná by ještě ani nebyla taková tma…”
     “Asi tak ve čtyři odpoledne?” snažil se být vstřícný hostinský.
     “Asi tak, ale na podzim”
     “A tak víte co, já to prubnu,” vydechl hostinský s pocitem, jaký je odvazák.
     “Výborně,” posadil se vedle něj Vilém. “A teď si představte, že na vás vyskočí tudle Cyril a udělá na vás bububu.”
     “Víte vy co? Já si to představuju docela živě. To na mě to bububu udělá ještě navíc přes tu jeho troubu, že jo?”
     “No…”
     “Já si to hned myslel, že jí s sebou netahá, aby řídil dopravu.”
     Cyril si se zájmem sedl blíž.
     “Tak to by teda nešlo. Ukecali jste mě k tý procházce. Prosím, když to udělá tady panu hejkalovi dobře, proč ne, každej máme slabou chvilku, ale aby tam na mě někdo dělal bububu a navíc ještě přes hlásnou troubu, takovej blázen vážně nejsem.”
     Cyril si s povzdechnutím zase odsednul.
     “Ani kdyby to bylo jenom takový malý bububu?” zkusil to Vilém.
     “Ne.”
     “Možná by to nebylo ani přes tu troubu…”
     “Ne a basta”
     “Jakoby z dálky…”
     “Už jsem řekl!”
     “Bééééééé…”, rozvzlykal se Cyril.
     Vilém mu podal suchý kapesník.
     “Vidíte, já jsem vám to říkal, víte jak to teď bude trvat dlouho, než se uklidní?”
     “Húúúúúúúúú….”
     “Ale no tak dobře,” snažil se T´aBasco zachránit situaci, “ale jenom bez trouby a zpoza hodně vzdálenýho kopce. A vy už toho, proboha, nechte, praskají mi sklenice v polici.”
     “Takže, vzlyk, vy byste tím lesem, vzlyk, kvůli mně šel, vzlyk?” kuckal Cyril.
     “No, to bude dobrý, to víte, že šel,” utěšoval ho T´aBasko a osušoval mu oči, i když to v Cyrilově případě nebylo to nejpřesnější označení orgánů, kterými pozoroval okolní svět.
     Vilém se narovnal.
     “Dobře, kde jsme to skončili? Aha. Takže jdete takhle v noci -“
     “Ve čtyři odpoledne, je zrovna slunovrat.”
     “Jdete takhle o slunovratu ve čtyři hodiny lesem a -“
     “Je to spíš takovej remízek, nic hustýho…”
     “.- a vtom na vás z ničeho nic vyskočí -“
     “No, trochu to čekám, nejsem slepej, že jo -“
     “- vyskočí na vás tady Cyril a udělá bububu -“
     “A vůbec to není přes tu troubu, co má v ruce -“
     “ - “
     “Vlastně je to takový malý, tichý, skoro neslyšitelný bububu.”
     Nastalo dlouhé ticho, během kterého si Vilém T´aBasca prohlížel s kamennou tváří 1).
     “Ještě nějaká připomínka?”
     “Ne,” špitnul hostinský.
     “Tak fajn. Abychom to shrnuli, jdete si takhle náhodou, zcela výjimečně, za slunovratu, v půl čtvrtý odpoledne kolem nepatrně zalesněného remízku. Souhlasí?”
     “Souhlasí,” přisvědčil hostinský.
     “A najednou, z ničeho nic, na vás vybafne tady Cyril, jenom nepatrně, spíš jako kdyby šeptal.”
     Duch Vilém se odmlčel, pro případ, že by měl T´aBasco ještě nějakou doplňující informaci, ale žádná se nedostavila.
     “A teď si představte, že na vás Cyril najednou vytasí tohle,” vsunul Vilém hostinskému do ruky jakýsi pergamen. T´aBasco si ho pečlivě přečetl a zeptal se:
     “A to je jako co?”
     “To jsem vymyslel úplně sám,” pochlubil se Cyril. Pergamen byl nadepsán ANKETA a obsahoval otázky typu:
     Lekl jste se
        a) vůbec,
        b) nepatrně,
        c) středně
        d) velmi
        e) příšerně
        f) jsem mrtvý.
     Hostinský na pergamen nechápavě zíral, takže se Vilém opět ujal slova:
     “Cyril je totiž strašný pedant, a tak si v zájmu zkvalitnění služeb nechal natisknout u tiskaře Hubičky tyhle lístky a jakmile někoho přepadne, už mu je strká rovnou pod nos. Lidi se většinou neleknou ani tak toho jeho ječení, jako spíš toho papíru. Už jsme měli jednu zástavu srdce u otázky ´jaká je vaše nejhorší noční můra?´. Já jsem Cyrilovi říkal, že se u toho nemá tak strašně ječet, navíc přes ten jeho tlampač, ale znáte to… Naštěstí jsme toho chlápka stačili dotáhnout ke Stařence Vyprášilové a ta ho dala dohromady.
     “A po mně se teď chce jako co?” zajímalo T´aBasca.
     “Vždyť už jsem vám to říkal, nás zajímá, jaký na to máte názor vy. Teď, pěkně v klidu, ječení a bafání je jenom jako, navíc víte, o co jde.”
     “Víte, nezlobte se na mě,” řekl pohnutě T´aBasco, “ale nepřemýšlel jste, pane Cyrile, že byste odešel už pomalu taky do výslužby? Jako váš kamarád Vilém?”
     “Do výslužby, vždyť je mi teprve 2 657 let!” pohoršil se Cyril.
     “No, víte, ono je to možná už tak nějak akorát, příště by vás mohlo napadnout třeba něco horšího…”
     “Ono už ho to napadlo,” vložil se do hovoru Vilém,” naposled na toho chudáka pocestného řval přes ten jeho tlampač KAMERA, KLAPKA! JEDEM!”
     “No vidíte, v nejlepším je třeba přestat”, poklepal Cyrila přátelsky po ekvivalentu ramene hostinský.
     VZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ………………………ŘACH!!!!!!
     Střecha Vyšinutého Mamuta se rozletěla na milion kousků a doprostřed výčepu dopadly dvě postavy neurčitého vzhledu a barvy.
     “Plán to nebyl špatný, ale nemohl jsem přece vědět, že mají doupě přímo pod námi”, řekla omluvně postava zabarvená více dožluta.
     “Přestěhuju se k bratrancovi do čtvrti Hrdlořezů,” brumlal si T´aBasco,” tam člověka nanejvejš slušně okradou nebo zamordujou, ale nebudou se mně po lokálu procházet strašidla a střechou dovnitř padat ti šílenci z muzea.”
     

1) Tedy, pokud si dokážete představit průsvitný kámen.

 


Denny, Mořičvíl, Palmknihy, 2003 - POD




Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku:




Výběr z vydání

  • HENTAI: hentai 2002 - Kapitola 4: Tvrdé hentai anime (1)

  • CON: Avalcon speciál

  • UKÁZKA: Denny, Mořičvíl

  • VYŠLO: Predátor, Benford, Anderson, Pohár Eddieho Krígla s CD Alvarez Peréz a další tituly

  • LIDÉ: zemřel Hal Clement

  • LIDÉ: Hal Clement

  • RECENZE: J. Gregory Keyes, Newtonovo dělo

  • RECENZE: Miroslav Žamboch, Megapolis

  • DRBY: Nikdydke někdykde, prstenový maratón a Barbarella ponovu

  • AKCE: 31/10 - HALLOWEEN PARTY v Brlohe po 12 mesiacoch!

  • MEJLEM: autogramiáda Velké knihy komiksů 4 ve čtvrtek 13/11 v prodejně BBartu

  • VYŠLO: Harry Potter kouzel (ne)zbavený, Návrat Spidermana, povídky Tři podoby Einsteina a Příběhy Darren Shana III

  • LIDÉ+FILM: Al Pacino

  • LIDÉ: Algis Budrys

  • SOUTĚŽ: Vianočná súťaž s Fiction Stories

  • Na okraj

    fotky Tally z podzimní Porady Fandomu

    Melkorovy fotky z podzimní Porady Fandomu



    fotogalerie Jána Žižky



    2003-10-15 Krakatit - křest Čtyřlístku
    2003-10-17..19 Košice-Ružín Cuccon
    2003-10-18 Praha Future Con
    2003-10-21 Praha Setkání s herci ze ST
    2003-10-21 Praha křest Lovců & sběračů
    2003-10-24..26 Chotěboř Avalcon Speciál



    Pagiho fotky ze křtu sbírky 10x Anděl posledního soudu


    Pagiho fotky ze křtu sbírky 2003: Česká fantasy



    2003-10-09 16:00 Krakatit: autogramiáda sbírky Anděl posledního soudu