Harry Trottel má být parodií jedné známé knihy - a do jisté míry také parodií je. Mnohem více je ale
parafrází, a zaslouží si podtitul Pravdivý příběh jednoho čarodějnického sirotka. Děj sleduje hlavní
linii první potterovské knihy, je však zřetelně odpohádkován a v tomto směru překonává film, ve kterém žáci
oné nejmenované střední školy chodí v adidaskách, o několik koňských délek. Tím se stává mnohem pravděpodobnějším,
Harry je tu představen ve světle, v jakém ho asi paní Rowlingová (a hlavně Warneři jako skuteční majitelé práv)
vidět nechtěla a nebude chtít vidět.
Donkeyovi jsou celkem normální rodinka, byť život na malém městě pro ně je dost složitý. Nezaměstnaný
otec se musí hodně ohánět, aby vystačili s penězi, naštěstí s Harrym dostanou finanční injekci, která je drží
nad vodou a zahlazuje rány, které den po dni od svého svěřence dostávají. Harry je docela drzý a nekompromisní
spratek, využívající svoji schopnost číst v myslích mudlů - vlastně tady trdlů - k pohodlnému životu.
Adoptivní rodiče se ho bojí stejně tak, jako jeho bratránek, a ve škole se učit nemusí, vykrádá vědomosti z
hlav spolužáků stejně jako učitelů. A představa, že by měl studovat na nějaké střední škole, ho vůbec neláká.
Až poklasný Hadrin ho přemluví - a výrazně mu pomůže joint, který Harrymu ubalí, a který poslouží jako lákadlo
k radostem, které Harrymu byly u Donkeyových upřeny. Cestou do Bradavic Neštovic se setká s dívkou
Mixií (omylem pokřtěnou Mixomatóza, nedivte se, že raději používá tuto zdrobnělinu), Benem a dalšími
studenty včetně jeho školního nepřítele Paco Halfoxe.
Škola je, jak jinak, zaplněna nejen žáky a jejich učiteli, ale také duchy. K inventáři ovšem patří i školní
počítač, který se pro každou kolej jmenuje jinak, a který řídí přístupová práva studentů, jimž bez čipové
karty nedovolí ani jít na záchod. Pochodně byly už dávno - po několika mírně katastrofických příhodách -
vyměněny za elektrické světlo, a ředitel Bumbál má ve své pracovně notebook, který v této knize sehraje dost
důležitou roli.
Román Harry Trottel a kámen MUDr. Tse je ze všeho nejvíc jiným pohledem na příhody tohoto siroty, zbavuje ho
jeho aureoly čarodějnického génia, byť v embryonálním stavu, a představuje nám ho jako zcela běžného dospívajícího
chlapce. Harry využívá svých schopností pro své pohodlí, je stejně zlomyslný a tvrdohlavý, jako jeho trdlovští
vrstevníci. Není to žádný nedostižný idol, zmítá s ním nastupující puberta (však také jemu a Benovi Bumbál
půjčí o vánočních prázdninách Playboy, aby byli alespoň částečně připraveni na reálný život), s Benem
soupeří o Mixiinu lásku, a ta zase trpí podobnými problémy, jen na rozdíl od chlapců se chodí vyplakat do jediného
soukromí, které na britské internátní škole má, totiž na dívčí záchod.
Autor - podle všech indikací Čech - napsal příjemně čtivou knihu, vybočující z dosavadní řady různých
parodií a odvozenin originálu. Její účinek je v původnosti polohy, v níž je Harry Trottel zobrazen, zcivilněný
a víceméně zbavený oné neprůstřelnosti, jakou je vybaven jeho vzor. Je to asi takový rozdíl, jako mezi Mirkem
Dušínem a Huckleberry Finnem. Parodické prvky tu samozřejmě najdete (například zjištění, proč Harry má na čele
jizvu ve tvaru dvojitého vé), ale spíše jsou součástí příběhu Harryho Trottela, než násilně nakupenými
reflexemi jeho vzoru.
Není to tedy třeskutá parodie satirizující originál, jeho postavy a události, ale humorné příjemně čtivé
vyprávění, jehož efekt především vychází z oné realistické polohy povahy Harryho i prostředí, v němž se
pohybuje, a z kontrastu s Harrym dle JKR.
Peter M. Jolin,: Harry Trottel a kámen MUDr. Tse
obálka: Lucie Jančovičová
CZ Books, 2005
393 stran, 249 Kč, vázané
ISBN 80-86785-09-2