Inu, byla to také víra, která přenesla čtenáře přes předchozích šest knih této série k závěrečné, sedmé v trilogii. Nevím, jestli v jiných literárních žánrech můžete potkat něco podobného, ale v SF&F to je jev poměrně běžný. Nicméně víra sama by čtenářům nestačila - napínavý příběh se přehoupl do své závěrečné fáze a všechny dějové linie spějí k jednotnému rozuzlení.

Louise a Quinn na Zemi, její rodný Norfolk kdesi v paralelním Vesmíru, Al Capone v boji o moc s Kierou, kettonská osvobozovací operace i její střípek přenesený kamsi daleko, habitat pomalu zmírající zimou ve stejně nepřátelském prostředí - a, samozřejmě Jozue. Ten pronásledovaný Kierou hledá Spícího boha, který by mohl odpovědět Jozuemu na otázku, jak zvládnout posedlé.

Závěr galaktického příběhu je stejně dramatický a strhující, jako šest předchozích svazků. Dějové zvraty se podřizují konvergenci jednotlivých linií ke konečnému rozuzlení, a tak tu a tam najdeme něco trochu stylem deus ex machina. Přesto Peter Hamilton dokázal udržet vysoký standard vyprávění, a nevadí, že některé linie (především Norfolk) končí bez pointy.

Hamiltonův epos je ojedinělé dílo svým záběrem. Přestože se celý děj - s výjimkou prologu - odehrává přibližně v průběhu jednoho roku, množstvím linií dokázal autor naplnit téměř čtyři tisícovky stran - takový špalek by se ve třech knihách české polygrafii vyráběl opravdu hodně těžko. Počet dějových linií, v některých okamžicích se pohybující až k desítce, vyžadoval značnou pozornost čtenáře a v některých momentech se děje na planetách obsazovaných posedlými podobaly jako vejce vejceti. Závěr už byl pojat s trochou zjednodušení, obávám se ale, že kdyby autor rozmotával ten svůj uzel opravdu důsledně, nestačily by na to dvě knihy.

I přes tyto výtky se jedná o vynikající román, či spíše galaktický epos, který svojí propracovaností bude jen těžko hledat soupeře. Různé rasy a jejich organizace, rozdělení lidí na adamity a edenity, posedlí, bitekové technologie, kosmické lodi s vlastní osobností, a také Spící bůh - to vše je souborem nápadů, které by každý z nich vystačil na samostatný román. Už jenom osudy Alkad Mzuové vlastně takovým samostatným příběhem v příběhu jsou, a podobně bychom mohli vyčlenit některé další linie.

Celkově tedy jde o nadprůměrný cyklus, který se pohybuje v hraniční zóně mezi klasickou hard SF a moderní space operou. Svojí komplexností a propracovaností překrývá nedostatky, které se v něm při tak ohromujícím rozsahu vyskytly.

Peter F. Hamilton: Nahý bůh, část 3. - Víra (The Naked God)
přeložil: Petr Tschorn
obálka: Jim Burns, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2005
531 stran, 269 Kč (členové klubu Trifid 179 Kč), brožované
ISBN 80-7254-617-1