Středa 10.4.2002
Svátek má Darja

Biologie a příroda
Vesmír
Fyzika
Medicína
Matematika
Historie
Umění
Filosofie
Psychologie
Humanitno
O Zemi i zemi
Techno
Chemik

Ohlašovna
Rozhovory
Recenze
Soutěže
Lidé
Co když...?
Satirikon
K diskusi
Pa - vědo

Archiv vydání


Anglický Úřad pro UFO zavřen

Anglický úřad The British Flying Saucer Bureau, který po celé půlstoletí pátral po mimozemšťanech a jejich aktivitách, ukončil svou činnost. Tento úřad, který měl v jedné době až 1500 pracovníků po celém světě, registroval v minulosti týdně kolem 30 různých hlášení o výskytu UFO. V poslední době ale počet hlášení klesl na minimum a také na pravidelné měsíční konference docházelo tak málo účastníků, že je bylo nutno pozastavit. Podle Denise Plunketta, spoluzakladatele úřadu, je nutno činnost úřadu ukončit pro nedostatek UFO.

Víra v UFO klesá i v Německu čtěte zde:
>>>


Zpráva pro tisk

6. valné shromáždění Učené společnosti

Ve dnech 15. a 16. května 2000 se v Praze uskutečnilo 6. valné shromáždění Učené společnosti ČR za účasti 42 řádných a 3 čestných členů.
>>>


Úroveň životního prostředí v České republice za poslední desetiletí očima vědců
Tiskový odbor Kanceláře Akademie věd ČR zve zástupce médií na tiskovou konferenci
Stav životního prostředí ČR 10 let po listopadu, která se koná ve středu 10. května 2000 v 9:00 h
v místnosti č. 108 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
>>>

 
POZOR
POZOR - Informace o přednáškách, sympoziích, seminářích, tiskových konferencích atd...
najdete v OHLAŠOVNĚ.
 HLAVNÍ STRÁNKA

10.4. ROZHOVOR: Ženy a muži - věčné téma
Marie Haisová

Ženy a muži - věčné téma


O penězích, čase a životě v českém prostoru


s britsko-českým spisovatelem Benjaminem Kurasem

Pane Kurasi, napsal jste řadu knih, ve kterých vtipně a zasvěceně popisujete situaci v Čechách z důležitého odstupu. Po ideologii komunistické zavládla u nás ideologie konzumní. Lidé uvěřili, že “čas jsou peníze”, úplně se zapomnělo na to, že jsou zdroje další, kterými jsou lidé, jejich čas, příroda. Jak je tomu v Británii? Je to tam také tak markantní?

Penězi se všechno nevyřeší, ale bez peněz se toho vyřeší ještě míň. Posedlost penězi tvoří Ameriku, nenávist k peněžní civilizaci končí Afghánistánem. Honba za penězi má míň co dělat s penězi samotnými než s žebříčkem hodnot, jakým řídíme svůj život. Takže než na peníze nadávat, možná by bylo lepší si je umístit na správné místo. Za co svoje peníze vyměňujeme, to má pro nás větší hodnotu, jinak bychom je nevyměňovali. A naopak, čeho se za peníze někoho jiného vzdáváme, to má pro nás hodnotu nižší, jinak bychom se toho nevzdávali. Zní to možná paradoxně, ale čím jsme chudší, tím mají peníze pro nás větší hodnotu, protože jsme za ně ochotní hodně obětovat a za málo věcí je vyměňovat, protože, jak se říká, “na to nemáme”. Takzvaná konzumní společnost dává penězům hodnotu ne vysokou, nýbrž naopak nízkou, protože nás nutí je za kdejakou zbytečnost utrácet. Tržní ekonomika je vlastně dost velká legrace. Pokud jde o Británii, ta má v posedlosti penězi před Českem o nějakých dvacet let náskok. Takže to pomalu začíná doznívat a roste počet lidí, kteří začínají vnímat, co vlastně pro ně peníze reprezentují a jak se co dá získat bez zbytečného utrácení, tudíž i té honby za penězi.

Můj otec byl z osmi děti, z velmi chudé rodiny, kde všichni hráli na nějaký hudební nástroj. Rád říkával “Nic jsme neměli, ale uměli jsme se radovat. Vy máte všechno, ale radost vám chybí.” Čím si to vysvětlujete?

Ztrácíme schopnost snadné a přirozené lidské komunikace a navazování vztahů a řešení konfliktů. Vnímáme druhé spíš jako obtížnost než inspiraci. Jedna americká socioložka to pojmenovala “cocoon culture”- něco jako kultura života zavřeného v larvím obalu, nebo v ulitě. Trávíme čím dál víc času buď sami zavřeni s nějakými hračkami, ať už je to televize, počítač nebo auto, a míň času poznáváním druhých lidí. Na Západě je to o něco horší, protože to trvá už třetí generaci. Britští teenageři prý tráví průměrně 26 hodin týdně u televize, někde jsem se dočetl. To znamená beze slova komunikace s druhými. Vyrůstají k něčemu, čemu se říká společenský analfabetismus. Tedy neznalost základní abecedy společenského styku a nezájem se ji učit.

Kontrastní obrázek se nechá vidět v pražském metru, kde můžete potkat podrážděné, naštvané, v lepším případě netečné lidi. Nad nimi září z reklam šťastné tváře reklamních pozérů a pozérek. Proč si lžeme, na co si hrajeme a proč?

Reklama si hraje jenom na to, aby někdo někomu něco prodal, ať už zboží, nebo ideologii či politiku. Nemusíme to vztahovat na sebe a účastnit se toho. V žádném případě nemusíme přijímat, že “my” si lžeme nebo na něco hrajeme.

Ekonomové se dopouštějí dalšího omylu tím, že se veřejně přetřásá pouze úroveň makroekonomická. Deficit státního rozpočtu jde do miliard. Já jsem nikdy žádné dluhy neměla a velmi nerada bych do nich upadla. Proč si myslíte, že ekonomy nezajímá mikroekonomika, ekonomika žen a jejich každodennost?

Ekonomové se dopouštějí omylů nepřetržitě. Ekonom je člověk, který nám zítra vysvětlí, proč se dnes nestalo, co předpovídal včera - jak praví stará definice. Státní deficit je vůl, ale bez dluhu nemůže fungovat žádná slušná ekonomika. Musí to ale být dluh, který nám umožňuje vytvářet víc, než si vypůjčujeme, jinak se staneme jeho otrokem. Ale dluh máme kolem sebe všude. Když třeba dnes pošlete nějaké redakci článek, který vyjde příští týden, ale honorář vám přijde za šest týdnů po vytištění, dáváte redakci sedmitýdenní úvěr, čili ona si jej od vás bere na dluh. Když u nějakého zaměstnavatele pracujete a plat dostanete až na konci měsíce, tak mu svou práci taky poskytujete na úvěr. Bída vzniká vždy tam, kde se nic nedává na dluh a musí se platit v hotovosti předem. Protože si to může míň lidí dovolit, míň se toho prodá, tudíž se toho míň vyrábí, tudíž míň lidí se uživí.

Proč ekonomy nezajímá mikroekonomika? Protože mikroekonomika je o tom, jak jednotlivci vytvářejí bohatství a makroekonomika o tom, jak by to vytvořené bohatství instituce prošustrovávají. Ekonomové pracují s údaji vypočitatelnými, logickými a předvídatelnými, takže zapomínají, že ekonomika se skládá z lidí nevypočitatelných, nelogických a nepředvídatelných. Kdyby se chtěli zabývat jimi, přestali by být ekonomy a stali by se psychology či sociology. Ti ale zase neumějí propočítávat makroekonomiku. Takže ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc.

Uděláme moc, ale také blbostí. Levice neví, co dělá pravice. Není to tím, že ti strategicky rozhodující jsou muži, kterým to “horizontálně” nemyslí?

Už dávno se ptám, kdy se mezi ty velké spisovatelky, vědkyně, političky, manažerky a podnikatelky konečně přiřadí i nějaké ty velké ekonomky. Kde se nám schovávají?

Ale jsou. Třeba Hazel Hendersonová. Žena však myslí v širších souvislostech, je pro ni nepřirozené zabývat se “jen” penězi. V přírodě se také nevyskytují jednotlivé, od sebe odtržené a na sobě nezávislé jevy. Tak se totiž bohužel prezentuje ekonomika.

Já si myslím, že workoholismus je jednou z hlavních příčin ekologické krize. Lidé chodí do práce, aby si vydělali na auto, které potřebují na jízdu do práce. Když by se místo toho milovali, byli by šťastnější a světu méně škodliví. Proč to nedělají?

Workoholismus není nic nového, za starých dob se tomu říkalo nevolnictví a ještě za starších otroctví. Naštěstí Mojžíš vymyslel šábes, čímž nám sdělil, že aspoň jeden den v týdnu by se mělo odpočívat, mudrovat a vyžívat se v radovánkách. V pracovní dny, jak praví staré židovské přísloví, má slušný člověk pracovat jenom půl dne: buď těch prvních dvanáct hodin, nebo těch druhých dvanáct hodin. Každá hodina navíc je workoholismus, každá hodina míň je flákačství. Nevím, zda světu škodí víc workoholici nebo flákači. Pak je ale samozřejmě důležité, co všechno si člověk představuje pod pojmem práce a zda ji vnímá jako nudnou otročinu nebo jako svobodnou zajímavou tvorbu s možností duchovního růstu. Je třeba práce tohleto naše povídání, které snad někdo někde otiskne a zaplatí? Nebo jenom laškujeme?

Nevím, jak pro Vás, ale pro mě je velkou rozkoší vyměňovat si názory s chytrým mužem. Moje zkušenost je, že energie, kterou vydám se mi vrací, byť ne vždy okamžitě. Dám příklad. Tady se ustálilo, že životní úroveň se pozná nikoliv podle značky auta, či velkého domu, ale podle toho, jak dobré vzdělání mohou rodiče dopřát svým dětem. Můj mladší syn studoval na prestižní soukromé škole ve Švýcarsku, teď je na International School of Prague. Za příjmy ekologické aktivistky bych to nikdy nepořídila.

Když mluvíte o vztazích, dluzích, setkal jste se v Británii s LETS (Local Exchange Trade Systém), který nahrazuje finanční směnu směnou výměnnou? Prý je v severní části Londýna velmi rozšířená.

A hlavně nepopulární u berňáku. Dovedete si představit, jak supí představami, kolik mu unikne daní na nepeněžité výměně služeb a zboží, které nemůže zdanit? Jak už mudruje, jak zdanit, když soused sousedovi za čerstvou mrkev ze zahrady pohlídá děti, uklidí domácnost, nebo odveze na nádraží? Ta krásná absurditka je, že čím víc takových výměn bude, tím budeme všichni bohatší, ale tím bude makroekonomika, tedy státní ekonomika, chudší. Ta se totiž počítá v takových věcech, jako hrubý národní produkt, který se zas počítá podle peněžitých výdělků, a ty se zase počítají jen z toho, co kdo vykáže k zaplacení daní.

Jak vnímáte zdejší občanskou společnost?

Jestliže občanskou společností myslíte aktivní účast občana na utváření vlastního osudu způsobem jiným než remcáním na to, co zas někdo zbabral nebo nezařídil, tak ji zatím moc nevnímám.

Co si myslíte o českých neziskových organizacích? Liší se od britských?

Vím toho o nich málo, ale předpokládám, že se od britských moc lišit nebudou, kromě toho, že mají určitě k dispozici míň prostředků, protože v Česku se ještě dostatečně neoživila tradice soukromých dobročinných příspěvků na všelijaké kauzy, kterým ten či onen jednotlivec fandí. Pořád se mně zdá, že převládá představa, že na všechno by měl přispívat stát nebo nějací mecenáši ze zahraničí.

Pane Kurasi, děkuji Vám velice za Váš čas, Vaši energii a Vaši ochotu odpovídat na mé ženské otázky. Marie Haisová

===============

Benjamin Kuras

Narozen 4.4.1944 Zlin, od roku 1947 Olomouc, kde žil do konce studia anglistiky na UP v roce 1967. Od roku 1966 literárně přispíval do rozhlasových pořadů ČR Ostrava. V roce 1968 půl roku redaktorem anglického vysílání Československého rozhlasu Praha. V září 1968 emigroval do Londýna, v roce 1969 nastoupil do české redakce BBC World Service, kde pracoval 5 let na plný úvazek, a ještě do roku 1989 jako pravidelný externista, už na volné noze jako spisovatel a překladatel. Britský občan od roku 1974.

První Kurasovu anglickou rozhlasovou hru Anthony and Francis Are Alive vysílala BBC v roce 1976 a měla řadu repríz v překladech v Německu, Itálii a Izraeli. V roce 1977 londýnské divadélko Soho Poly uvedlo jednoaktovku Friday Murder, kterou později převzal rozhlas BBC, několik německých rozhlasových stanic, Itálie, a izraelský rozhlas. Díky své hlavní postavě, londýnskému Davidu Goldbergovi, se tato hra na návrh rozhlasových dramaturgů německých a izraelských stala základem pro sérii 6 detektivek, z nichž tři Kuras napsal na zakázku a pro světové premiéry izraelského rozhlasu v letech 1983-85.

Friday Murder (BBC 1977)

Blasting in Progress (Israel 1983) - Český rozhlas ji vysílal pod titulem Pozor třaskaviny v roce 1998

Milk and Honey (Israel 1984)

Russian Salad (Israel 1985)

Goldberg, New York (Saarbruecken 1988)

The Golden City (Saarbruecken 1997)

Celkem se Kurasovi hrálo 15 her v šesti zemích.

Od roku 1990 Kuras přispívá do českých periodik: Respekt, Bajt, Český deník, nejnověji Lidové noviny a Profit. V pražských nakladatelstvích Baronet, Linde a Evropský literární klub vydal tyto knihy:

Czechs and Balances

Češi na vlásku

Business je byznys

Anglie je na houby

Jak přežít padouchy

Nebýt Golema

As Golems Go

Je na Marxu život?

Is There Life on Marx?

Deník viruse aidsu (2001)

Pryč s prašivkami (2001)

Antonín a František jsou naživu (20010

Marie Haisová, M.B.A.

Narodila se 12.4.1951 v Klatovech. V roce 1971 absolvovala Střední ekonomickou školu v Klatovech, dva roky studovala na Lidové konzervatoři a v 1973-1978 soukromě studovala tomistickou filozofii. V devadesátých letech absolvovala několik vzdělávacích kurzů a v roce 1998 ukončila Master of Business Administration (M.B.A.) na Sheffield Hallam University.

Pracovat začala v roce 1968 jako sekretářka obchodního náměstka v Kozaku Klatovy. V letech 1970-1979 byla referentkou v Pozemních stavbách Praha. Poté byla až do roku 1988 v domácnosti, vychovávala syny Jana (1979) a Petra (1983). Uklízečka v mateřské škole (1988-89). Sekretářka v osobním sekretariátu prezidenta Václava Havla (1990-1992). Pak asistentka náměstka generálního ředitele České pojišťovny (1992). Plně se začala věnovat ochraně životního prostředí jako ředitelka Kanceláře Zeleného kruhu (1993-1997), ředitelka Nadace Sue Ryder (podzim 1997), nyní jednatelka vlastní nevládní organizace, Agentury GAIA, kde se věnuje programům Zeleň je život, Ženy a životní prostředí, Peníze nebo život.

Je realizátorkou těchto projektů:

“Zelený dům” - kampaň za vyjmutí DDM a sídla ekologických iniciativ z privatizace (1994)

“Zelená střecha” (1995)

“Zelená obec” - výsadba stromů na různých místech Prahy (1996-2001)

“Růže mezi trním” - mezinárodní konference o významu žen v politice (1997)

“Libkovice zdař bůh” - analýza situace v severních Čechách (1996)

“Pověz, kdo je nejkrásnější I” - přístup politi k otázkám životního prostředí (1996)

“Peníze nebo život” - mezinárodní konference o alternativách ke konzumnímu způsobu života (1996)

“Ekologická cesta do společné Evropy” - vzdělávací programy pro školy (1999)

“Život není na prodej” - mezinárodní konference na téma “Ženy, děti, příroda jako alternativa k politice WB, IMF a WTO. (2000)

Čas je život” - informační a osvětový projekt na téma rovných příležitostí (2001)

“Znáte svůj prostor?” - rozvoj komunitní a sousedské spolupráce (od 1999…)

“My v 21. století” - vytvoření modelové ekologické školky (od 1998…)

“Pojďme si pomáhat - LETS” - rozvoj vzájemné občanské pomoci (od 1999…)

Spoluorganizátorka sborníku Růže mezi trním aneb ženy v politickém životě (1996), spoluautorka sborníku Peníze nebo život (1998), spoluautorka sborníku My a Evropa 21. století (2000), Život není na prodej (2001). Příspěvky ve sbornících: Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima. One woman přes 1999; Dialogy s budoucností, futurologická revue č. 8, 1999; Nadační fond maličkých Olomouc, 1999.

Je autorkou výukových seminářů Myšlenka, slovo, čin”, řady článků a příspěvků pro rozhlas.




Další články tohoto autora:
Marie Haisová

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku:




Výběr z vydání

  • CESTY: Švédský národní průšvih - a my

  • ROZHOVOR: Ženy a muži - věčné téma

  • FILOZOFIE: Umíme mluvit? (díl 3. poslední)

  • KNIHA: Třistakrát z židovského humoru

  • LIDÉ: Lze zabránit válečnému Armageddonu? (6)

  • OHLAŠOVNA: SEMINÁŘ VÝKONOVÁ VYSOKOFREKVENČNÍ TECHNIKA

  • LIDÉ: Lze zabránit válečnému Armageddonu? (5)

  • O připravovaném osudu Česka po vítězství Německa ve II. světové válce: z nástupního projevu R. Heydricha Praze v říjnu 1941

  • FILOZOFIE: Umíme mluvit? (Díl 2.)

  • LIDÉ: Lze zabránit válečnému Armageddonu? (4)

  • LIDÉ: Jeden z prvních českých profesionálů v Japonsku

  • FILOZOFIE: Umíme mluvit? (díl 1.)

  • K DISKUSI: Českobudějovická High-Tech štika hledá partnery mezi akademiky.

  • INFO: V Bílých Karpatech a Beskydech probíhají akce na záchranu obojživelníků

  • Existuje u astmatiků synergie mezi alergeny a viry?

  • Na okraj

    OHLAŠOVNA

    Velká vstupní testování IQ se budou konat
    v Hořovicích 26. 3.
    v Ústí nad Labem 8. 4. 2002,
    v Praze a Olomouci 9. 4. 2002
    v Ostravě 10. 4. 2002.
    Více informací na stránkách MENSY




    A Beautiful Mind ziskal nakonec Oscara jako nejlepsi film, a sehral tak ulohu cerneho kone, ktery predbehl favorizovane nacancane hollywoodske kyce. Pozorni ctenari vedecke sekce NP si mozna vzpomenou, ze na tema 'John F. NASH: Navrat po trech desetiletich' psal NP jiz 26.5.2000.
    Zdeněk Slanina článek zde



    Novinky ve vědě, novinky na Science Worldu

    Ačkoliv se týdenní periodicitu ne zcela daří dodržovat, je zde další porce novinek z vědeckého portálu Science World. Jako hlavní téma tentokrát dominovala matematika, fyzika a vzájemné vztahy mezi těmito obory, několik perliček věnujeme také psychologii a religionistice.

    Jaký je vztah mezi matematickou a fyzikální realitou, např. mezi rovnicí a hmotou? Co je odvozené z čeho? Zajímavý pohled na tento problém přináší tzv. Tegmarkova katedrála.

    Další půvabný myšlenkový experiment se týká lidského vědomí. Nejsme nakonec roboty? Jak by se choval lidský automat, tzv. Chalmersova zombie?.

    Jaký tvar má náš vesmír? Kosmologové v zásadě předpokládají, že může být buď rovný (eukleidovský), nebo dvěma způsoby zakřivený. Tyto dvě dále možné geometrie se označují jako sférická a hyperbolická. Jaká ze tří možností je ta správná?

    Černá díra je jedním z "divácky nejatraktivnějších" objektů předpokládaných v současném vesmíru. Existují ale vůbec? K dispozici totiž máme i alternativní modely, jak se pokouší ukázat článek Černé díry, nebo gravastary?

    Nekonečna nemusí být kupodivu stejně velká. Je třeba reálných čísel více než těch racionálních? A co třeba čísla celá v porovnání se sudými. Zajímavá diskuse rozvinula kolem článku o velikosti nekonečen.

    Oblíbeným směrem moderní fyziky, který poněkud nesouhlasí s deterministickou kosmologií, je tzv. teorie chaosu. Jeden z příkladů, na kterým je možné ji demonstrovat, představují tzv. Votinové struktury.

    Přímka má jeden rozměr, rovina dva, prostor tři, prostoročas čtyři. Zdánlivě je všechno jasné, existují však i objekty, jejichž rozměrem je desetinné čísly. Touto otázkou se zabývá článek Kolik rozměrů mají fraktály? a následná diskuse.

    Několik spíše drobných střípků: Kromě slovníků cizích jazyků existují i výkladové slovníky odborné. Pokusili jsme se na Science Worldu sestavit jakýsi malý přehled těchto aplikací.

    Představujeme Jungův životopis jako komiks.

    Věnujeme se také zakladateli české egyptologie Františku Lexovi, jednomu z předních odborníků na staroegyptské náboženství.

    A na závěr: Víte, jak se baví matematici, když jsou upoutáni na lůžko? Samozřejmě, jak jinak - prostřednictvím operací s čísly. Může to mít ale značně bizarní charakter.

    Pavel Houser






    Podrobné vysvětlení udělení stříbrných a zlatých Bludných balvanů zde najdete zítra a pozítří




    POZVÁNKA
    Komise pro udělování Bludných balvanů Českého klubu skeptiků Sisyfos Vás zve na slavnostní udělování cen:
    Bludný balvan 2001
    jednotlivcům a skupinám za "matení české veřejnosti".
    Kostýmovanou antickou akci zakončí ezoterický seminář: Umíme to lépe
    Čas: 19. 3. 2002 od 18:00,
    posluchárna bude otevřena od 17,30
    Místo: Matematicko-fyzikální fakulta UK, Ke Karlovu 3, Praha 2
    Na setkání se těší Jiří Grygar
    se svou skeptickou družinou