NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pondělí 4.6.2001
Svátek má Dalibor

 Hledání:
 Výběr z vydání:

MICHAEL ŽANTOVSKÝ: Komentář týdne 29.5. - 4.6. 2001

DROGY: Aplikační místnosti nebo šlehárny? (úvod)

DROGY: Aplikační místnosti nebo šlehárny? (zpráva)

KARLOVA UNIVERZITA : Vlna nenávisti vůči Slovákům ?

MROŽOVINY: Rytíři nebes I

POVÍDKA: Syn slunce

RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání s růžovým tankem

PSÍ PŘÍHODY: Tentokrát o ptácích

LITERY: Odhalení estébáků

ŽIVOT: Vzpomínka na dobrého člověka

O ZEMI: Mnoho povyku pro CO(2)?(3)

PENÍZE: V cestovkách se k zákazníkům chovají lépe

MÉDIA: Dobrá zpráva

POLITIKA: Gross o falešných negativních lustračních osvědčeních

MICROSOFT: Office XP slavnostně představen
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Doprava
Historie
Mejlem
Ekologie
Internet
Drogy
Telekomunikace
Média
Právo
Školství
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost >> Drogy

4.6. DROGY: Aplikační místnosti nebo šlehárny? (úvod)
Tomáš Zábranský

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se v protidrogové politice do centra pozornosti široké veřejnosti, zdravotníků a nakonec i politiků dostal kromě stávajících "pilířů" (represe, prevence a abstinenční léčby) nový přístup - "harm reduction" čili "snižování škod." Povýtce pragmatické a často kontroverzní metody, které používá, si kladou za cíl zmírnit rizika, které (především injekční) užívání drog přináší společnosti "díky" uživatelům, kteří s tímto škodlivým návykem nejsou schopni nebo ochotni přestat. Filozofie snižování škod je vedena především postojem "používejme to, co funguje." Možná i to je důvod překotného rozšiřování aplikačních místností v posledním období.

Aplikační místnosti (též "centra hygienické aplikace") představují zdravotnická zařízení, v nichž si mohou závislí za hygienických podmínek a beze stressu aplikovat přinesenou drogu; v některých zemích je jím dokonce droga (většinou farmaceuticky vyrobený heroin) vydávána.

Aplikační místnosti si kladou za cíl

A) odstranit šíření nemocí, přenosných krví (AIDS a záněty jater typu B a C) mezi závislými a zabránit jejich "vynesení" do populace, která drogy neužívá

B) zabránit úmrtí na předávkování mezi závislými

C) významně snížit nebezpečí poranění dětí i dospělých o odhozené jehly na ulicích, hřištích, v parcích apod. (uživatelé v místnostech si drogu aplikují sterilními nástroji, které jim jsou vzápětí odebrány)

D) snížit užívání na veřejných místech (průjezdy domů, ulice atd.), které vyvolává veřejné pohoršení a mohlo by působit návodně pro děti a mládež

E) dostat závislé uživatele do pravidelného kontaktu s lékařskou a další pomocí (což mimo jiné zvyšuje možnost převedení na substituci typu metadonu nebo dokonce abstinenčně orientovanou terapii v okamžiku, který je pro to vhodný)

Všechny existující místnosti mají status zdravotnických zařízení, zaměstnávají zdravotnický personál a sociální pracovníky a řídí se přísnými, přesně definovanými pravidly, čímž se významně liší od divokých "šleháren" typu curyšského "drogového parku" ze sedmdesátých let i od "drogových bytů," jak je známe z České republiky dnešních dnů.

Aplikační místnosti zavádějí přísná kritéria pro ty, kteří je chtějí využívat. Většinou mezi ně patří

  • prokázaná a lékařsky potvrzená dlouhodobá tělesná závislost na droze (nemůže se tedy stát, aby v nich drogu užívali experimentátoři nebo dokonce "začátečníci")
  • zákaz obchodování s drogou nebo jejího bezplatného předávání (v případě porušení tohoto pravidla je přivolána policie)
  • zákaz násilného chování v zařízení (dtto)
  • omezení pobytu v zařízení (většinou maximálně 30 minut)

S aplikačními místnostmi bývá vesměs spojena možnost oprat si šatstvo, někdy pořídit si obnošený oděv a v některých případech i charitativní potravinová a vitaminová pomoc.

Základní podmínkou zvýšení bezpečnosti a komfortu všech občanů díky aplikačním místnostem (jinými slovy především zamezení porušování veřejného pořádku závislými a snížení rizika poranění o jehly a následné nákazy) je shoda a těsná spolupráce zřizovatele zařízení (jímž většinou bývá obec a v některých případech církve) s policejními orgány a státním zastupitelstvím. Obce ve všech známých případech výslovně podporují - a to v některých případech i finančně - zvýšenou přítomnost policie v okolí aplikačních místností, aby tak zabránily dealingu a/nebo veřejnému užívání při čekání na vpuštění do aplikační místnosti.

V posledních několika letech byly aplikační místnosti zakládány především v evropských zemích, když prvním státem, který z nich učinil standardní a oficiální součást své protidrogové politiky, bylo Německo. Přijetí příslušného spolkového zákona v únoru 2000 se setkalo s vyjádřením nesouhlasu ve Výroční zprávě INCB (Mezinárodního výboru pro kontrolu drog - informační agentura OSN bez výkonných pravomocí). Německo vyjádřilo ochotu obhájit svůj postup před příslušným mezinárodním soudem, INCB však žádný podnět k soudu nepodal a Výroční zpráva INCB z roku 2001 se nese ve znatelně smířlivějším tónu - pravděpodobně zejména proto, že Úmluvy OSN o kontrole narkotik výslovně dovolují používání drog za "vědeckými a zdravotnickými účely" a německé aplikační místnosti jsou z definice zdravotnickými zařízeními.

Během posledních dvou let došlo po ověření úspěšnosti aplikačních místností ve smyslu dosažení cílů, jež si kladou (viz výše) k jejich dalšímu rozšíření: v Evropě jsou dnes aplikační místnosti bez vydávání heroinu zavedeny kromě Německa ještě v Nizozemí, Švýcarsku a Luxemburgu. Heroin k aplikaci je vybraným závislým vydáván ve Velké Británii, některých holandských zařízeních, ve Švýcarsku a ve Španělsku, zavedení tohoto způsobu minimalizace škod se chystá v Rakousku a Portugalsku.

Nejnověji byly aplikační místnosti zoficiálněny v Austrálii otevřením církevního zařízení tohoto typu v Sydney; novinkou je též vývoj v Kanadě, kde podporu "centrům hygienické aplikace" ve Vancouveru vyjádřil Robert Lesser, velitel protidrogových jednotek Kanadské policie (RCPM).

V České republice se o aplikačních místnostech zatím vedly úvahy pouze pro centrum Prahy, které je z České republiky nejvíce postiženo negativními jevy, souvisejícími s veřejným užíváním drog. Podnět k jejich zřízení podaly v roce 1999 příslušné odbory Městské části Prahy 1 prostřednictvím místostarostky pro sociální a zdravotní problematiku Mgr. Pavly Kafkové. Následovaly dva roky diskusí, završené návštěvou některých zastupitelů a přizvaných odborníků v obdobných zařízeních ve Frankfurtu nad Mohanem a Hamburgu.

Na sklonku loňského roku došlo k hlasování obecního zastupitelstva, které záměr stát se zřizovatelem aplikační místnosti těsnou většinou odmítlo a k řešení tohoto problému, přesahujícího hranice jedné městské části, vyzvalo Magistrát hl. m. Prahy.

Ten minulý týden odmítl nejen zřízení aplikačních místností, ale i podporu programům výměny injekčního nářadí a dalším ve světě běžně prováděným způsobům ochrany společnosti před negativními důsledky užívání drog. Tato zdravotní opatření se rozhodl nahradit tvrdším prosazováním represe a náměstkovi pro zdravotní péči Otto Köchnerovi nařídil v tomto smyslu přepracovat program magistrátní protidrogové politiky.

(Příloha obsahuje souhrn dostupných zkušenosti s aplikačními místnostmi. Byl sestaven v červnu 1999 na žádost Rady MÚ Prahy 1.)

MUDr. Tomáš Zábranský

Ústav preventivního lékařství

LF UP Olomouc

psáno pro Listy Prahy 1 a Neviditelného psa

Zde je vstup do stránky na Psu, kde si můžete stáhnout rozsáhlý materiál, připravený na toto téma pro MÚ Prahy 1.




Další články tohoto autora:
Tomáš Zábranský

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: