NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pondělí 9.7.2001
Svátek má Drahoslava

 Hledání:
 Výběr z vydání:

REAGAN: Co pro mně znamená 4. červenec

ODSUN: Hovoříme o odsunu racionálně V.

ODSUN: Vášně pana Kovanice

SLOVENSKO : Tragédie, fraška, nebo od všeho něco ?

MROŽOVINY: Čím více se do h...a šlape, tím více smrdí.

RODINA A PŘÁTELÉ: Další uragan, který se nekonal

PSÍ PŘÍHODY: Lovec koček v akci

ŠKOLSTVÍ: Selekce na školách a víceletá gymnasia

LITERY: Počůraní mravenci

ÚVAHA: Ouha! Po starých časech touha

ZDRAVÍ: Zákeřné houby

PRÁVO: Špinavé ruce justice

PENÍZE: Můj stan, můj hrad

Misionářská svastika: Rasismus jako evangelická zbraň

NÁBOŽENSTVÍ: Legenda kontra skutečnost
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny

9.7. MROŽOVINY: Čím více se do h...a šlape, tím více smrdí.
František Novotný
O tom, že IPB smrdí, se zřejmě vědělo ve finančním světě dávno, ale obyčejným "kmánům" se předváděl hrdý "lev". V čele banky totiž stály postkomunistické nomenklaturní kádry, které se rychle orientovaly a pochopily, že po roce 1989 se místo klanění u vrbiček nosí "sponzorské dary". A v tomto ohledu byli manažeři IPB mistry, podle situace něco upadlo do volebního fondu tu ČSSD, tu ODS.
Byli mistři i jinak. V souvislosti s největšími "tunely" se obvykle citují některé investiční fondy, kauza LTO a Viktor Kožený, avšak podle mého soudu tím skutečně husarským kouskem na tomto poli bylo vyšachování státu z kontroly IPB v roce 1993. To byl ten nejkolosálnější "tunel" přímo na stát! Těm z politiků a státních úředníků, kteří konkrétně zaspali, nebo přimhouřili oči, se vina zřejmě neprokáže, i když zpráva Kalouskovy komise uvádí jmen přímo přehršel, neboť jejich seznam příliš čpí výběrem podle stranického klíče.
Nejsa finančník, nemohu posoudit, zda IPB zlomila vaz její avanturistická politika půjček (výpalné "starým" parteigenossen?!), jak tvrdí její protivníci, nebo zlovolná mediální kampaň, jež vyústila v tzv. run na banku loni na jaře, jak zase tvrdí její obhájci. Ať tak či tak, a to každý laik posoudit může, zdravá banka by se runu ubránila, a chytrá banka, vedena skutečnými bankéři a nikoli postkomunistickými nomenklaturami, které nedovedou nic jiného než dělat tunely a řídit banku stylem hry "letadlo", by run ani nepřipustila.

Ať už tedy byly důvody jakékoli, před 13 měsíci se IPB zhroutila a byl to takový kolos, že se nedala připustit likvidace pod nucenou správou. Připomínám, že IPB vedla mimo jiné účty Všeobecné zdravotní pojišťovny a její kolaps by znamenal kolaps zdravotnictví. Vedla i účty zastupitelstev a její kolaps by tedy znamenal i kolaps obecní správy, o 3 milionech drobných střadatelů ani nemluvě. Nabízí se tedy všetečná otázka - kdo se postaral o to, aby postkomunisty vedená banka, která v roce 1993 udělala tunel na stát a tím se mu tehdy jako jediná vymkla z kontroly, dostala tyto lukrativní, státem ovlivnitelné zakázky?!
IPB byla prostě tak veliká a významná, že zbankrotovat nesměla, i kdyby na to měla padnout poslední státní kráva. A na to nemusel být člověk ministr financí, aby to věděl.

Nejsa finančník, nemohu ani posoudit, zda Mertlíkem dojednaná transakce, jíž se IPB prodala ČSOB (s podmínkou, že ji stát bude i po prodeji "dosanovávat"), byla jedině možným prodejem bez uvozovek, nebo jen "prodejem", nebo přímo loupeží, jak tvrdí Klaus, či darem za peníze poplatníků, jak výraz svého stranického šéfa modifikoval poslanec Tlustý. Mohu jenom usuzovat, znaje svoje "pappenheimské", že pravda bude někde uprostřed. Především je třeba předeslat, že podle znalců českého bankovního světa pouze ČSOB byla vybavena jak know-how, tak kádrovým a materiálním zabezpečením, aby mohla IPB rychle převzít, a to bylo rozhodující, neboť vzhledem k významným účtům záleželo na každé hodině. Management ČSOB si byl pochopitelně svého výsadního postavení vědom, byl jediným reálným zájemcem o IPB a samozřejmě si vyžádal svoji "libru masa". Nyní se hádat, zda její velikost byla přiměřená a zda by ČSOB nějaké to "deko" měla vrátit, je prostě zbytečné a slouží jenom k předvádění toho nejhnusnějšího a nejpokrytečtějšího politického tyátru, jakého jsme po roce 1989 svědky. To, co ČSOB předvedla, když přitiskla vládu, potažmo Mertlíka ke zdi, je v bankovním světě obvyklé, což nepochybně dobře ví jak svatouškovský Klaus, tak jeho fámulus Tlustý a taktéž to musel vědět přímo od pramene poslanec Kalousek (podle jednoho z jeho poslaneckých kolegů osobní přítel! nomenklaturního manažera bývalé IPB Libora Procházky), který se přesto pasoval do role praporečníka pravdy a v této svaté roli se rozhodl "odhalit" temné "pikle" kolem prodeje IPB.

Netvrdím, že prodej IPB byl košer a Kalouskova komise nepochybně přistihla vládu s "prádlem flekatým". Jenže bylo třeba stranicky posunutého "barevného vidění", aby se tyto skvrny daly rozeznat na šedém, Klausovými koaličními vládami zapraném prádle! Přisámbůh, že nemám v oblibě socdemáckou vládu, ale kauza IPB není Mertlíkův případ. Na tom, že každý český občan, od kojence až po babky, zaplatí za IPB podle nejnižšího odhadu 10.000 Kč, nesou totiž vinu všichni ti stále titíž pánové, co si hřejí zadky jak na poslaneckých židlích, tak na předsednických křeslech Sněmovny. Mnohem ostudnější je pak to, že to dobře vědí, a přesto se nestydí zahájit a vést vyšetřování, jehož výsledek dopředu znají!
A NEJHORŠÍ NA TOMTO SEBEUKÁJENÍ POLITICKÉ JEŠITNOSTI A SNAZE SVÉST VINU NA TY DRUHÉ JE BEZOHLEDNOST, KTERÁ NÁS VŠECHNY MŮŽE PŘIPRAVIT O DALŠÍ STOVKY MILIARD!

Na rozdíl od slušných a moudrých lidí, kteří si své špinavé prádlo perou doma za zavřenými dveřmi, stranickou řevnivostí posedlí čeští politikové, kteří nedokáží táhnout za jeden provaz, i když jde o majetek nás všech, vybubnovávají do světa "pikle" kolem prodeje IPB, a vůbec nepřemýšlejí, jak přilévají olej do ohně, jímž je snaha Nomury získat náhradu za prodanou IPB.
Jestliže prodej IPB byl šlápnutím do lejna, je pouze pro bývalé vlastníky a tuneláře výhodné stále dupat okolo a pitvat, kdo do něho musel šlápnout, neboť mu leželo v cestě (a přitom zamlčet důležitější fakt- kdo je na té cestě udělal), pro všechny ostatní bylo nejmoudřejší si v soukromí rychle očistit kramfleky. Avšak parlamentní komise poslance Kalouska v onom lejnu tancuje a důkladně je roznáší - což není v jiném zájmu než v zájmu bývalých nomenklaturních vlastníků. Jako by nestačila arbitráž kvůli V. Železnému, parlament ustavením komise a babráním se v její zprávě tak bezhlavě poskytuje přitěžující materiály pro další možnou arbitráž. Myslím, že je zcela zbytečné se ptát, zda eventuálně prohraných sto nebo dvě stě miliard zaplatí Nomuře bojovník za pravdu Kalousek a spol., nebo zase my všichni.
A těm čtenářům, kterým se ze smradu, samoúčelně vypouštěného stávajícím parlamentem, zvedá žaludek a chce se jim zvracet jako mně, a třesou se vzteky, že místo 10 budou spíše platit 30 tisíc (i Nomuře) doporučuji jedinou věc - aby si tu hořkokyselou pachuť zvratků a vzteku podrželi v ústech až do parlamentních voleb - rok není až zas tak dlouhá doba.

Psáno v Praze 5. 7. 2001 velmi nabuzeným Mrožem




Další články tohoto autora:
František Novotný

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: