Neviditelný pes

Zdvojená síla malby Jitky a Květy Válových

Květa Válová
Dlaň, 1992

Návštěvníci právě probíhající retrospektivní výstavy malířského díla Jitky Válové a Květy Válové, pořádané v rámci projektu Praha 2000 - Evropské město kultury, v Národní galerii v Praze - ve Sbírce moderního a současného umění, se setkají s malbou monumentálního záběru a citové mohutnosti, která představuje díla obou malířek v 1. patře Veletržního paláce, kde bude jejich výstava otevřena až do 18. června 2000. Rozsáhlý soubor obrazů, kreseb a grafik shromažďuje díla ze všech období jejich tvorby a je vybrán z veřejných i soukromých sbírek, aby podal ucelenou zprávu o malířské práci této dvojice výrazných osobností českého poválečného umění. Citlivá a vynalézavá architektonická instalace výstavy akcentuje průchozí volnou střední osu a otevírá pohled na rytmickou řadu kolmých panelů s obrazy. Vytvořený model virtuálního "města" poskytuje divákům dostatečný odstup, aby vnímali vzájemné souvislosti prací obou malířek a umožňuje, aby se v prostoru tří křídel funkcionalistické budovy plně rozezněla emotivní síla jejich malby.

Jitka Válová,
Projekt Nového města
1968

Jitka a Květa Válovy studovaly v letech 1946 - 1950 malbu v ateliéru Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V průběhu 50. let jejich obrazy a kresby spadají do sféry předmětné malby a v 60. letech se jejich práce volně přiřazují k vlně nové figurace. Od roku 1954, kdy vznikla skupina Trasa, jsou jejími kmenovými autorkami a vystavují převážně s okruhem jejích autorů. V 70. letech obě malířky patřily k okruhu neoficiálního umění, po dlouhé odmlce představila jejich dílo velká výstava, kterou připravili Jana a Jiří Ševčíkovi v 80. letech pro Galerie výtvarného umění v Chebu, v Karlových Varech. v Ostrově nad Ohří a v Roudnici nad Labem. Za své malířské dílo byly v roce 1994 oceněny rakouskou prestižní cenou J. G. Herdera a jejich obrazy se od začátku 90. let staly součástí mnoha významných českých i zahraničních výstav. V současné době jsou jejich malířské práce zastoupeny na putovní přehlídce středoevropského umění s názvem Aspekty / Pozice, kterou nyní - po premiéře, pořádané na přelomu roku 1999 a 2000 ve Vídni - hostí Ludwigovo muzeum moderního umění v Budapešti.

Květa Válová, Pes, 1966

Hned v úvodu výstavy si uvědomíme, že sestry Válovy zůstaly po celý život zabydlené v dělnickém prostředí Kladna, proto mají jejich monumentálně cítěné figurální obrazy neuvěřitelně lidský výraz a podávají ojedinělou zprávu o lidech s přirozeným vztahem k fyzické práci. Je zvláštní satisfakcí, že dnes můžeme mezi hlušinou dobové socrealistické tvorby na téma "pracující lid" objevit jako zlatou žílu neústupné a nepřizpůsobivé obrazy kopáčů, valcířů a zápasníků od sester Válových, které sice tehdy v 50. letech neobstály, ale dokázaly obhájit existenciální malířský výraz spjatý s lidskou důstojností a vážností práce, protože "Válovky" prostě malovaly s bezelstnou nevinností to, co je obklopovalo, co lze teprve s odstupem identifikovat jako nefalšované dělnické téma.

Ráda říkám, že drobné a nenápadné sestry Válovy z Kladna jsou výjimečné světové malířky, které o tom dodnes nevědí, a také o to nikdy nedbaly, protože o nic jiného nestály, než o ryzí malování a nestaraly se o umělecké či společenské pozice. Celou svou životní energii a dvojitou porci tvořivé invence jednobuněčných dvojčat, navíc navzájem téměř k nerozeznání podobných, vložily do své malířské práce a do velkých pláten tělesného formátu. Diváci před nimi dnes můžou na výstavě žasnout a s pohnutím sledovat, jak vedle sebe tvoří jejich díla svorný a jedinečný malířský souzvuk. Po dlouhá léta, více než padesát let, kdy vznikaly souběžně jejich obrazy a kresby, jako by spolu vedly práce obou sester každodenní vizuální rozhovor. Jeho témata a výtvarné formy se po celý život navzájem vyhraňovaly, přesto spolu obě malířská díla tajemně souvisí a tvoří dohromady komplementární celek, v němž jsou do sebe všechny prvky zaklesnuty jako jin a jang.

Zatímco Jitka Válová v obrazech rozvíjí převážně dramatické vertikální téma, které vypovídá o síle dotyku a postupuje v krocích ke svému protějšku, překračuje citem a odvahou vyjádřit prožitou situaci všechny distance a dosahuje až k horizontu světa, určuje malířský pohled Květy Válové smysl pro celistvost a mnohost viditelného světa, ve kterém čára obzoru znamená míru obklopení, v níž všechny věci jsou viděny, nacházejí své předobrazy a směřují k jednoduché archetypální formě. Oběma malířkám je však společné, že jejich obrazy sdělují zkušenost, pro kterou se přítomné teď a tady stává východiskem, z něhož se zamýšlejí nad údělem člověka a nad jeho životem, sevřeným v síti existenciálních souřadnic těžké doby. V dimenzi touhy objevují sílu (označující původně sílu posvátného) a zakoušejí, že právě zkoušený člověk dostává možnost, aby poznal a vyjádřil nevýslovnou cenu svobody. V jejich obrazech nacházejí lidské situace své původní půdorysy naplněné neoddělenou plností každodenních i svátečních významů, které propojují věcné, tělesné i sakrální vrstvy života. Přirozená a plynulá mataforická řeč jejich malířských rukopisů je nanejvýš osobní a přitom neokázalá, dosahuje nevídané volnosti prožitého gesta malby, takže ruší dokonale všechny estetické konvence, jejichž platnost je založena v akademické situaci subjektu a objektu.

Výstavu doplňuje oddíl fotografické a filmové dokumentace, jejíž součástí je autorský medailon Jitky a Květy Válových z cyklu Genus, který vytvořila v posledním roce svého života režisérka Ester Krumbachová, a Portrét sester Válových od teoretika umění Josefa Hlaváčka. Vedle této dokumentace přibližuje domovské dělnické prostředí malířek, známé jako fenomén Kladno, i malá výstavka malířských prací např. Vladimíra Boudníka, Karla Součka, Jiřího Sopka a Jiřího Petrboka, jejichž obrázky zaznamenávají barvitou atmosféru této městské lokality a jako zajímavý dovětek retrospektivy zakotvují tvorbu sester Válových do dobového kontextu české poválečné kultury, jehož významnou hodnotu vytvářejí společný okruh výtvarné práce a literární tvorby Bohumila Hrabala.

V průběhu výstavy vyjde obsáhlá monografie malířského díla, s autorskými texty historiků umění a spisovatelů, které jsou věnovány dílu sester Válových. Kniha vznikla ve spolupráci s NG v Praze a vydává ji Galerie Pecka. Výstava probíhá v rámci projektu Praha 2000 - Evropské město kultury, jejími mediálními partnery jsou výtvarné časopisy Ateliér, Detail a Umělec. Na její realizaci se podíleli Ing. arch. Josef Pleskot, Ing. Slanica a Linea Nivnice, Česká televize, Krátký film Praha a Národní filmový archiv, jimž patří speciální poděkování. Mediálními partnery výstavy jsou časopis Ateliér, Umělec a Detail.

JITKA A KVĚTA VÁLOVY - Obrazy z let 1948 - 2000

30. března - 18. června 2000, Národní galerie v Praze

Sbírka moderního a současného umění, Veletržní palác

hlavní kurátorka: Marie Klimešová,

kurátoři: Marie Bergmanová, Jana a Jiří Ševčíkovi

architekt výstavy: Josef Pleskot