NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Sobota 21.7.2001
Svátek má Vítězslav

 Hledání:
 Výběr z vydání:

ŠAMANOVO DOUPĚ: Dokud ještě žijí

KNIHA: To snad nemyslíte vážně, pane Feynmane!

SPOLEČNOST: Proměny reklamy - nápady osamělého fotografa

LÁSKA: Gentleman radí pánům i paním

ODPOVĚDNA: Vševědovy vyčtené vědomosti

SCI-FI: Cesty k fantastickému časopisu

BURIANOVO KAFE: Náši na Brájtoně

SLOVENSKO : Pirátská textovka mohla způsobit smrt

ODSUN: Hovoříme o odsunu racionálně X.

USA: Ze života truckera (5)

FEJETON: Slupka od banánu

MEJLEM: O prvním dojmu z Česka

RODINA A PŘÁTELÉ: Deset tisíc drobností

PSÍ PŘÍHODY: Život ve zlaté kleci

POVÍDKA: 6:00
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Architektura
Hudba
Literatura
Film
Malířství
Filmová béčka
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura >> Literatura

21.7. SCI-FI: Cesty k fantastickému časopisu
Marvin

Fantastický časopis od Aše ke Košicím - to není jen Ikarie, která pravděpodobně napadne většinu z vás, kdo jste se někdy setkali s literární fantastikou, ať už v podobě vědecky a technicky orientované sci-fi nebo v podobě netechnologické fantasy. Následující úvaha vyšla na podzim ve sci-fi sekci Neviditelného Psa, protože ale život běží dál, nabízíme vám její revidovanou verzi.

Magazín, revue, almanach, tak a ještě jinak se nazývají pokusy o časopis žánrů SF&F a vzhledem k množství a různosti obsahu a formy není snadné definovat termín "časopis zaměřený na fantastiku". Na rozdíl od zahraničí neexistují u nás jasné definice pojmů, a tak je následující výběr poněkud subjektivní, řekněme, že za časopis budeme považovat mimo jiné každý, který se tak sám tituluje, přičemž nezbytnou podmínkou by měla být pravidelná přítomnost (pro žánr tak typických) povídek a alespoň příležitostná publicistika. Také užití termínu "poloprofesionální" je třeba brát jen jako orientační - pro naše účely se jedná o časopis, jehož vydávání zpravidla stojí a padá s jednou osobou (byť dle tiráže mají tyto často nejpočetnější, leč zcela virtuální redakce). Často je zde i potíž s číslováním, mnohé v číslování navazují na své fanzinové předchůdce, nemluvě o potížích s určením počtu celkem vydaných čísel. Čistě statisticky - od roku 1989, kdy světlo světa spatřily hned dva pokusy o tuzemský SF časopis, dodnes připadá průměrně na každý rok jeden titul SF&F časopisu. Ne, že by každý rok vznikl a zanikl jeden, ale některé z nich skutečně nepřežily jeden kalendářní rok. Vypadá to, jako by touha vydávat v této malé zemi svůj SF časopis byla silnější než touha čtenářů je kupovat a číst. Přesto by tyto pokusy neměly být zapomenuty, stály jejich tvůrce mnoho energie (o penězích nemluvě) a většina z nich skončila v propadle dějin bez jakéhokoli přiměřeného uznání.

Jak už bylo řečeno úvodem, rok 1989 byl rokem vzniku (a jak už je pro následující téma typické, v jednom případě i rokem zániku) dvou SF časopisů. O obou se ve fandomových kruzích mluvilo již delší dobu a je ironií, že první se na stáncích objevil ten mladší z obou projektů: SF (SVĚT FANTASTIKY) - velký formát, tuzemské i zahraniční povídky, publicistická část - v mnohém předchůdce a vzor úspěšnější IKARIE. Je třeba si uvědomit, že šlo ještě o projekt vzniklý a vydaný pod dozorem soudruhů. Vyšla ještě dvě čísla v následujícím roce - ovšem ani přechod na levnější papír nezabránil zániku spojenému s transformací původního vydavatele. Mrtvě narozené dítě - to byl SF - SVĚT, FAKTA, FANTAZIE - menší formát s lepeným hřbetem, jen tuzemské povídky a publicistika s několika vnitřními barevnými stranami. A také nulový zájem vydavatele něco takového vůbec vydávat, což vedlo k přenošení celého projektu a k vydání jediného z plánovaných čísel.

Rok 1990 byl ve znamení očekávání opravdového SF periodika a koncem léta konečně vyšlo první číslo měsíčníku IKARIE, nazvaného po svém fanzinovém předchůdci - tuzemské i kvalitní zahraniční povídky a zpočátku trochu rozpačitá publicistika. Z dnešního pohledu se ukazuje, že otálení s vydáváním bylo na místě a volba Mladé fronty jakožto silného vydavatele, získání kontaktů na zahraniční povídky (zvláště v prvních pionýrských letech) a rychlý ústup od experimentů k všeobecnější akceptovatelnosti - to jsou zdroje dnešního úspěchu. Koncem téhož roku přešel na poloprofesionální dráhu i další fanzín - AF 167. Menší formát, brožovaný, převážně jen tuzemská tvorba a kvalitní grafická úprava. V následujícím roce vyšla další dvě čísla, a i když poslední z nich uvedlo prvně na tuzemskou scénu Sapkowského a jeho Geralta, větší čtenářský ohlas se nekonal.

I Klub Julese Verna měl ambice změnit svůj zpravodaj v regulérní časopis, a tak v roce 1991 vyšlo první číslo POUTNÍKA. Zaměření převážně na Howardovy práce (nejen) o Conanovi, bylo později rozšířeno o dobrodružnou SF Zlatého věku. Velký sešitový formát s občasnou publicistikou později přešel na ekonomičtější knižní formát, prakticky nerozeznatelný od běžné knižní produkce. V této podobě vyšlo v roce 1996 i zatím poslední, jedenácté, číslo.

JINÉ SVĚTY - byly ctižádostivým pokusem vydavatelství Winston Smith. Almanach s více než 150 stranami menšího formátu a lepeným hřbetem, naplněný tuzemskými a známými zahraničními autory, nechyběla ani publicistika. První číslo vyšlo, jak už podtitul napovídal, na jaře 1992 a třetí a poslední v zimě 1993. Rok 1992 byl i rokem prvního čísla tuzemské mutace THE MAGAZINE OF FANTASY & SCIENCE FICTION (jehož volným předchůdcem byla řada sešitových povídkových sborníků EXALTIKON). Menší brožovaný formát, prakticky jen zahraniční povídky (výběr toho nejlepšího z historie i současnosti časopisu) a zahraniční i tuzemská publicistika. Každé dva měsíce na stáncích až do konce roku 1998, kdy byl oficiálně pozastaven (oznámení čehož nebývá v tuzemsku zvykem). Několik nominací a jedna cena Akademie SF, F a hororu, to je bilance jednoho z nejdéle vycházejících SF časopisů u nás.

Čistě bílá obálka s černým logem ZÁKLADNA, tak vypadal v roce 1993 první pokus SF&F Workshopu o svůj časopis. O rok později se zvětšil rozsah a brožovaná revue menšího formátu s povídkami převážně z okruhu autorů a příznivců workshopu a s publicistikou spíše doplňkového charakteru se vydala ucházet o přízeň čtenářů. Brno jako místo vzniku předznamenává tradičně kvalitní grafickou úpravu a velmi nepravidelnou periodicitu (celkem šesté číslo časopiseckého formátu vyšlo po dlouhé odmlce až v roce 1998).

Klasický formát časopisu, orientace více na fantasy, spíše průměrné zahraniční povídky, tuzemská tvorba a publicistika spjatější s fandomem - to byl model, s kterým v roce 1994 přišel měsíčník s názvem NEMESIS. A přes problémy, provázené ke konci proměnlivou periodicitou, vydržel až do roku 1997, kdy zanikl spolu se svým vydavatelem.

Z fanzinu v profesionální časopis, vždy zaměřený na hry na hrdiny a k tomu pochopitelně fantasy povídky a publicistika - to je cesta DECHU DRAKA, dalšího stabilního časopisu tuzemské scény, vycházejícího v této podobě už sedm let (i když jeho konkurentem jsou vzhledem k zaměření spíše čistě herní LEGENDY).

Další tuzemská mutace zahraničního časopisu ASIMOV´S SCIENCE FICTION byla spíše sborníkem povídek převzatých ze svého amerického vzoru. V roce 1996 vyšlo celkem pět čísel těchto sešitových publikací seznamujících tuzemsko s poměrně aktuální povídkovou tvorbou, včetně převážně neznámých jmen, často s průměrnými povídkami. V následujícím roce vyšlo deset čísel, přičemž ke konci vydávání se zvětšil rozsah na dvojnásobek a v důsledku toho se pak forma změnila na brožovanou publikaci.

Jediné číslo ambiciózního magazínu RAMAX z roku 1997 obsahuje výhradně kvalitní zahraniční povídky a převážně převzatou (a nejednou špatně přeloženou) publicistiku. Zajímavá grafická úprava brožované publikace, ovšem na svou dobu vysoká cena. V prosinci 2000 pak vyšlo nulté číslo nového časopisu pod stejným názvem i logem. Tentokrát se jedná o měsíčník obsahující převážně recenze a publicistiku.

Zvláštní postavení čistě informačního věstníku má INTERKOM, který se od roku 1997 sám prohlásil za (polo)profesionální časopis (i když v nějaké oficiálnější podobě vychází, byť s nepravidelnou periodicitou, přinejmenším od roku 1990). Jednorázové pokusy o oficiálnější formu lze zaznamenat i u dalších fanzinů, jako byly např. filmové SVĚTELNÉ ROKY či POSLEDNÍ DÁVKA (hranice mezi kvalitním fanzinem a časopisem je u těchto pokusů velmi mlhavá). V žánru existovaly i různě úspěšné pokusy o převážně hororové periodikum (poloprofesionální DUCHÁČEK, již zaniklý HORROR či DARKEN), vzhledem k společné minulosti lze zmínit i dění na Slovensku: almanachy SF01 a SF02 obsahující kromě domácích a zahraničních povídek i teoretické práce, převážně na fantasy zaměřené LEGENDY, KOMÉTA orientovaná hlavně na komerční prezentaci knih svého vydavatele a hlavně dnešní úspěšný dvouměsíčník FANTÁZIA navazující na poloprofesionální FANTASTICKÝ MAGAZÍN.

U mnohých z těchto projektů lze zaznamenat četné společné klady i zápory, které by se měly stát zdrojem poučení pro stávající či budoucí vydavatele. Budoucí autoři dějin žánru mohou toto téma zpracovat šířeji a dobrat se i zdrojů této neustálé touhy po ideálním fantaskním časopise. Ve světle neúspěchů se pak ukazuje dvanáctiletá existence pravidelného měsíčníku s (nejen na tuzemsko) vysokým nákladem jako hodnota sama o sobě, snižující váhu věčné kritiky a nespokojenosti v očích jeho redakce.

Tento článek je jen malou splátkou publicistického dluhu vůči mnoha projektům na tomto poli, kde jedinou satisfakcí jsou v poslední době ceny a nominace Akademie SF, F a hororu v kategorii časopis nebo tvůrčí počin. Ač se vždy jedná o literární časopisy, kvůli žánrovému zaměření nebyly nikdy mimo SF ghetto takto vnímány, kriticky hodnoceny či dokonce podporovány. I přesto lze šíři jejich záběru, stejně jako jejich množství srovnatelné s klasickými literárními časopisy vnímat s úctou a oprávněnou hrdostí. Jít se svou kůží na trh stojí mnoho úsilí a nemalých nákladů a zisk či omezená sláva čeká jen na nemnohé. Navíc většina z těchto časopisů poskytla prostor domácím autorům pro jejich povídky, publicistiku i ilustrace, prostor, který je jinak jen těžko k mání, zvlášť pokud se jedná o debutanty. Existence domácích SF&F časopisů je navíc u nás úzce spjata se specializovanými SF knihkupectvími - prakticky výhradně na jejich pultech se čtenáři mohli setkat s některými magazíny, které jen zřídka byly k vidění na stáncích s běžnými časopisy. Závěrem je nutno ještě zmínit, že potíže časopisů zaměřených na fantastiku nejsou jen tuzemskou specialitou, s problémy se tyto potýkají po celém světě i v zemích s mnohem větším trhem a tradici, včetně jejich kolébky - Spojených států. A i z tohoto úhlu se pak jeví počet tuzemských titulů a jejich jednotlivých čísel jako přinejmenším úctyhodný. Tištěný časopis je i ve věku Internetu nenahraditelným prostředkem k publikování, a to i přestože se netěší takové vážnosti, jakou by si zasloužil.




Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: