NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pátek 10.8.2001
Svátek má Vavřinec

 Hledání:
 Výběr z vydání:

SPOLEČNOST: Ruzyňská hysterie

BURIANOVO KAFE: Naposledy o Portě

CHTIP: Návrh loga pro nově vznikající stranu

ENERGETIKA: Temelín je ekonomicky nevýhodný!

CHTIP: Chemická analýza

RODINA A PŘÁTELÉ: Akční herci bez potlesku

PSÍ PŘÍHODY: Alotrium pod vlivem malé dámy

HISTORIE: Ha, ha, Němci, ven, ven!

ROZHOVOR: Někdy to prostě vyjde - Stereophonics

SLOVENSKO : Výpalnictví už i on - line

SPOLEČNOST: Drogy ? Drogy !

LITERY: Země Titanic

PENÍZE: Přišli jste o peníze? Co s tím?

VĚDA: Genetická schizofrenie

SPOLEČNOST: Reforma sociálního systému
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Doprava
Historie
Mejlem
Ekologie
Internet
Drogy
Telekomunikace
Média
Právo
Školství
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost >> Drogy

10.8. SPOLEČNOST: Drogy ? Drogy !
David Hanák

V minulé úvaze jsem se věnoval trestu smrti a poukazoval jsem na to, že jeho nevykonáváním politické elity EU vlastně ohrožují veřejnost. Nyní bych rád napsal několik poznámek ohledně drog.

I.

Definice drogy

Prvním přístup k definici drog je "neutrální". Tedy lékaři , psychiatři jsou schopni změřit jak jednotlivé látky podané pacientovi (nebo pokusnému objektu) mění jeho chování a vnímání jak v krátkodobém tak dlouhodobém horizontu. Z těchto výzkumů nám pak podají zprávu z nichž vyplývá jednotlivý vliv látek na lidský organizmus. I když víme, že látky v konkrétním lidském těle působí v jistém rozmezí (škále) můžeme z vysokou pravděpodobností odhadnou co jednotlivé látky udělají s lidským chováním a vědomím.

V tomto duchu můžeme definovat drogy jako látky které v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu do nějaké míry mění lidské chování a do jistého stupně ničí lidskou vůli a důstojnost.

Tato míra a horizont změn je v zásadě měřitelná a lze ji pokusy dostatečně jasně prokázat. Berme tuto definici jako definici lékařskou.

Další možný přístup je tzv. "politicko-společenský". Není tak důležité, která látka a do jakého stupně ničí samostatnost lidského chování. Důležitá je obecná akceptace nebo neakceptace těchto látek jak politickou elitou jednotlivého státu, tak postoj veřejnosti. Tedy něco co bych ve velice mlhavé a nejasné podobě nazval "společenské klima" ač jsem si vědom rozporuplností tohoto pojmu. V tomto pohledu definuji drogu jako látky které jsou politicky určeny jako drogy, a které za drogy brány nejsou.

Tuto definici označím jako politickou.

Drogy-látky, obecně tvoří jakousi škálu od těch "skoro"neškodných, jako je např. kofein až po tzv. tvrdé drogy. Tuto škálu lze podle mého názoru exaktně stanovit na základě poznatků lékařské vědy. V kterém místě této škály se však povede dělítko mezi legálním a nelegálním to je již otázka v zásadě politická.

II.

Svoboda a drogy

První co mne napadá je, že obě tyto definice se mohou dostat do vzájemného rozporu a že lékařský přístup se dostává v současnosti do značného rozporu s politickým. Tímto tématem se však budu zabývat později.

Jestliže jsem obhajoval trest smrti jako čin ve kterém se ukazuje rozdíl mezi jedincem a člověkem, pak drogy naopak z člověka dělají něco na způsob vegetativního zvířete.

/V tomto článku se zabývám pouze drogami - látkami. Nemám zde na mysli takové události jako je obecná zaslepenost jedince pro nějakou radikální ideologii (např. ekologismus, komunismus, nacismus atd.), "sportovní fanouškovství", zbožňování různých mediálních "idolů"atd., kdy dochází také k pokřivení svobodné vůle jedince do té míry, že se stává na objektu obdivu také "závislý". Nemám tedy na mysli závislost psychologickou, která má často obdobné tragické následky, ale závislost fyzickou na nějaké látce. Počínaje od kofeinu a konče tvrdými drogami. Psychologická "závislost" si zaslouží vlastní úvahu, která by musela být jinak koncipována./

Jinými slovy propadnout drogám /stát se na nich závislý/ znamená obětovat vlastní identitu. Z člověka se stane tvor neschopný žádného zásadního svobodného rozhodnutí. Pouze vegetuje a jeho mysl je zcela vázána na představu drogy nebo spíše uspokojení z ní vyplývající.. V praxi se pak k takovému jedinci nelze chovat jako ke člověku, ale pouze jako ke zcela nesvéprávné osobě, která o sobě sama není schopna rozhodovat a proto mají oni rozhodovat jiní. Je tedy zcela naivní si představovat, že taková osoba je schopna o sobě rozhodovat. Či snad, že dokonce máme očekávat nějaký typ dlouhodobých úvah mimo rámec ANO/NE brát drogu. Samozřejmě mnou popsaný případ je krajní, tedy ten ve kterém jde o narkomana v celém stavu. V praxi pak jedinec do takového stavu upadá spíše pozvolna a po etapách, až se jeho vlastní vůle a osobnost nakonec vytratí. Drogy tak mají za následek ztrátu svobody u jedince a to proto, že ji není schopen vykonávat. Ztrátou svobody se tak vyděluje z pojmu člověk ve své podstatě. III.

Demokracie a drogy

Žádný jiný politický režim než režim demokratický (ať již je v podobě konstituční monarchie nebo republiky) nepotřebuje svobodného a sebevědomého člověka více. Autoritativní režim, diktatura nebo totalitní režim, nějakým stupněm svého založení ze svobodným člověkem nepočítá. Odvozuje svoji legitimitu z jiných zdrojů než je svobodná volba. Je dokonce možné si představit, že drogy mohou těmto typům režimů vyhovovat a ty pak budou podporovat jejich distribuci a prodej, což se nakonec v historii několikrát stalo.

Demokracie, které jsou lhostejné vůči drogám a povyšují tuto lhostejnost na toleranci si tak "řežou větev na které sedí."

Pokud je však svoboda člověka drogou natolik ohrožena a pokud je demokracie na výkonu svobodné vůle a tím zodpovědnosti tak závislá, proč takové země jako je např. Nizozemí jsou vůči drogám tolerantní ?

Především je důležité říci, že nejde ani tak o toleranci jako spíše o lhostejnost. Tyto dva pojmy se často zaměňují i když znamenají něco jiného. Tolerovat znamená z něčím nesouhlasit, ale respektovat svobodné rozhodnutí jiného. Jak jsem uvedl v oblasti drog o žádné svobodné rozhodnutí nejde, pokud je tedy nepotlačujeme nejde nám ani tak o naši toleranci, ale o naši lhostejnost vůči takovému jevu. Stejně jako když vidíme, že někde na ulici někdo páchá zločin a my ho přehlédneme. Pak nejde o toleranci, ale pouhou lhostejnost. Svoboda je spojena totiž se zodpovědností a páchat zločin jistě není zodpovědné a proto ani svobodné. (Mluvím zde o zločinu obecně nikoliv o tom co jednotlivé právní řády za zločin považují, to už je na jiné téma)

Tím jsem si vysvětlili rozdíl mezi lhostejností a tolerancí, nicméně otázka zodpovězena nebyla. Pouze jsem ji přeformuloval: Proč je Nizozemská politická elita lhostejná k drogám ?

Protože jsou lhostejní voliči, kteří tuto politickou elitu vybrali. Zde se dostáváme k dalším problémům.

IV.

Drogy jako znak morálního úpadku

Drogy a jejich šíření je jen dalším znakem morálního / etického vyprazdňování.

T.G. Masaryk napsal knihu o sebevraždách a z jeho analýzy mu vyšlo, že sebevražednost a její zvyšování je do nějaké míry spojeno s umíráním/úpadkem náboženského cítění.

/To byl jeden z důvodů proč návrhy na změny od T.G.M. (mimo jiné abstinenta) nebyly primárně politická, ale náboženské. Jeho dílo je tedy třeba číst a chápat jako heroický pokus, nikoliv a jen o politickou, ale především o náboženskou revoluci./

Drogy-látky a jejich používání je podle mého názoru stejným znakem morálního úpadku jako fenomén sebevražd. Je to typ ÚNIKU. Úniku před skutečností, snaha po falešném zážitku extáze, který chtějí především mladí lidé zažívat. Drogy tak ukazují na to, že značná část dnešní mládeže není ochotna akceptovat skutečný svět a na druhé straně, že svět (společnost) není schopena je účinně vtáhnout do budování vlastních struktur.

Toto vzájemné selhávání a míjení, tak ukazuje na umrtvování evropských národů, které tak podléhají vnějším tlakům daleko jednodušeji než v minulosti. Slast a dobrodružství vítězí nad zodpovědností, která nepodložena etickým imperativem vypadá hloupě a zbytečně.

V. Výklad definicí

Jak jsem již uvedl definice lékařská se může dostat do sporu s definicí politickou. Důvod je ten, že zatímco lékařská vychází z exaktních dat reakce lidského těla jako biologické schránky, politické definice vychází z nějaké časné politické shody, která odráží nějakým způsobem obecné uvažování veřejnosti nebo vlivové skupiny (např. psychologů) která dostatečné zvládla prosazení svého vlivu. Pokud tedy počítáme s tím, že postata člověka z hlediska biologie je v podstatě totožná a politické procesy a rozhodnutí se mění pak není divu, že se dostaneme do vzájemného rozporu.

V.I. Nenávratnost politických rozhodnutí

Ve 20. letech 20. Století prosadili protialkoholická (křesťanská) hnutí v USA prohibiční zákon. Byl to první krok k rozkvětu mafie. Tento případ bývá často používán jako argument PRO legalizaci tzv. lehkých drog. Je to však přesně opačná situace: nějaká látka po té co byla legální a všeobecně používána byla zakázána. V případě tzv. lehkých drog je tomu naopak: látky, které jsou zakázány se mají povolit. Případ prohibice v USA nám naznačuje něco jiné: nějaká látka (v tomto případě alkohol), která může způsobit závislost pokud je jednou legalizována a obecně akceptována jako přípustná pak je jí skoro nemožné ji zakázat. Prohibice v USA by tak spíše měla být pro nás varováním: proces legalizace je v podstatě jednosměrný, nelze ho navrátit v daném politickém systému zpět.

V.II. Trh a drogy - liberální (?) přístup

Snad nejzvláštnější argument pro legalizaci drog je "protržní". Zastávají ho, abych tak řekl, liberálové "utržení z řetezu" konzervativních hodnot.

/Pro mne osobně je poněkud pikantní, že takové názory zastává i můj bývalý kolega ze studií a předseda regionálního klubu organizace z honosným názvem "Mládí Konzervativci", Milan Hamerský. Svědčí to o tom že, tato organizace má asi tak blízko ke konservatismu jako segedínský guláš k Segedínu./

Je to ten názor, že jakékoliv omezování trhu je nepřípustné a že trh se s tímto vypořádá. Omezováním působení trhu jen pomáháme "černému obchodu" a mafii, aby zvyšovala své zisky a vliv. Proto je lépe tyto činnosti legalizovat a tak je dostat pod kontrolu legálních pravidel a je dokonce možné z nich mít daňové příjmy.

Problém drog však není problém trhu (jako neutrálního mechanismu, který může nakonec efektivně distribuovat cokoliv, třeba lidské maso pokud to budeme považovat za morální), je to především problém a otázka hodnot, názorů, které zastáváme na to co je legitimní a proto legální považovat za produkt, který lze trhem distribuovat. Narážíme zde tak na samy hranice našich normativních a mravních daností. Pokud je jednou posuneme pak je skoro nemožné je vrátit. A to by si měli uvědomit všichni ti kteří tak plédují pro legalizaci tzv. lehkých drog. Otázka legalizace, tak není jen prostou hrou účelnosti o výhodnosti z výnosů. Jde o samo podstatu demokratického kapitalismu a normativ z kterých vychází.

VI. Závěrem

Tento krátký článek je pouze částečným vyrovnáním se z problémem drog-látek. Měl by vést k širšímu zamyšlení se nad tím co přístup k drogám odráží: totiž celkovou mravní "vyčerpanost" a z toho plynoucí lhostejnost veřejnosti a tím i jejich politických elit, které si zvolila.

David Hanák




Další články tohoto autora:
David Hanák

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: