NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pondělí 24.9.2001
Svátek má Jaromír

 Hledání:
 Výběr z vydání:

TEROR: Jak zabránit únosům letadel?

TEROR: Proč umírají nevinní.

TEROR: Dortové násilí

TEROR: Odkud a kam kráčí fanatismus?

RODINA A PŘÁTELÉ: Sudkův ateliér na Újezdě

PSÍ PŘÍHODY: A je tu definitivně podzim

ZDRAVÍ: Devitalizace - zázračná nebo zavrženíhodná metoda?

TERORISMUS: Jděte po penězích

MÉDIA: Stížnost na radního Žantovského

SPOLEČNOST: Zwei sex, bitte

AUSTRÁLIE: Hračky velkých kluků

MROŽOVINY: Dvojí tvář ideologie

SVĚT: Jak dál, New Yorku?

JADERNÁ ENERGIE: EIA na radioaktivní odpady

TEROR: Začalo nové století
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny

24.9. MROŽOVINY: Dvojí tvář ideologie
František Novotný
Valnou část svého života jsem se musel vyrovnávat s komunismem, s každodenním dopadem této ideologie na moje soukromí. Získal jsem tak jedinečnou možnost porovnat její teorii a praxi na vlastní kůži a pochopit mechanismus, na němž fungují všechny ideologie, ať už náboženské či politické, respektive sociální a nacionální.
Nemohla mi tedy uniknout dvojí tvář ideologie, příkrý kontrast mezi tím, co je napřed "psáno" a mezi tím, co je pak "dáno".

Tvář teorie a tvář praxe.
Každé náboženství, každá politická či sociální ideologie má tu více tu méně výrazné dvě tváře, jež jsou neoddělitelně spojeny jako rub a líc téže mince. Tu přívětivou tvoří souhrn pravidel, jimiž se ta která ideologie řídí, posvátný kánon, jenž je vlastní esencí toho kterého učení, ať už máme na mysli křesťanství s Biblí, islám s Koránem nebo komunismus se spisy Marxe a Engelse.
Druhou tváří je praxe - jak se tato pravidla realizují na lidech, když ta která ideologie získá k realizaci moc. Dějiny jednoznačně demonstrují, že tato tvář je méně přívětivá, dost často odpudivě vražedná. Ačkoli katolická církev mluvila v teoretické rovině o lásce a milosrdenství svého Boha, neváhala, jakmile se zmocnila byť nepřímo moci, zřídit inkvizici a šířit se dále ohněm a mečem. Trvalo to pak 300 let, než se papež za řádění inkvizice omluvil a Řím se za zločiny, které ve jménu Boha páchal téměř dvě tisíciletí, kál teprve před pár lety.
Komunismus se naopak nekál nikdy. "Myšlenka to byla dobrá," nepřestávají ani dnes říkat postkomunisté a s nimi souznící levicoví intelektuálové, neboť odmítají vidět za andělskou tváří Marxovy teorie o ekonomické rovnosti lidí smrťácký škleb Leninovy genocidní revoluce, Stalinových gulagů a miliony vyvražděných lidí v polovině světa.
Co se ale člověka dotýká více, co má vyšší platnost? Krásná slova o sociální rovnosti nebo hrůza stalinských koncentráků? Má vůbec smysl se dohadovat o teorii, když praxe je natolik kompromitující? Lze vůbec oddělovat myšlenku od činu?! Kdo na to má žaludek?!
A z tohoto důvodu mi polemika, která v komentářích proběhla minulý týden na NP, přišla nechutná. Jaký má smysl se po útoku na USA provedeném ve jménu Alláha dohadovat o znění a o překlad Koránu, už nevím které súry, když jediným platným "překladem" do všech euroatlantických jazyků jsou ty hořící budovy a lidé padající vzduchem, a když je zřetelně viditelná praxe Talibanu?! Opravdu polemizujícím uniká otřesná pošetilost jejich konání, když jejich polemika se týká té vlídné nezávazné tváře, kdežto islámský terorizmus je tváří druhou, tou, která se opravdu počítá?!
Nestačí ani šest tisíc mrtvých za dvě hodiny, aby si každý na světě uvědomil, že talibanský režim je názornou ukázkou, jak by vypadal celý svět, kdyby islám získal moc k realizaci svých v Koránu tak nevinně znějících idejí???

Nesmíme dát na názory obhájců, hovořících o mírumilovnosti a toleranci tohoto náboženství, tedy naivně o jeho první tváři - oni především by byli světu vládnoucím Talibanem likvidování, ještě před námi, "nevěřícími psy". Takový je zákon revoluce, ať náboženské nebo sociální!
Nekompromisní boj proti terorizmu a Talibanu i za cenu nevinných obětí je bojem nejen za ušetření mnohonásobně většího počtu taktéž nevinných obětí v budoucnosti, ale také bojem za záchranu islámu, za jeho první laskavou tvář.

Janusovské rozštěpení ideologií je obecným jevem, jemuž podléhají v rozdílné míře všechny ideologie a tuším, že to byl Engels, který se uřekl, že jediná přijatelná ideologie je permanentní činnost vedoucí k rozkladu všech ideologií včetně té činnosti samé, řečeno hutným příměrem - neustálá amputace nepřestajně dorůstajícího ideologického masa, a to i na vlastní ideové kostře. Jiní filozofové pak o tom mluví jako o neustálém směřování k pravdě, neboť vlastníkem pravdy, natož trvalým, se nikdo stát nemůže (exkluzivní vlastnictví jednou provždy dané pravdy je právě základem každé ideologie).
Toto není žádný útok proti muslimům a jiným věřícím, ale proti těm, kteří odmítají vidět druhou tvář a bezděky odpojují zpětnou vazbu, bez níž se každá ideologie střemhlav propadá do žumpy fanatismu, totalitarismu a teroru proti "nevěřícím".
Proto dělící rovina mezi fanatismem a tolerancí, mezi směřováním k pravdě nebo ke lži, není dána příslušností k té které straně či víře, zdůrazňuji, že nejde o to, zda je člověk křesťan, muslim nebo nevěřící, komunista nebo jiný extremista (nabízí se zlomyslný dotaz - je to náhoda, že se teroristů zastal neonacista Kopal a jenom neomaleně řekl to, co mnozí rádoby "objektivní" intelektuálové pouze decentně naznačují?!), ale vede mezi těmi, kteří si dokáží uvědomit dvě janusovské tváře ideologie, a mezi těmi, kteří toho schopni nejsou (ač na plná ústa hovoří o sebereflexi - jenže jen u jiných).

Otázky dne.
Problém dvojí tváře ideologie se dá uchopit i v jiném, možná průzračnějším morálním rozměru, jenž vede k následujícím otázkám:

1. Je "bližním" věřícího a stoupence té které ideologie i člověk soustavně páchající násilí a rozsévající zlo v globálním měřítku, a to jenom proto, že věří ve stejného Boha, nebo že se pokládá za exkluzivního spolumajitele téže "pravdy"?
2. Je možno teroristický čin, jenž stojí životy tisíců nevinných obětí, omlouvat, zlehčovat a dokonce i velebit jenom proto, že byl spáchán ve jménu Boha nebo ideje, v níž věřím shodou okolností i já?
3. Může z těchto důvodů souvěrec či stoupenec nějakého hnutí žádat pro sebe pardon (s argumentem, že odveta postihne nevinné), když strpěl, aby jeho "bližní" nebo spolustoupenec svým obětem pardon odmítl a hrůzně a bez výstrahy tyto nevinné lidi zabil?
A k tomu se vnucuje podotázka: Je odpověď ANO nezbytnou součástí oné tolerance a sebereflexe Západu, které se neustále dovolávají ochránci lidských práv a intelektuálové kohákovského ražení?
Já osobně odpovídám čtyřikrát NE.

Uvedené otázky prodoutnávají celými lidskými dějinami, avšak 11. září 2001 vzplály na Manhattanu tak obrovitým plamenem, že ozářily celý svět. A proto je už nelze odsunovat a odkládat na ně odpovědi, proto má každý člověk bez ohledu na konfesi a politické přesvědčení povinnost si tyto otázky nejen sám sobě zodpovědět, ale hlavně žádat odpovědi po svých vůdcích, jak politických, tak především duchovních. Morální odpovědnost těchto "mistrů morálky" za světový terorismus, buď přímo z náboženských důvodů prováděný nebo do náboženství se halící, je dnes nepochybná.
I v tomto případě hraniční čára mezi jednotlivými lidmi není dána tím, v co věří, nebo nevěří, zda je někdo křesťan, muslim či nevěřící, ale probíhá podle toho, jak se staví k těmto neodkladným otázkám dne, a mezi náboženstvími a ideologickými systémy pak nebude dána tím, co stojí v jejich posvátných knihách, ale tím, jak jejich vůdci zodpoví tytéž otázky svým ovečkám a hlavně, zda vyženou vlky v rouše beránčím ze svých stád.
Jenom touto separací je možno zvítězit nad světovým terorizmem, jenom takto lze oddělit zrno od plev a plevy odfouknout do nicoty a zapomnění.

Pozn.: Předem se ohrazuji proti nařčení, že tímto článkem opět vytyčuji fronty, třídím lidi, omezuji jejich možnost volby a stavím je proti sobě. Já Twins na Manhattanu nezapálil a tuto válku nezačal.

Psáno v Praze 21. 9. 01




Další články tohoto autora:
František Novotný

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: