Shodou okolností i Míša potkala jednu paní a ta vyprávěla o svých trampotách: její dcera vozí vnučku do školy. Onehdy prohlásila (vnučka), že nevystoupí z auta, když jí matka nekoupí jisté specifické tričko za pět stovek. Jindy přišla, že potřebuje nový mobil, protože tuhle hnusnou nokii se stydí před holkama vytáhnout z kapsy.

Když slyším takové příběhy, škube mi rukou... jenže, jak známo, cizí děti se nejlépe vychovávají a fackují.

Věru že se nedivím mladým lidem (například vlastním dětem), že samy nechtějí mít děti.

"Potřebovaly by nafackovat hubu, ty děti," podotkl jsem v replice na Míšino vyprávění.

"To tak, a půjdou na linku důvěry nebo rovnou na policii."
Ano, rodič je proti teroristovi v domě, krvi jeho krve, bezmocný.

Až dopíšu druhou verzi románu Tma a po ní román Zrada kapitána Nema (bude to megaverneovka), chci napsat román Děti.

Herodes bude jeho jediný kladný hrdina.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: