NEVIDITELNÝ PES     //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pondělí 22.10.2001
Svátek má Sabina

 Hledání:
 


 Výběr z vydání:

BURIANOVO KAFE: Vlastní gól

OTEPLOVÁNÍ: Jak zastavit globální změny klimatu?

MROŽOVINY: Poznámky k terorismu

ŠKOLSTVÍ: Mistrovství kompromisu a mičurinské experimenty ministra školství Zemana

EKOLOGIE: Kterak naše vláda mrhá penězi daňových poplatníků

EKOLOGIE: Šílené nápady, zmatky, sekty a kšefty

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem čelil terorismu

PSÍ PŘÍHODY: Hledali jsme zaběhnutého pána

BEZPLATNOST ŠKOL : Vzdělání už jenom solventným ?

ZDRAVÍ: Antrax – žhavé téma dneška

TÉMA: Ještě několik poznámek k islámu

TÉMA: Korán

TÉMA: Globalizace ? Ale co to, k čertu, vlastně je?

VĚDA: I nenarozené děti se mohou učit

PENÍZE: Pozor, jde po vás pomeranč!
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství

22.10. ŠKOLSTVÍ: Mistrovství kompromisu a mičurinské experimenty ministra školství Zemana
Anna Koutňáková

Ministerstvo školství ve spolupráci s několika poslanci přepracovalo školský zákon a materiál se nedávno vydal na další pouť do vládního kabinetu. Pokud uspěje návrh ve vládě, bude se jím v prvním čtení zabývat sněmovna ještě letos. Je až paradoxní, jak snadným tahem dokázal ministr školství de facto vymazat ze školského systému víceletá gymnázia s tichým souhlasem nesmlouvavé opozice stejně jako i zástupců víceletých gymnázií, přestože de iure tyto instituce zůstaly zachovány.

Sněmovní odborníci na školství ze čtyřkoalice a ODS na počátku července nabídli ministru Eduardu Zemanovi (ČSSD) pomoc při přípravě školského zákona a téměř měsíc po kolapsu prvého návrhu školského zákona ve sněmovně se dali společně do díla. Věcná a systematická komunikace, po které opoziční poslanci tolik toužebně volali, sice atrofovala na celkem tři jednání s ministerskými úředníky resortu školství, ale prastaré české přísloví praví, že v životě nemusí vždy stále jenom pršet, někdy stačí, když alespoň kape. "Věřím, že se podaří najít kompromis," prohlásil předseda školského výboru sněmovny Petr Mareš (US) po prvním jednání poslanců s úředníky, a na druhé straně jednacího stolu se ozvala stejně vstřícná reakce. "Jsme ochotni učinit jistý posun," potvrdil Jaromír Krejčí z ministerstva školství, pod něhož tato problematika spadá. A skutečně – k posunu došlo, ale na poněkud jiné frontě, než se původně očekávalo. Část opozičních poslanců (Šojdrová, Bartoš a Mareš) ve svém letním prohlášení napsali, že sněmovna původní návrh školského zákona neodmítla z politických důvodů, jak původně tvrdil ministr, ale kvůli "zásadním věcným a formálním nedostatkům". Školští experti pak ihned po zamítnutí návrhu zákona vytipovali celkem šest klíčových sporných bodů, které bylo nutné změnit v návrhu školského zákona, aby mohl být přijat. Klíčovými problémy zamítnutého návrhu byly podle trojice poslanců například neprůhledné a neefektivní financování školství, nesystémové zařazení vyšších odborných škol či přemíra úřednické byrokracie. Po letní usilovné práci obou stran se sice žádný z uvedených problémů vyřešit nepodařilo, za to problém víceletých gymnázií byl vyřešen k oboustranné spokojenosti nejen tvrdé a nesmlouvavé opozice, ale i ministerských úředníků.

Je hotovo, je hotovo!

Ministerstvo školství ve spolupráci s několika poslanci přepracovalo školský zákon a materiál se vydal na další pouť do vlády. Pokud uspěje návrh ve vládě, bude se jím v prvním čtení zabývat sněmovna ještě letos. Jeho nová varianta sice již nepočítá s původním záměrem zrušit víceletá gymnázia, pravicoví poslanci však k němu mají stále výhrady. Není příliš velkým překvapením, že občanským demokratům se stále nelíbí navržený způsob financování škol a jejich právní postavení. Přerozdělování peněz školám kritizuje i Unie svobody. "Mám pocit, že změny jsou velmi kosmetické. Naše stanovisko zůstává stále negativní a tento zákon nepodpoříme," řekl na konci září více než jasně poslanec Walter Bartoš (ODS). Místopředseda unie a předseda sněmovního školského výboru Petr Mareš doposud neví. Unionisté se prozatím totiž definitivně ještě nerozhodli, zda nový návrh podpoří či pošlou k ledu. Také oni mají řadu výhrad k navrženému způsobu financování škol. Protože ale současná trojkoalice se snaží být jedním velkým sehraným orchestrem, měla i odpověď Petra Mareše na toto téma nádech připomínající spíše výrok moderního rockera než předsedy sněmovního výboru pro oblast školství. "Musíme si nějakým způsobem sehrát noty v rámci čtyřkoalice," dodal. Jeden velký problém se však zdánlivě vyřešit podařilo. Ministerstvo již nenavrhuje rušení šesti a osmiletých gymnázií. Jejich vzdělávací program však se souhlasem opozičních poslanců člení na dva stupně, a to nižší a vyšší. Při postupu z nižšího do vyššího stupně gymnázia by žáci museli absolvovat přijímací řízení, které poslanec Petr Mareš sémanticky zjemnil důmyslným výrazem “postupové zkoušky”. Účelem této úpravy je prý umožnit žákům devátých tříd základních škol vstoupit do vzdělávání ve víceletém gymnáziu a zároveň ověřit, zda žáci nižšího gymnázia splňují předpoklady ke studiu na vyšším typu této bohulibé instituce. Na první pohled je to zdánlivě moudré řešení, jehož moudrost však nespočívá v nalezení nového neotřelého způsobu řešení tohoto problému,ale je založeno spíše na mistrovství vzájemně akceptovaného kompromisu přijatého u kulatého stolu.

Členění víceletých gymnázií na nižší a vyšší stupeň však bylo jen krátkou předehrou k dalšímu scénickému obrazu, ve kterém ministr školství Eduard Zeman hodlá zavést se souhlasem opozice dvojí povinné přijímací zkoušky pro uchazeče o studium a žáky na víceletých gymnáziích. Zkoušky by jaksi opticky oddělily osmileté gymnázium od základního vzdělání prvního stupně, což nelze brát za příliš revoluční změnu, neboť přijímací zkoušky na počátku studia víceletého gymnázia konají všichni žáci. Revolučním počinem je spíše další vlna přijímacích zkoušek do vyššího stupně víceletého na počátku tercie a kvarty. Podle mluvčí ministra školství Al-Malikiové by totiž přijetí do vyššího typu víceletého gymnázia bylo vždy podmíněno novými přijímacími zkouškami, jejichž náročnost by byla plně v pravomoci jednotlivých ředitelů škol. Ředitelé škol v minulosti sice hlasitě nesouhlasili se Zemanovým návrhem postupně zrušit víceletá gymnázia, za to nyní někteří zástupci víceletých gymnázií zvláštní výhrady k této balkanizaci svých akademických institucí prozatím nemají. Dvakrát se jim to sice nelíbí, ale také jim to až tak prý zase nevadí. Otázkou zůstává, jak dlouho tento stav poloviční spokojenosti bude trvat.

Tak trochu osmiletá, tak trochu čtyřletá gymnázia

Je až paradoxní, jak snadným tahem dokázal ministr školství de facto vymazat ze školského systému osmiletá gymnázia s tichým souhlasem nesmlouvavé opozice stejně jako i zástupců víceletých gymnázií, přestože de iure tyto instituce zůstanou jakoby navenek zachovány. Návrh na “prostupnost” víceletých gymnázií, do nichž by mohli nastoupit i žáci po ukončení 9. třídy, je totiž typickým produktem z kuchyně chytré ministerské horákyně. Nemohl-li ministr školství zrušit víceletá gymnázia vnějším útokem na jejich hradby, na nichž houfně povykovali zarputilí obránci tohoto deset let starého festuňku a chrámu akademického vzdělání současně, rozhodl se, že zdolá nepřítele zevnitř. Přijetím absolventů 9. tříd základních škol totiž tato instituce ztratí charakter typického osmiletého či šestiletého gymnázia, neboť pro nově nastoupivší žáky bude škola v podstatě fungovat jako gymnázium čtyřleté. Stane se v jistém smyslu jakousi průchozí akademickou pasáží. Část žáků budou tvořit studenti s osmiletým typem studia, část odejde a budou nahrazeni novými žáky se čtyřletým studijním cyklem. U šestiletých gymnázií bude situace ještě tragikomičtější, neboť přijatí žáci se budou nuceni po dvou letech podrobit dalšímu “přezkoušení”. Víceletá gymnázia se tak stanou patrně jakousi moderní werichovskou princeznou Koloběžkou našeho školství, která se dostaví před přísné zraky vladaře-soudce současně tak trochu učesaná a neučesaná, oblečená a neoblečená, tak trochu osmiletá, šestiletá, ale současně i čtyřletá lepá a poněkud i trochu šílená česká děva. Je až s podivem, že na tak jednoduché a veskrze přehledné řešení tohoto dlouholetého problému nepřišel někdo před mnoha lety. Návrh tak trochu připomíná nedávnou experimentální myšlenku ministerstva školství, tentokrát z oblasti primárního vzdělávání, podle které by se ve stejné třídě základní školy inkluzívní metodou učili žáci základních a zvláštních škol podle diametrálně odlišných vzdělávacích programů. Myšlenka je to určitě zajímavá, ale poněkud virtuální. Tento myšlenkový výpad sice neměl dlouhého trvání, leč, jak je patrné, nebyl zcela úplně zapomenut.

Upřímně řečeno, přestože ministru školství nelze upřít jeho strategického ducha, a je zřejmé, že se snaží, seč mu síly stačí a “jde od lesa”, přesto je tato snaha více než relativní. Další proměnnou totiž sehrávají v této šachové partii samotní ředitelé víceletých gymnázií. Patrně málo koho by nenapadlo, že přijetím této ministersko-poslanecké strategie by se ve své podstatě oni sami stali oním bájným trojským koněm, který by způsobil zkázu jejich tak dříve dlouho hájené vzdělávací instituce garantující žákům jejich právo na systematické osmileté akademické studium. Překážkový běh přijímacích, postupových a opravných zkoušek, ponížených suplik a vyčerpávajících apelací vysílených rodičů se stane jednou z důmyslných kuriozit této akademické instituce, která bude ještě po mnoha letech budit ze spaní většinu akademicky vzdělaných učenců, zatímco ostatní část jejich vrstevníků si bude myslet něco o podivných sadomasochistech, neboť oni sami byli schopni získat své vzdělání bez jakýchkoli traumat a v poklidu své vlastní nezadržitelně postupující psychosomatické maturace.

Už ani oheň nehoří...

Poslancům ze školského výboru sněmovny se nelíbila ani ministerská představa podoby maturitních zkoušek. Ovšem ani v té nedošlo k radikální změnám, neboť pracovní tým poslanců a ministerských úředníků spíše textové části zákona škrtal, než by něco konstruktivního byl schopen vytvořit. “Patálie se zákonem neznamenají zastavení reformy maturit”, komentoval v červnovém čísle ministerského občasníku věnovaného nové maturitní zkoušce náměstek ministra školství Jaroslav Műllner trpký neúspěch předchozího návrhu školského zákona. Odpůrci reformy dokonce prý ihned pozvedli hlavy a tančí okolo ohňů... Někomu patrně pomáhá stylizovat se do role misionáře obracejícího divochy křepčící kolem planoucích ohňů na vírou pravou, ale ministerstvo školství může být v tomto směru naprosto klidné. Za podzimních plískanic se kupodivu už kolem planoucích ohňů zase tolik nekřepčí, neboť dlouhý tanec na stejné téma nepochybně vysílil i ty nejzarputilejší divochy. Daleko vhodnější by sice bylo místo dobových tanců nad řadou otázek veřejně diskutovat, ale ze supícího sociálně demokratického parochodu, který se řítí kolem skomírajícího ohně do světlých zítřků, není prostě slyšet. Konkurenční parochody a rezivějící drezíny nesmlouvavé opozice nyní procházejí většinou generální opravou, aby se vydaly v příštím roce na dlouho očekávanou vítěznou pouť značně členitou krajinou českého školství. Bude to zcela určitě dlouhá a mimořádně dobrodružná cesta jen silné jedince. Ministerstvo školství připouští, že na řadu těchto otázek doposud nemá žádnou odpověď. To ovšem nikterak nebrání přijetí nového školského zákona, neboť kdo jen chvíli stál, dnes stojí opodál. Nepodaří-li se mičurinský experiment na pokusném záhumenku víceletých gymnázií úspěšně realizovat a nebudou-li výnosy odpovídat představám zanícených tvůrců, je zde stále ještě možnost několikrát za sebou školský zákon v několika dalších letech novelizovat. Díry se časem přece jen podaří v korábu ucpat nějakou neskonale novou a krásnou koudelí, jejíž trvanlivost prověří jedině čas a český učitel. Prostě, kdo nic nedělá, nic také nezkazí, aneb žádný učený z nebe nespadl, že?



Další články tohoto autora:
Anna Koutňáková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: