Pondělí 10.12.2001
Svátek má Julie

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

MROŽOVINY: Šedesát let bitvy o Moskvu

LIDÉ: Zemřel Ladislav Zajíček

HISTORIE: Obnovení Olympijských her

ZE SVĚTA: Australská ekonomie.

TECHNO: Nejsilnější výbušnina objevena omylem

RODINA A PŘÁTELÉ: Případ utrženého poutka

PSÍ PŘÍHODY: Tak tohle na sebe nevemu

MĚNA: Německá marka odchází

SLOVENSKO : Krkavčím otcům už nemá pšenka pokvést, ale...

POHLED ZPĚT: To byl zase jednou tejden

MEJLEM: Dopis pro Václava Klause

TÉMA: Jak je důležité míti děti

MEDICÍNA: Leksellův gama nůž- devět let poté

POSTŘEH: Předvánoční

ZDRAVÍ: Smrtelné hříchy
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Austrálie

10.12. ZE SVĚTA: Australská ekonomie.
George Švehla

Australské hospodářství je jakýsi kříženec mezi socialistickým a globálně kapitalistickým. Je to asi tím, že se ve vládě střídají levičáčtí labouristé, co vždycky zdejší zemi až po uši zadluží s pravicově orientovanou koalicí liberálů s agrárníky, kteří se zase snaží zemi klokanů z těchto dluhů "vytáhnout".

Ze země klokanů se pomalu ale jistě stává země třetího světa. A nebo lépe. Veškerá průmyslová výroba, "know how" a výzkum se do zemí třetího světa z Austrálie stěhuje. Australský dolar, který v roce 1968 měl hodnotu zhruba dvou amerických má nyní hodnotu ČTYŘIKRÁT nižší. Ano, zdejší platidlo je klokaní dolar o hodnotě zhruba padesáti centů amerických. O tento hospodářský "zázrak" se postarali naši zdejší politikové za vydatné pomoci odborových organizací a globálních společností.

Každá větší organizace, která má ve vedení schopného managera či ředitele, nebude přece vyrábět v zemi, kde je pracovní síla neobyčejně drahá a produktivita nevalná. Zřídí si svoji výrobu v zemi, kde to bude stát co nejméně. Popřípadě do té země existující výrobu přestěhuje. Uvedu příklad, proč se tak děje.

Náš soused je pomocný dělník bez vzdělání a má práci ve sklárně. Pracuje na směny. Vždy tři dny. Tři dvanáctihodinové směny a pak 2 dny volna. Na střídačku. Tři dny ve dne, dva dny volna a tři dny v noci. Pracuje jako počišťovač. Uklízí, zametá, čistí stroje a podobně. Je mu 57 let, ve sklárně je zastoupen odborovou organizací a za svoji práci je velmi dobře placen. Zhruba AUD 1440.- týdně bez přesčasů. Toto představuje AUD 6250 za měsíc a nebo AUD 75 000 ročně. V korunách českých něco kolem 125 000 měsíčně. Slušné peníze. (Pro ty co nevědí, tak v Austrálii jsou platy v oboru stejné a nebo skoro stejné, nerozhoduje jestli jeden pracuje roky 2 a nebo 30). Jak dlouho si bude moci sklárna dovolit platit uklízečům takové platy? Nesbalí v budoucnosti celou fabriku a nepřestěhuje ji někam do Asie? A nebo lépe. Zdejší fabriku prostě zavře a v Asii postaví zbrusu novou a technologicky modernější. Díky podstatně nižším výrobním nákladům se jim investice do dvou let vrátí a pak budou vykazovat akcionářům daleko vyšší zisky.

Z jiného "šuplíku" je příklad druhý, opačný. V tomto hraje Austrálie roli země třetího světa. Náš mladší syn Martin má doktorát v biomedikálmím engineeringu. Donedávna dělal výzkum jako člen orthopedickém týmu na univerzitě NSW. Za svoji práci, která čítala průměrně 65 hodin týdně protože dělal i mnohé víkendy, byl "ohodnocen" kolem AUD 55 000.- za rok. Měl však nabýdku z Kalifornie. Společnost pro kterou dělal výzkum při doktorandské práci, mu nabízela práci u nich v Kalifornii, za US$ 200 000 ročně. Martinovi se však do Kalifornie nechtělo. Byl tam několikrát pracovně na kratší dobu a prostředí na něj působilo negativně. No co, peníze nejsou všechno. Hlavně, že je v práci spokojen a dělá co ho baví v okruhu lidí se kterými si rozumí. Pohár trpělivosti však přetekl, když musel každý víkend ošetřovat skoro stovku pokusných ovcí. Milý pan profesor po něm požadoval práci kterou mohl dělat každý zaučený technik. Proto Martin změnil práci. Nyní dělá v australské společnosti "Cochlear", co vyrábí bionické implanty do uší. Jako vědecký pracovník. Za svoje pracovní úsilí, znalosti a odbornost je v této australské soukromé společnosti placen AUD 72 000.- ročně. Takže oproti univerzitě si finančně polepšil, pracovní dobu má "civilizovanou" kolem čtyřiceti hodin týdně a hlavně má volné víkendy. Pracovní kolektiv tam je podle jeho slov báječný a tak je spokojen. Práce v jeho oboru je zde v Austrálii proto, že přijde společnost levně. V USA, Anglii a nebo v Evropě by za stejnou práci musela zaplatit aspoň dvojnásobek. V tomto směru hraje Austrálie zemi třetího světa. Martin, jako doktor, má o 3000 klokaních dolarů ročně méně než náš soused s osmi třídami základní školy dělajícího uklízeče.

Takže si připadám jako v socialismu za báťušky Stalina a soudruha Gottwalda, kdy horníci byli honorovaní daleko výše než chirurgové. Není divu, že při takové platové politice se z Austrálie stává banánová republika. A až si soused vyvěsí na barák heslo "Já jsem uklízeč, kdo je víc", tak budu vědět, že jsme zde dosáhli toho pravého klokaního socialismu.


Další články tohoto autora:
George Švehla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: