Čtvrtek 27.12.2001
Svátek má Žaneta

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

RODINA A PŘÁTELÉ: A je po Ježíšku

ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak soudruh premiér Štrougal přibyl do rodného kraje

POSTŘEH: Zadarmo

HUDEBNÍ RECENZE: Omytí v grunge lázni

ZIMA: Jó tenkrát, to bejvávaly zimy

RECENZE: Ponecháni napospas

FEJETON: Rybičky

MROŽOVINY: Jedinečná Marlene

PSÍ PŘÍHODY: Šťastně obdarovaný Bart

PŘÍRODA: Seppo Vuokko: Vánoční stromek, který zakořenil

FOTOMOMENTKA: Nejhezčí dárek

PRÁVO: Chaos v obchodní justici

ŠAMANOVO DOUPĚ: Nejkrásnější dárek

PŘÁTELÉ: VPGG - Vánoční Prahou grog za grogem

VÁNOCE: Svatyně nadbytku
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě

27.12. ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak soudruh premiér Štrougal přibyl do rodného kraje
Jan Kovanic

Následující příběh se udál někdy na začátku sedmdesátých let minulého století. Alespoň tehdy jsem ho slyšel vypravovat při jedné stavební brigádě:

České Budějovice jsou slovutné město s bohatou historií, které pamatují i lepší časy, než když jihočeskému regionu panoval z místa krajského tajemníka KSČ soudruh Lubomír Štrougal. Za doby mého mládí však slulo zejména Jihočeským máslem, které se dalo roztírat na chleba, protože v něm bylo více tuku než ve vodnatelném másle Pražských mlékáren. Inu ano, samozřejmě, že na tom měly zásluhu především jihočeské krávy, které jihočeští zemědělci pásli na jihočeských pastvinách, a nikoli soudruh Štrougal, který se časem vypracoval až na ministra zemědělství.

Prý i za nezákonosti StB v šedesátých letech více mohly estébácké krávy, než jejich ministr vnitra soudruh Štrougal. Ale toto má být úsměvný příběh z doby, kdy byl Lulu ministerským předsedou ČSSR a kdy jel v této funkci navštívit Zemi živitelku. Tato výstava existuje v Českých Budějovicích dodnes, ale nemůže už nikdy dosáhnou věhlasu, jaký měla v době reálného socialismu.

Dříve šlo o jakési státní dožínky, kdy zemedělci nejvyšším stranickým a státním činitelům předávali obilné věnce a radostná hlášení o úspěších socialistické zemědělské výroby. Tyto slavnosti byly vždy bohatě navštěvovány. Autobusy z celé republiky naplňovaly výstavní parkoviště až po okraj. Kvůli přítomným hodnostářům však lidé nepřicházeli. V Českých Budějovicích se při této příležitosti mohli totiž přesvědčit nejen o úspěších, ale také nakoupit různé nedostatkové potravinářské výrobky. Až směšné bylo, že kvůli tomu přijížděli právě prvovýrobci, totiž zemědělci.

Soudruh krajan Štrougal byl pravidelným hostem. Ovšem nepřijížděl ani autobusem, ani autem. Samozřejmě přilétal. Toho roku bylo nejspíš vojenské letiště v Českých Budějovicích opět zase jednou uzavřeno, a tak soudruh premiér měl přiletět na svazarmovské letiště Hosín. Což pro přednostu onoho letiště neslo těžké bolení hlavy.

Znamenalo to, že měsíce před plánovaným příletem vzácné návštěvy bylo celé letiště bedlivě prolustrováváno různými tajnými službami. Ale nejvíce starostí dělal veliteli letiště uvítací ceremoniál. Hosta se sluší přivítat, jak to znal z filmových týdeníků - chlebem a solí z rukou krojovaných děvčat. To je dost problémů - sehnat děvčata ve správných krojích, nacvičit s nimi choreografii, potom jaký chléb by měl být nabídnut a v jaké misce sůl. A jestli by neměli k tomu být přizváni taktéž ochutnávači...

Ale nakonec to bylo vše velmi jednoduché: Týden před příletem jedinečného hosta obklopil letiště v Hosíně roj místních esenbáků v uniformách, aby byl později vystřídán svými federálními kolegy z Prahy v civilu. Na letiště nesměl nikdo nepovolaný, ani děvčata v kroji. Chléb a sůl nebyly prověřovány.

Jenom nejdřív přiletěla jedna el čtyřistadesítka, ze které vystoupily krojované děvy s chlebem a solí v rukou. Pak přistál stroj se soudruhem členem ÚV KSČ a ministerským předsedou Lubomírem Štrougalem. Načež se okrojovaná část osádky předchozího letu k němu vrhla a jala se ho před kamerami vítat.

Ten byl ale překvapenej!

Určitě neměli jihočeský chleba, ale jen těžký stranický komisárek...

Psáno v Praze dne 25. prosince 2001


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: