Pátek 25.1.2002
Svátek má Miloš

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK

POLEMIKA: Vaculík s Klausem

POLITIKA: Zamyšlení nad 5. výročím česko-německé deklarace

FEJETON: Cestování a cestující

RODINA A PŘÁTELÉ: Situace nazrává, přichází chvíle činu

PSÍ PŘÍHODY: Hluboké omlouvání a přijetí omluvy

PRAHA: Vzpomínka na Ponec II aneb O historii slavného kina

ZE ŽIVOTA: Podzim života.

KOMENTÁŘ: Jágr a Novák

ZDRAVÍ: Nejen k výrobě piva

PENÍZE: Skříň po babičce

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Buďte aktivní, buďte fit (5)

SAKRYŠ: Radši pokutu, než takovou... hudbu!?

POLEMIKA: Tři oříšky pro Václava Klause?

POVÍDKA: Černé království
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Austrálie

25.1. ZE ŽIVOTA: Podzim života.
George Švehla

Již pěknou řádku let chodím po okolí a přilehlém buši na ranní procházky. Poslední dva měsíce poprvé sám, protože od poloviny sedmdesátých let se mnou chodil náš jozefčík Waldemar a od poloviny let osmdesátých se přidal podvraťák Pajda, co si mě jednou, také na procházce, vybral za pána. Ale to je jiná kapitola.

Protože se na procházce teď nemusím dívat po mongrelovi, kde zase tropí neplechu a nebo něco krade, tak mě zbývá více času na pozorování okolí a cvrkotu. A tak moje cesta také vede kolem domečku jako ze škatulky. Okenní rámy natřené, zrovna tak okapy a rýny. Prostě všecko jak má být a ještě něco navíc. A zahrádka je jako na výstavu. Upravené záhonky hýří pestrými květy, pažit je vzorně zastřižen jeho okraje jsou odborně ošetřeny a jsou rovné jako když střelí. Je prostě vidět, že majitelé mají svůj domov rádi a vzorně se o něj starají.

Dnes jsem vyšel na procházku daleko později než obvykle a to mě umožnilo spatřit majitele tohoto domečku kterak se rýpou v zemi při práci na zahradě. Je to manželský pár, starouškové blíže osmdesátce než sedmdesátce. Dědula čiperně před sebou tlačil stříhačku trávy. Avšak nikoliv motorovou, ale manuální, tu do které se musí trošku více zatlačit aby něco ustřihla. Zastřihoval pažit který bych já, starej lempl, nechal ještě 2 týdny růst. Babička klečela na kolenou na čerstvě zastřiženém pažitu a plela záhonek s kytkama. Vedle ní byl motorizovaný elektrický vozíček, ze kterého se na ta kolena sesula. Neodolal jsem a po obvyklém pozdravu a pár zdvořilostních frázích o počasí jsem navázal sousedský rozhovor. Chválil jsem jejich pěknou zahrádku a celé upravené okolí jejich domečku. Bylo vidět, že je to těší když si lidé všimnou výsledků jejich práce. Však se dali slyšet, že právě tomuto "tělocviku" vděčí za fyzickou svěžest a duševní pohodu, příjemnou únavu a spokojenost z dobře vykonané práce. Jen stařenka se dala slyšet, že ji nohy posledních pár let už nechtějí sloužit a že by bez vozíčku nikam nedošla. Nestěžovala si, ale sršela humorem a chválila si, že kolena jí ještě fungují a tak může aspoň klečet a plet záhonky. Jen si tak trochu posteskla, že hlava by chtěla, ale tělo že občas odmítá poslouchat.

Po zbytek procházky se mě šlo jaksi lehčeji a radostněji. Necítil jsem moje četné bolístky a kráčel jsem svižněji. Takový optimizmus a radost ze života jaký mají tito dva je nakažlivý....

George Švehla 9/1/2002

PS: V této době George opět chodí na procházky s pejskem, tady vám ho představuje:



Další články tohoto autora:
George Švehla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: