Sobota 2.2.2002
Svátek má Nela / Hromnice

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

CESTY: Trak, já a Amerika (17)

ODPOVĚDNA: Vševědovy vyčtené vědomosti

ŠAMANOVO DOUPĚ: Češi, Němci a sudetští Němci

POLEMIKA: Umělci a klaustrofobie

TELEFONY: Crha nezveřejnil informace

ŠKOLSTVÍ: Školský Pilát

NÁPAD: Street party

POLEMIKA: Kdybych byl umělec …

BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK

ZE SVĚTA: Tajemství Coca-Coly odhaleno

HISTORIE: Krvavý kruh

POLITIKA: Nespoléhejme na evropské peníze

RODINA A PŘÁTELÉ: Předčasné jaro vylákalo rozmanitý hmyz

PSÍ PŘÍHODY: Pes a bolení zubů

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Volíme přírodní léčbu - NADVÁHA (10)
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Německo

2.2. ŠAMANOVO DOUPĚ: Češi, Němci a sudetští Němci
Jan Kovanic

Před čtyřmi lety jsem se na monitorech Neviditelného psa hádal s americkým přispěvatelem Petrem Habalou. Svůj tehdejší článek dnes zkracuji o nepodstatné a osobní pasáže. Náš spor byl vyvolán článkem Miloslava Bednáře "Evropa a německo-český otazník", kde autor poukázal na to, že i dnešní politika demokratického Německa je ovlivňována stíny minulosti. Bohužel, historii česko-německých vztahů mohli prezentovat ve svobodném světě v minulých padesáti letech jen západní historici - a zejména (západní) Němci. Ale - dvakrát bohužel - dodnes mají čeští historici těžký přístup k německé veřejnosti, a třikrát bohužel, i k české!

Moc bych prosil nesrovnávat genocidu Židů s odsunem Němců. Němci osobně (ne nějaký bájeslovný Hitler) administrativně vykonávali státní politiku, která měla za cíl vyhubit i další méněcenné "rasy": a) nepřizpůsobivé občany, b) Romy, c) Slovany včetně Čechů. Čechoslováci po děsné válce odsunuli německou menšinu vedeni snahou ochránit se do budoucnosti. Při této deportaci docházelo i k neomluvitelným zločinům, jednalo se však o jednotlivé případy. Nebylo cílem Němce vyhubit, nebylo to státní politikou. Odsun byl jen důsledek hrozné války, špatné, ale nejlepší řešení.

Druhá světová válka pro nás začala už Mnichovem v roce 1938. Pak následovala okupace v březnu 1939. Oficiální začátek 2. světové války, 1.9. 1939, byl jen pokračováním této východní politiky Německa. Úloha českých Němců při rozbití ČSR je všeobecně známa, alespoň jsem si to dodnes myslel. Zde ji chci jen ilustrovat výrokem samotného Konrada Henleina, který 4.3. 1941 prohlásil ve Vídni: "V několika létech se podařilo ohrozit vnitřní stabilitu ČSR tak důkladně a přivést vnitřní poměry do takového zmatku, že Československo dozrálo k likvidaci. K tomu však mohlo dojít jen proto, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními socialisty."

Němci jsou Němci a na svoji historii se budou dívat vždy německýma očima. Ale nejde jen o historii! Podnes existují v Německu organizace, které ve svých oficiálních dokumentech požadují "právo na vlast" v hranicích, které určil mnichovský diktát, včetně práva na "sebeurčení" až k odtržení od ČR. Mají stejný program, jako Henlein v roce 1938 a stejné požadavky, jako v roce 1918, kdy byli podle svých slov "násilně a proti své vůli přivtěleni do ČSR".

"Kolektivně jsme byli vyhnáni, kolektivně se vrátíme" prohlásil Franz Neubauer na Sudetoněmeckých dnech v Norimberku v r. 1994. Podle německých zdrojů se k tomuto programu hlásí jen asi 7% Němců odsunutých po válce z ČR. Jde tedy jen asi o tisícinu obyvatel SRN! Také tento povyk "dinosaurů studené války" - jak je opovržlivě nazval Němec Peter Becher - brání Čechům v jejich potřebné sebereflexi poválečné historie. Na adresu těchto dinosaurů prohlásil jiný Němec, páter Anton Otte v r. 1993: "Odsuzuji rozbití naší společné vlasti, na němž měli nezanedbatelný podíl sudetští Němci... Na zločinech proti českému národu se většinou podíleli, ve většině neodporovali nebo to jen přehlíželi a to přehlížení trvá dodnes".

Vím, že všichni Němci nejsou sudetští Němci a ne všichni sudetští Němci chtějí návrat ke Mnichovu. (Tedy, ne že by ti někteří výslovně říkali, že chtějí Mnichov, ale jejich požadavky k tomu směřují.) Ale jsou takoví, existují jejich organizace a je hlavně věcí německé veřejnosti, jaký k nim zaujme postoj. Německá vláda k nim zaujímá postoj zatím spíše vstřícný. (Pozn: To platilo v roce 1998 - současná (2002) sociálně demokratická vláda jim přiškrtila kohoutek spolkových dotací. Ale samozřejmě jsou to i její občané, proto se jich bude vždy zastávat. Mohutným sponzorem a ochráncem zůstala bavorská vláda a její předseda Stoiber.)

Už abychom byli v NATO. Potom se přestanu bát nejen Rusů, ale i Němců.

Psáno v Praze dne 16.2.1998
Poprvé vyšlo jako příloha internetového deníku Neviditelný pes © - Týden od 16. do 23. února 1998

(Psáno v Praze dne 1. února 2002: Rusů se už nebojím, ani Němců, ba ani Rakušanů. A ne že bych se bál - ale tak trochu se divím některým Čechům.)

Prameny:

Výstava "Sudetští Němci - etnická skupina v srdci Evropy", Bubenečská ul., Praha 6
V době 12.94/1.95 uspořádala Sudetoněmecká rada, Mnichov

Výstava "Češi - Němci - sousedství" , Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1
V době 2.98/3.98 uspořádal Kruh občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: