Středa 6.2.2002
Svátek má Vanda

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

REPORTÁŽ: Australský buš měsíc po požárech.

MROŽOVINY: 85 let neomezené ponorkové války

ÚVAHA: Stane se Česká republika dočasnou dílnou Evropy?

REFORMA: Tři pilíře na jedné noze

RODINA A PŘÁTELÉ: Cesta za bájnou Atlantidou

PSÍ PŘÍHODY: Hluboká, bohužel mylná kalkulace priorit

EKOLOGIE: Zameťme si před vlastním prahem!

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Volíme přírodní léčbu - STRES (13)

SKRBLÍK: Chcete ušetřit na daních? 15. únor se blíží!

BAJKÝDKA: Co jsem našel na půdě

MÉDIA: Nova, my a diváci

ZDRAVÍ: Odběr tkání z těla zemřelého (1.)

PENÍZE: Regulace investic penzijních fondů

POSTŘEH: Trápení s potomky

KOMENTÁŘ: Nové skutečnosti
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Austrálie

6.2. REPORTÁŽ: Australský buš měsíc po požárech.
George Švehla

Tak horké Vánoce a Silvestra jako právě ty minulé jsme tu ještě neměli. Buš hořel všude kolem nás a my jsme žili 20 dnů v hustém kouři. Ještě teď je tím kouřem v domku všecko načichlé. Nu, říká se, že uzené déle vydrží, tak se necháme překvapit.

Asi 5 minut chůze od nás máme pěknou vyhlídku směrem na západ, dále na Blue Mountains. Normálně záplava zeleně má nyní barvu rezavou kam oko dohlédne. Jen sem tam je zelený flíček. Převážná většina buše shořela. Při každodenní vycházce s Ferdou po okolí se teď touláme podivně vypucovanou krajinou. Normálně jsou cesty a cestičky vroubeny hustým křovím a daleko jeden nedohlédne. Nyní se nám naskytuje za každou zákrutou výhled do pěkných údolí. Jsou vidět okolní sklaní útvary a zem je všude šedivá a černá, plná popelu a Ferda je tak velice špatně vidět. Při své šedivé barvě má báječné mimikry. Ve vlhčích místech se zem už zelená novou trávou, kolem potoka je záplava nového, brčálově zeleného kapradí a některé stromy a keře už začínají obrůstat. Ze smrti ohněm se zde rodí nový život. Keřům, které shořely na padrť vyrážejí nové výhony rovnou z kořenů. Black boys (trávový strom) mají skutečně černé, ohořelé kmínky, avšak shořené stvoly na vrcholku už mají skoro půl metru zeleně. Navíc všichni tito Black boys co prošli ohněm v letošní sezóně pokvetou. Tato rostlina kvete pouze když projde ohněm. Ze středu vyrazí 3 cm tlustý a kolem tří metrů vysoký stvol, který je 75 cm od vrcholu dolů obalen stovkami drobných, vonících, nažloutlých květů. Pastva pro včeličky a pro oči. Zrovna tak se ohnivým žárem otevřela pouzdra semen četných keřů a stromů. Tyto rostliny MUSÍ projít ohněm aby se bytelná semenná pouzdra otevřela a vysemenila. Navíc, tvrdá ohořelá a jistě Ferdovi svůdně "vonící", protože je velmi rád ožužlává.

Horké dny nám na pár dnů vystřídal déšť. Ne, že by vláhy bylo netřeba, ale holá, vyhořelá zem v buši, tak trpí velkou erozí. Srážková voda spláchne jak výživný popel, tak písečnou půdu až na holou skálu. Krajina se tak mění a přetváří velice rychle. Od nás odtéká voda s popelem i prstí do četných údolí, kde jsou nyní pro změnu záplavy.

Nedaleko je malá enkláva zeleného, nevyhořelého buše. Snad přesněji. Je to ta část buše co vyhořela v době olympiády v r. 2000. Tam nestačil podrost a koruny stromů dorůst velkých rozměrů a tak při letošních požárech zůstal tento buš ušetřen. Zvěř, co stačila před požáry utéci a přežila se stahuje do těchto zelených útočišť a tak nedaleko nás máme opět malé klokany, velké ještěrky a včera jsme tam s Ferdou dokonce viděli i psa dinga.

Takže buš opět ožívá a vrací se tam kde už jednou byl. Za pár let bude opět všude neproniknutelné křoví a co z požárů zbude, tak jen černé, ohořelé kmeny těch stromů které svoji kůru každoročně neshazují, jak je v tomto kraji zvykem.



Další články tohoto autora:
George Švehla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: