Pátek 8.2.2002
Svátek má Milada

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

HISTORIE: Mattoni a jeho rod

INTERNET:Polovina Američanů na Internetu.

KUPÓNOVKA: K bohatství bez konexí

TÉMA: Genově modifikované potraviny - evropská volba

RODINA A PŘÁTELÉ: Výprava na Zhoufovu vernisáž

PSÍ PŘÍHODY: Bart ve sklopné pasti

POLITIKA: Čtyřkoaliční/Dvojbloková fraška spěje ke smutnému knci

CO KDYŽ: Mýty v zrcadle vědy a fantazie - Zimbabwe = Ofir = pravda???

ZAMYŠLENÍ: Političtí Lysenkovci.

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Volíme přírodní léčbu - MIGRÉNA (15)

MEJLEM: Názory, ohlasy a zkušenosti čtenářů

SKRBLÍK: Penze - poslední šance ušetřit

SVĚT: Golf jako masový sport?

ZDRAVÍ: Prodlužte si život

CHTIP: Co je zima?
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody

8.2. PSÍ PŘÍHODY: Bart ve sklopné pasti
Ondřej Neff
Včera jsme s Míšou byli v Řevnicích, kde přítel Martin Zhouf otevíral v galerii manželů Bartákových výstavu. Vernisáž byla v pět, chtěli jsme se vrátit v osm. Znamenalo to, že po čtyři hodiny bude Bart střežit dům. To nám nedělalo starosti, spíš by to mělo dělat starosti někomu, kdo by se chtěl s nekalým úmyslem do našeho domu za doby Bartova střežení podívat.

V osm jsme se vrátili. Zvenčí vypadal dům neporušený. Odemkl jsem a vešel. Ani v předsíni nic nechybělo. Míša nechala dveře z předsíně otevřené, a když jsem jimi prošel a rozhlédl se, ani v jiných prostorách nic nechybělo.
Nic nechybělo, jenom Bart tu nebyl.

Zavolal jsem ho. Odpovědělo mi kapání kohoutku.
Na druhé zavolání zašramotila větvička břečťanu o okno.

Bart zmizel, jako kdybychom se propadli do toho pěkného povídkového seriálu Fakta a fikce. Třeba jsme se ocitli o dvacet let pozadu, v dobách, kdy jsme ještě žádného psa neměli?
Ale ne. Čepice na věšáku zavěšená je nepochybně loňského data.

Nakonec se ukázalo, že fakt je mnohem prostší a méně zajímavý a zábavný než fikce. Bart se rozhodl prozkoumat někdejší pracovnu mého otce v přízemí, kde mám záložní počítač a skener. Otevřel si čumákem, vešel, ale pak ž nedokázal tlapkou otevřít dveře, které se otevírají do místnosti, ne ven. Mohl by to už umět a hlavně - mohl by vědět, že tam jsou takové, z jeho hlediska, sklapovací dveře. Někdy, když skenuji, mě navštíví a když shledá, že ho skenování nebaví, chce ven. Asi tak v padesáti procentech případů se mu daří si otevřít, v padesáti ne. A to byl ten případ.

Proč tedy neštěkne, proč nezamektá, když slyší naše volání?

No vždyť říkám, že psí inteligenci nesmíme přeceňovat!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: