Čtvrtek 14.2.2002
Svátek má Valentýn

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

ŠKOLSTVÍ: Šikana ve školách

ŠAMANOVO DOUPĚ: Oběti rudého moru

TEMELÍN: Novinářská plácanina

ŽIVOT: O vztahu Švédů k alkoholu v soukromí i v politice

RODINA A PŘÁTELÉ: Chci dostávat rezné!

PSÍ PŘÍHODY: Kazicí návštěva

TÉMA: Další pilíř penzijní reformy?

SAKRYŠ: Spy, Story nebo Šťastný Jim?

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Volíme přírodní léčbu - PORUCHY SPÁNKU (19)

POLITIKA: O ztrátě rovnováhy

ČAJNÍK: Nedokonalost čaje

INVESTIČNÍ KUCHAŘKA: 6.díl - Proč nelze ani vybírat akcie, ani časovat trh

PENÍZE: Je porodné dostatečnou pomocí?

SVĚT: Afgánské ženy

ZDRAVÍ: Bludný kruh úzkosti
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství

14.2. ŠKOLSTVÍ: Šikana ve školách
Zdeněk Joukl

Motto:

"Za šikanování se považuje, když silnější žák nebo žáci pro vlastní potěšení, často opakovaně, ubližují druhým. V počátku se tak děje nenápadně, prostřednictvím různých legrácek a testíků (strkání, nadávání, schovávání věcí...), případně odmítáním, přehlížením zesměšňováním a pomlouváním. Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a poškozování věcí). Šikanování je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Oběti mohou následky šikanování na těle i na duši nést celý život".

(Definice šikany z metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 8.12. 2000)

Dne 11. 9. 2001 usmrtili teroristé při sebevražedném útoku v New Yorku na čtyři tisíce lidí. Položil jsem si otázku, co mohu udělat pro snížení rizika podobných zvěrstev já, a sám si na ni odpověděl: Musím nejprve najít "živnou půdu" terorismu a pak se ji pokusit v rámci svých možností otrávit a ničit. Hlavní příčinu útoku na věže obchodního centra vidím ve fanatismu (náboženském, politickém), ale také v celosvětově rozšířeném - šikanování.

V naší republice je ve stovce dětí nejméně dvacet dětí šikanováno a deset je šikanujících. Problém se tedy přímo týká třiceti procent naší mládeže, což je věru dost na to, abychom problém označili za vážný. Moc bych se divil, kdyby právě toto nebylo podhoubím pro vznik stovek a tisíců budoucích kriminálních živlů, ba přímo teroristů .

Šikanování začíná někdy již v mateřské škole, pokračuje na základní škole, na střední škole a učilišti, končí na vojně, v zaměstnání (dost často i ve státní správě) a někdy také v rodině.

Na příčiny zamoření škol šikanou odpovídá odborník - psycholog dr. Michal Kolář:

""Zárodečná podoba krutosti a destrukce je v nějaké míře zakořeněna v každém člověku. Ovšem současný svět a potažmo i naše společnost, jak se zdá, podporuje osvobození a posílení tohoto džina zla v nebývalé míře. Co k tomu může přispívat? Napomáhá tomu například skutečnost, že nejuctívanější modlou naší společnosti jsou úspěch, moc a peníze. S tím souvisí i prosazování morálky svobodné tržní soutěže do sociálních vztahů, kdy ten, kdo má bohatství a ovládá druhé, je považován za úspěšného. Nepředpokládá se existence vyšších morálních principů. Nejvyšší morální princip člověka, "láska" je devalvován. Výsledkem je, že zárodečné podoby šikanování jsou přítomny prakticky všude, tedy i ve školách. Je to norma vztahů ve společnosti, kdy je běžné, že silnější zneužívá slabšího. Šikana se nepovažuje za něco špatného, neboť podle uznávaných "mravních" měřítek si oběť za to může vlastně sama. Není dost agresivní, sebejistá, bezohledná"".

K tomu si dovolím připojit několik dalších příčin: ·

Kritický nedostatek mužů v učitelském povolání, na 1.stupni ZŠ sotva 7%. ·

Přivírání učitelských očí nad projevy šikany ("nehas, co tě nepálí", "když budou šikanovat spolužáky, vyřádí se - a dají pokoj mně", "byla by to ostuda pro naší školu"). ·

Nedůslednost a "vyhasnutí" části učitelského sboru. (Některé další příčiny uvádím na doméně www.joukl.cz ve stati Modernizace školství.) ·

Lhostejnost rodičů, kteří nechtějí vidět problém, dokud se nedotkne přímo jich.

Proti šikaně nelze úspěšně vystupovat "jen tak naoko", jak se často doposud děje, protože ke zničení mrakodrapů v New Yorku také nedošlo jen tak "naoko".

Bohužel nedotáhnout započaté aktivity do konce je (dle mého názoru) jedna z charakteristických českých vlastností. Vymyslet, improvizovat to ano! Ale zarputile dlouhodobě pokračovat přes překážky až k výsledkům - to často chybí. Možná, že je to i důsledek minulé komunistické éry, která akce "jen naoko" vyžadovala a podporovala.

Řešení, která mohou alespoň částečně přispět k omezení šikany, je naštěstí dost:

1) Besedy se žáky s cílem vytvořit atmosféru proti šikaně.

2) Linka bezpečí = bezplatný telefon 0800 - 155555.

3) Schránky ve škole (důvěrníčky).

4) Pedagogicko - psychologická poradna (pro rodiče a učitele).

5) Zlepšení komunikace mezi školou a rodiči.

6) Více mužů do škol.

7) Školní psychologové.

8) Pro odhalování skryté šikany zřizovat skupiny malých detektivů.

9) Vtipně zesměšňovat šikanujících jedince jako zbabělce ("votravce"). Podobně jako proběhla v minulých měsících na ČT celostátní akce proti nacismu.

10)Zdůrazňování individuálních hodnot každého žáka (i v mimoškolních aktivitách).

11)Integrace tělesně postižených dětí do třídy (ostatní se pak naučí s nimi komunikovat a vyrovnají se s tím, že je někdo jiný).

12)Spolupráce s policií (kriminální).

13)Ohrožené děti naučit sebeobraně a vybavit je pro ni.

14)Výchovní poradci, příp. specializovaný učitel na šikanu.

15)Informovat o Morálním kodexu občana ČR (viz www.joukl.cz).

16)Školní řád (obsahující sankce za šikanu).

17)Spolupráce s provozovateli Služeb soukromých detektivů.

18)Pobyt šikanujících v diagnostickém ústavu.

19)Seznámení rodičů s příznaky šikanování jejich dětí.

20)Důsledná kontrola činnosti žáků o přestávkách, těsně před a po vyučování i při cestě do školy a domů.

21)Sledování varujících signálů provázejících šikanu.

22)Usmíření šikanovaných a šikanujících.

23)Spolupráce s Občanským sdružením proti šikaně (Praha 6, Podbabská 17 PSČ 16041).

24)Den bez šikany.

24)Demonstrativní podpora a pomoc šikanovaným.

Proti šikaně (obecně proti jakékoliv bezohlednosti) je nutné vystupovat již v zárodku a nenechat ji rozrůst do velkých a těžko zvládnutelných rozměrů.

Stát potřebuje osobnosti. Nenechme si je "ubíjet" dříve, než se stačí rozvinout!

Což takhle se občas zeptat svých dětí, vnoučat atd., kteří chodí do školy, nejsou - li šikanováni a snažit se jim případně pomoci?

Leden - 2002

Ing.Zdeněk Joukl


Další články tohoto autora:
Zdeněk Joukl

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: