Středa 13.2.2002
Svátek má Věnceslav

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

MROŽOVINY: Tajemství smrti Jamese Cooka

RECESE: Kalendárium světových dějin

REPORTÁŽ: Pěkný australský víkend pro kluky od 5 do 90.

TÉMA: Geneticky modifikované potraviny - panika není na místě

RODINA A PŘÁTELÉ: Vůně přicházejícího jara

PSÍ PŘÍHODY: Co je tvoje, to je moje...

PENÍZE: Konec zlatých časů stavebního spoření se odkládá

POLITIKA: Dopis předsedkyně Hany Marvanové členům US-DEU

SPORT: Namazat správně lyže pro závod je skutečně věda

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Volíme přírodní léčbu - KOCOVINA (18)

OHLAS: Na hodnotách záleží

MEJLEM: Ohlasy a názory

ZDRAVÍ: Madogiwa zoku

SKRBLÍK: Prima nákupy na splátky

JUBILEUM: RENÉ ROUBÍČEK – 80!
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Austrálie

13.2. REPORTÁŽ: Pěkný australský víkend pro kluky od 5 do 90.
George Švehla

Po vydatných deštích se počasí jako kouzlem na víkend změnilo. Olověná mračna a provázky deště byly vystřídány blankytem australské oblohy. Že to není blankyt ledajaký a "vyblitý", to vás může přesvědčit každý, který to zažil a viděl.

9. a 10. února, tedy v sobotu a v neděli se na místním závodišti Eastern Creek (něco podobného jako Masarykův okruh v Brně) konaly závody historických závodních motocyklů a moderních motokár. (carts) Celou tuto nádhernou akci organizovala dobrovolná organizace "AUSTRALIAN HISTORIC RACING MOTORCYCLES & ASSOCIATES", složená převážně z nádherně udržovaných historických závodních motocyklů a již PODSTATNĚ méně udržovaných, avšak báječných majitelů těchto strojů. Průměrný věk těchto mužů jsem odhad kolem 55. Žen v podobném věku se po závodišti potulovalo také dostatek, ale majitelku závodního historického motocyklu jsem tam nespatřil ani jednu, přestože tam několik, větry ošlehaných dam, dojelo na svém dvojkolém Šemíku. Většina jich měla výraz resignace v xichtě a doprovázely svoje muže, kteří však věnovali veškerou pozornost buď strojům svým, ve kterých se se zaujetím vrtali, a nebo strojům kamarádů, které obdivovali.

Atmosféra už u brány, kde se kontrolovaly a nebo prodávaly vstupenky, byla takřka rodinná a VELICE přátelská. A mohlo se VŠUDE, tedy i do depotů, kde se majitelé, se zaujetím jim vlastním, věnovali svým pokladům. Když na nich něco nevylepšovali, tak je aspoň cídili a notně mezi sebou klábosili. Pochopitelně tam byly i nezbytné židličky, stolečky, kafíčko, čajíček a něco dobrého ke slupnutí. Vzduch omamně voněl ricinovým olejem a jinými evaporáty kouzelných tekutin používaných k tomuto svatému rituálu. Mela "tůrovaných" motorů byla opravdu monumentální, tyto stroje postrádají tlumiče výfuku. Ba co dím, mnohé mají konce rozšířeny do jakési trumpety, to aby ten kravál stál za to.

Byly tam zastoupeny snad všechny značky co v této oblasti kdy něco znamenaly. Ne, nespatřil jsem tam jedinou Jawu a nebo ČZ, ty ale nikdy nepatřily na skutečnou mezinárodní závodní špičku. Mimo známých japonských značek Yamaha. Honda, Suzuki a Kawasaki tam byly Rudge, Norton, Ariel, AJS, Bultaco, Harley Davidson, BMW, BSA, Vincent, Aprilia, MZ, Ducati, JAP, Moto Guzzi, Triumph, Royal Enfield, Velocette, AJS, Manx, Laverda, Cagiva a jistě jsem nějakou významnou zapomněl.

Vlastní závody se konaly v různých věkových kategoriích a kubaturách strojů avšak nikoliv majitelů. Tito mnozí bělovousí kmeti kroužili po závodní dráze jako kdysi za mlada, jen po dojetí do depa museli některým jejich kamarádi pomoci sesednout aby snad "nepoložili" svůj cenný stroj na zem a vedle něj i sebe. Takže tam byla i sranda.

Víkend se vydařil, závodníci, mechanici, jejich stroje a s některými i jejich manželky se rozjeli zpět do svých domovů po celé Austrálii, připravovat se na další, tentokrát už šestý ročník těchto pozoruhodných závodů.



Další články tohoto autora:
George Švehla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: