Sobota 16.2.2002
Svátek má Ljuba

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

ŠAMANOVO DOUPĚ: Česko-německé vztahy v kontextu evropské historie

CESTY: Trak, já a Amerika (19)

BĚLORUSKO: Baťka Luka -otec- Běloruska

INFORMACE: Vojákům a politickým vězňům.

HUDEBNÍ RECENZE: Nádech Petra Rajcherta

ODPOVĚDNA: Vševědovy vyčtené vědomosti

MALÁ ÚVAHA: Koho volit?

INFO: Důležité vědomosti

FILM: Film Harry Potter jako drahá ilustrace

BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK

EKOLOGIE: Klaus v porcelánu ekologie

POLITIKA: Předvolební nezodpovědnost a nové, neliberální zákony

POLITIKA: Nepravosti v české politice

RODINA A PŘÁTELÉ: Potrestaná pýcha aneb Jak mě chytli polecajti

PSÍ PŘÍHODY: Setkání s tlustou fenkou
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Německo

16.2. ŠAMANOVO DOUPĚ: Česko-německé vztahy v kontextu evropské historie
Jan Kovanic

Jaké jsou? Záleží na tom, odkud se díváme a odkud čerpáme informace. V rozsáhlém americkém cyklu "Století válek" (The Century Of Warfare) se v dílu, který pojednával o likvidaci Československa, ukazoval na mapě jako "Sudety" jakýsi malinký kroužek v okolí Ašského výběžku, když se hovořilo o Benešově odporu, byl na obrazovce Hácha a když se referovalo o 15. březnu 1939, byly použity nacistické propagandistické materiály s hajlujícími pražskými Němci...

Existují přehledy evropské historie, které zpracovali historici jednotlivých zemí tak, aby to nikomu dalšímu nevadilo. Těchto projektů se účastní pouze členové EU, tedy Češi ne. A tak se tam objevují určité formulace, které nejsou zcela přesné. Napřílad taková sousloví, jako "Svatá říše římská národa německého", zkráceně "římskoněmecká říše". Ve skutečnosti šlo o "Svatou říši římskou", určenou původně a hlavně k organizaci západokřesťanských národů, jakousi středověkou OSN, nikoli jednotný stát a nikoli německý stát! To tam později zanesli Němci, aby se necítili zpozdile, neboť skutečný německý stát vznikal až v letech 1866-1870. Teprve pak mohli mluvit o "tisícileté Říši". Bylo by to pouze směšné a trapné, kdyby z toho nebyly vyvozovány další důsledky: Karel IV. se stává náhle "českým a římským, to jest německým králem", přičemž slovo "německý" má dnes jasně nacionální charakter oproti středověkému zemskému pojetí. Tak se lehce stala z University Karlovy, kterou Karel založil jako král český a která byla vydržována z českých peněz "nejstarší německá univerzita" a z Prahy "starobylé německé město". Pak se člověk nemůže divit, že se setká s otázkou západoevropského turisty: "A kdyže jste to území Němcům vlastně zabrali?"

Přeskočme středověk, Temno a vznik ČSR a vrhněme se rovnou na začátek 2. světové války. Na jejím počátku stála německá menšina a její "požadavky". V roce 1935, v parlamentních volbách demokratického státu, dali čeští Němci Henleinovi 64 % hlasů. 31.5. 1938, to stále ještě nebyl v pohraničí totáč, dostala SdP v obecních volbách 95 % německých hlasů. V nacistickém Německu byly cvičeny jednotky sudeťáckých Freikorpsů. Cvičeny, vyzbrojovány a posílány zpět přes hranice cizího nezávislého státu, kde vraždily Čechy. Henlein dostával instrukce přímo od Hitlera. Čeští Němci poslouchali Henleina i Hitlera. Hitler dával rozkazy a zbraně Henleinovi. Důkazy o tom byly předloženy v Norimberském procesu a dosud nebyly zpochybňovány.

Přistupme k válce samé. I demokratický Němec, ctihodný (to myslím vážně) vědec Ferdinand Seibt, který vyvrací některé německé historické pověry a který uznává, že Němci byli za války neodpustitelně zlí, vytváří jakousi konstrukci (níže a dále je citováno z knihy "Německo a Češi - dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy", vydala Academia Praha 1996):

77 279 jmen na stěnách Pinkasovy synagogy jsou "oběti masové vraždy Židů z Čech a Moravy - ale jsou to jména česká a jména německá". Jedná se tedy z německé strany o jakousi "bratrovraždu". Tato nechutná konstrukce osvětluje, proč se v německých pramenech příliš vysoká čísla zavražděných Židů neuvádějí v počtu českých obětí. To vysvětluje, proč se české židovské oběti nezmiňují v tolik vychvalované Deklaraci. Najdou se dnes Češi, kteří takové argumentaci naslouchají a praví: "No jo, Židi byli přece vlastně Němci." (Jako Poláček, Orten, Ota Pavel...) Někteří jistě byli, a nechci se hádat o procenta, ale byli to hlavně občané ČSR!

Jmenovaný historik pak vyzvedává "husarský kousek Oskara Schindlera", "sudetského Němce", který zachránil během války na 1200 Židů, a jež prý "neměl v českých zemích obdoby". Samozřejmě, že žádný Čech neměl ty možnosti, jako hodný esesák, budiž mu za to chvála. Ale znám osobně Čecha (a vím, že to není jediný případ), který za války ukrýval českou židovskou rodinu a kterého po vyzrazení zavřeli Němci do koncentráku. Toto Seibtovo tvrzení je přinejmenším nevkusné.

A opět - po válce byli v Terezíně dle Seibta zavřeni Němci - ne, že by to snad byli esesáci, ne že by to možná byli váleční zločinci, ale "většina ... byla zavřena pouze proto, že to byli Němci... pouze to slovo ˝Židi˝ bylo nahrazeno slovem ˝Němci˝". To je přece na blití! Páni historici, profesionálové i amatéři, přečtěte si někdy něco z koncentráčnické literatury, nebo se tam do Terezína zajeďte podívat, a přestaňte už konečně srovnávat "přístupy k řešení problémů odsunu" a nacistické "konečné řešení"!

Když po dvou dnech jízdy v otevřených uhlácích ve dvacetistupňových mrazech v lednu 1945, po jízdě z Osvětimi bez jídla, bez pití, vystupoval táta někde u Vídně, zbylo jich jen asi deset živých z celého vagonu, který byl tak narvaný, že všichni museli stát. Pochod smrti taky přežil. A všechny ty lahůdky, co jim Němci přichystali. Bráchové a bratranci, strejdové a tety ne. Čechy organizovaný odsun Němců v luxusních dobytčácích pod kontrolou mezinárodních komisí byl proti tomu vyhlídkovou jízdou. I mnou odsuzovaný "divoký odsun" před Postupimí byl stále ještě selankou v porovnání s tím co Češi viděli na konci války, když přes protektorát přecházely "transporty" z koncentráků.

Psáno v Praze v březnu 1998, redigováno v únoru 2002

Druhá část článku "Vážený a milý Petře Habalo," který poprvé vyšel jako Příloha internetového deníku Neviditelný pes © - Týden od 2. do 9. března 1998
Dokončení za týden

První část vyšla 9.2: Vztahy Německa k Česku jsou testem německého evropanství


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: