Čtvrtek 21.3.2002
Svátek má Radek

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

ŠAMANOVO DOUPĚ: Stalo se po kritice taxikářů

SAKRYŠ: Temelín, červen 2054

FOTOGRAFIE: Romové Marie Kracíkové

POLITIKA A ETIKA: Presumpce viny a dnešní morálka (4.)

RODINA A PŘÁTELÉ: Klíč k autíčku na klíček

ZE ŽIVOTA V AUSTRÁLII: Obluda.

PSÍ PŘÍHODY: První jarní klíště

CHTIP: Tak za chvíli tu máme zase jaro!!!!

LITERATURA: Hlas byl jeho osudem II.

HOVOŘÍME O: Zázračná dieta.

ZE SVĚTA: EGYPT - postřehy ze setkání tří civilizací

BAJKÝDKA: Svoboda laní

POSTŘEH: Můj život s ním

CHTIP: Zdrcující zjištění

PENÍZE: Počítač zadarmo?
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody

21.3. PSÍ PŘÍHODY: První jarní klíště
Ondřej Neff
Jaro budiž pochváleno! Objevily se květy, Bart se vrací ze zahrady zabahněný, mokrý ke ždímání - a dnes si přinesl první klíště. Zatracené potvory, kdepak asi zimují? Smrsknou se do podoby vyschlé kuličky a zakutálejí se pod kamínek nebo do škvíry ve stromu? Kdo ví.

Nechci tvrdit, že se v půlce noci probouzívám a kladu si otázka: A co klíšťata? Mají si kde hrát? To určitě ne. Napadá mě ale někdy, jak se protloukají světem a životem. Jistě to nemají lehké.

Kdysi, jako kluk, jsem našel poraněného netopýra. Byl snad omráčený, už nevím. Taky terapii si už moc nepamatuju - s maminkou jsme ho kurýrovali a kupodivu se nám ho podařilo nezahubit, po dvou dnech se vzpamatoval a odletěl. Zaujalo mě, kolik klíšťat měl pod svými blanitými křídly. A někdy, když netopýry vídám za hustého šera kmitat pod těžkou oblohou, napadá mě, jak asi se klíště na netopýra dostane. Jak se dostane na veverku?

Před lety jsem s partou kamarádů stanoval poblíž hradu Trosky. Mě nechávají klíštata celkem na pokoji, zato kamaráda Tondu Plannera si oblíbila. V jednu chvíli jsme jich na Tondovi napočítali osmatřicet, a když šel po pěšině, bylo vidět, jak na něho skáčou jako rangers ve čtyřiačtyřicátém na Normandii.

Pěkné. Dejme tomu, že je Tonda chutný. Ovšem četnost takových Tondů v přírodě je statisticky vzato nulová. Dokonce bych řekl, že z hlediska klíštěte je i četnost veverek nebo králíků nulová. Kde tedy jsou klíšťata, když nejsou? A když jsou, jak to, že nevychcípají, když je savců v podstatě tak málo?

Dvě věci jsou jisté.
Někdo tohle všechno ví, a dost možná, že někde je katedra klíšťatologie a existují profesoři a doktoři věd klíštěcích.
A rozhodně to vědí klíšťata, a jedno z nich si dnes zasedlo na našeho Barta.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: