![]() | HLAVNÍ STRÁNKA >> Bartovy příhody |
Ve čtvrtek jsem podnikl s kolegy ze serveru
Grafika výpravu do Teplic, kde jsme vedli seminář o digitální fotografii. Vyjížděl jsem
brzy ráno. Vstal jsem v šest. Mizerný den, lilo jako když publikum brečí v koncovce filmu
E.T. Jakmile jsem začal šramotit, Bart se taky probudil a spustil svůj rituál vítání
nového dne. Jenže, co s ním? Neměl jsem čas na to, abych s ním šel na ranní
procházku, večer jsem se dohodl s Davidem, že s Bartem půjde on.
Nedalo se dělat nic jiného, než psa vystrčit ven. Do deště. Do počasí, do kterého by
psa nevyhnal.
Ano, takový jsem já.
Teprve potom jsem šel do koupelny, abych se osprchoval a oholil. Následovalo oblékání a
teprve pak byl Bart vpuštěn.
Následovalo něco horšího.
Pes vpuštěn, jakž takž utřen vyhrazeným psím ručníkem (s dírou uprostřed), načež jsem
vzal paraple... Bart se zaradoval. Další zklamání! Mým cílem nebyla procházka, nýbrž
kastlík na noviny. V lijavci, pod parapletem, klusal jsem k brance, na níž visí schránka.
Byla prázdná. Vždyť v počasí, do něhož by psa nevyhnal, se noviny neroznášejí, aspoň u nás
ne, aspoň 21. března tomu tak bylo...
Aspoň nebyl ve stavu zklamání Bart sám. On bez procházky, já bez novin.