Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 2.5.2002
Svátek má Zikmund




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co vidím? Něco ošklivého.
 >PSÍ PŘÍHODY: Pejsek demonstrantem
 >TÉMA: Mohamedánský feminismus
 >SPOLEČNOST: Mýty o opalování
 >SVĚT: Porodnost klesá, a není to jednoduché
 >MEJLEM: Téma Izrael
 >ZAMYŠLENÍ: Omezovat byrokracii?
 >REAKCE: Jezy na Labi - podruhé a naposled?
 >ZDRAVÍ: Předseda ČSL JEP
 >RODINA A PŘÁTELÉ: První máje, jaké bývaly
 >MROŽOVINY: Tři ze zákulisí Modré planety
 >POLITIKA: Le Pen a zákaz reklamy na cigarety
 >BYROKRACIE: Půlnoční bouře
 >CHTIP: Slavný Armstrongův výrok před odletem z Měsíce
 >ZAMYŠLENÍ: Závažné chyby v národnostní politice?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
2.5. REAKCE: Jezy na Labi - podruhé a naposled?
František Ptáček

Reakce na článek mne mile překvapily. Zároveň se ale domnívám, že některé připomínky by neměly zůstat bez odpovědi. Zkusím odpovídat velmi krátce.
Sloník uvádí, že jsem ředitelem přístavu Ústí n.L. Ano, byl jsem tři roky (1990 až 1993) ředitelem tohoto závodu. Jsem vystudovaný železničář, u ČSPL jsem pracoval jako referent přepravy nejprve v přístavu Lovosice, a do důchodu jsem odešel z funkce referenta přepravy v přístavu Loubí. Otázkou "co vozit a za kolik" včetně porovnávání dopravních nákladů jednotlivých dopravních oborů se systematicky zabývám již asi 10 let a myslím si, že o tomto problému něco vím. Kdo bude mít zájem, pošlu mu e-mailem poslední výsledky rozboru požadavků na přepravu po Labi. V této odpovědi chci jenom poznamenat, že jsem psal o solích a o řepce, ne o kamení, vápenci a uhlí. Soli a jiné suroviny a nerosty a sojové šroty do Česka, a obilí a řepka z Česka se budou vozit bez ohledu na to, bude-li Labe upraveno či ne. Smyslem mého článku bylo říci, že toto levné zboží je na výši dopravních nákladů velmi citlivé, a dlouhodobější resp. trvalé zvýšení přepravného může poškodit naše zemědělce i třeba výrobce hnojiv. Mým záměrem také bylo připomenout souvislost mezi likvidací české říční plavby a prospěchem německé dráhy (a neprospěchem českých přepravců). Labe je od roku 1821 mezinárodní a proto na něm mohou přepravovat až do Hamburgu i čeští rejdaři, ale České dráhy se svými službami (a tarify) končí na českých hranicích. A využití německých drah znamená dovoz služeb (3 až 5 mld.Kč/rok) a zhoršení obchodní bilance.

Pokud se týče samotného provedení stavby "Úprava Labe v úseku Střekov - Hřensko", přiznávám, že nejsem odborníkem v tomto oboru a proto se nemohu vyjádřit k povodním a vlivu odlesnění. Vím ale toto: podle "Zadání MDS 98" mělo být vzdutí až 4 m, a zvýšení hladiny Labe mělo dosahovat "od jezu k jezu". Na základě připomínek ochránců přírody byla zpracována varianta "Zadání MDS 99", která respektuje připomínky MŽP k původnímu "Zadání MDS 98", a podle této Ministerstvem dopravy a spojů stavebně připravené varianty bude charakter upraveného toku takový, jak jsem jej v prvním článku stručně popsal. Celým řešením včetně posouzení možných vlivů v době povodní, splaveninovým režimem apod. (s ověřováním pomocí matematických i fyzických modelů) se asi dva roky zabýval Výzkumný ústav vodohospodářský TGM v Bubenči, který patří do resortu MŽP.
A úplně nakonec - NKÚ prováděl na Ministerstvu dopravy a spojů ČR kontrolu utrácení peněz ze státního rozpočtu. Zmínka o nehospodárnosti stavby úpravy Labe se objevila až dodatečně, v závěrečném protokolu, který již kontrolovaný nemůže zpochybnit. A já jsem se vždycky domníval, že úkolem NKÚ je kontrolovat "co bylo", a ne posuzovat "co bude", aniž požadoval od kontrolovaného jakýkoliv podklad nebo vysvětlení k této záležitosti. Jsem přesvědčen, že stavba "Úprava Labe v úseku Střekov - Hřensko" je jedinou infrastrukturní investicí, k níž existuje průkaz o návratnosti. Pokud se návratnost prokazuje ze současných "polovičních sazeb" německé dráhy, je návratnost PRO STÁT asi 18 let. Pokud se návratnost počítá z tarifních sazeb, nepřekračuje 10 let. Zájemcům pošlu e-mailem text svého článku "Ekonomická návratnost úpravy Labe v úseku Střekov - Hřensko", který byl uveřejněn v odborném časopise "Plavba a vodní cesty" číslo 1-2/2001.
Děkuji všem čtenářům mého příspěvku za projevený zájem a jsem rád, že jsem si jejich názory mohl přečíst a přemýšlet o nich. Znovu ale opakuji svá závěrečná slova, na která čtenářské diskuse zapomněla: "Nevím, zdali si ochránci přírody uvědomují, že pracují proti své zemi ve prospěch země cizí. A nevím, kdo náklady jejich aktivit platí."
P.S. Moje adresa je ptacek.f@tiscali.cz
Lovosice, 29. dubna 2002


Další články tohoto autora:
František Ptáček

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: